Růst a vývoj brněnských dětí v rané adolescenci

Prezentace na téma: "Růst a vývoj brněnských dětí v rané adolescenci"— Transkript prezentace:

1 Růst a vývoj brněnských dětí v rané adolescenci
Lubomír Kukla, Martin Čuta Oddělení preventivní a sociální pediatrie Lékařská fakulta MU

2 ELSPAC Evropská longitudinální studie těhotenství a dětství
Mezinárodní soubor umožňuje srovnání okolo dětí a jejich rodin V České republice probíhá výzkum v Brně a Znojmě, zahrnuje přes dětí a jejich rodin Obsahuje data socioekonomického, psychologického, zdravotního a vývojové rázu Velmi hodnotné jsou údaje o růstu dětí, získané ze zdravotnické dokumentace a u podsouboru dětí vyšetřovaného v rámci pediatricko-antropometrického vyšetřování také přímým měřením Z tohoto vyšetřování pocházejí také data o pohlavním vývoji dospívajících

3 Výhody (a omezení) longitudinálního přístupu při studiu růstu a vývoje
Možnost tvorby pravých růstových křivek Sledovat individuální růst, vývoj a jeho výkyvy Srovnání s „normou“, růstovým standardem Omezení – „úmrtnost souboru“ Tvorba jednotlivých křivek je časově náročná, percentilové grafy vycházejí z průměrných, „virtuálních“ jedinců

4

5

6 Hodnocení pohlavního vývoje
Podle věku menarché u dívek/poluce u chlapců Podle Tannerovy škály

7 Hodnocení pohlavního vývoje dívek podle rozvoje prsou a pubického ochlupení (Tanner)

8 Hodnocení pohlavního vývoje chlapců podle rozvoje genitálií a pubického ochlupení (Tanner)

9 Hodnocení pohlavního vývoje Studie ELSPAC - 11 let
Stupeň dle Tannera Chlapci Dívky P(%) G(%) M(%) 1 68,5 34,2 37,8 22,5 2 24,3 56,9 37,6 53,2 3 3,1 7,1 15,9 17,3 4 0,4 0,2 6,0 5,2 5 1,2 0,6 V jedenácti letech již mělo menarché 6% dívek.

10 Hodnocení pohlavního vývoje Studie ELSPAC - 13 let
Stupeň dle Tannera Chlapci Dívky P(%) G(%) M(%) 1 14,7 11,1 0,8 1,1 2 20,4 23,8 4,9 4,1 3 26,9 25,3 25,8 27,7 4 37,6 39,4 67,1 65,2 5 0,5 1,4 1,9 Ve třinácti letech již mělo menarché 40% dívek, první ejakulaci 26% chlapců.

11 Missing value – chybějící data

12 Jak využít taková data? Pomocí „dynamického fenotypu tělesné hmotnosti nebo výšky“ Bioverze logistické křivky Novák, 2003 Proložení křivky nekompletní datovou řadou

13

14

15 Pozitiva nové metody „dynamického fenotypu“
Snadná manipulace Srozumitelnost praktickému lékaři či biologovi – stačí tři biologicky uchopitelné konstanty k popsání dynamického fenotypu Počáteční hmotnost či délka těla – G0, D0; genetická limitní hmotnost či výška (GLi, DLi – získaná od rodičů ve formě dědičného růstového potenciálu; maximální přírůstek v inflexním bodu křivky dGmax, dDmax Funkce je dělena do tří komponent odpovídajícím Karlbergovým I, C, P komponentám

16 Děkujeme za pozornost Tato práce byla vytvořena
s podporou grantu IGA MZ ČR NR /2005 Kontakt: Masarykova univerzita Lékařská fakulta Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví Oddělení preventivní a sociální pediatrie Bieblova 16, Brno tel.: , fax: Adresa www stránek: