Jesenické podhůří Slezká pahorkatina Ostravská pánev.

Prezentace na téma: "Jesenické podhůří Slezká pahorkatina Ostravská pánev."— Transkript prezentace:

1 Jesenické podhůří Slezká pahorkatina Ostravská pánev

2 Jesenické podhůří rozsáhlý celek: geomorfologicky větší část Nízkého Jeseníku (kromě vrcholové části), Oderských vrchů a Zlatohorské pahorkatiny Geologicky dosti jednotvárné karbonské a permské sdimenty – břidlice, droby, místy slepence v okolí Bruntálu několik (8) mladých čedičových výlevů zarovnaná plošina s okrajovým zlomem, řeky se zařezávají – hluboká údolí Vegetace květnaté bučiny (Dent-Fagetum, Melico-Fagetum, Festuco-Fagetum) v severní části porosty s pravděpodobně autochotním modřínem suťové lesy –Tilio-Acerion jen vzácně a okrajově ostrůvky dubohabřin (hercynských - Melampyro-Carpinetum) a acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercion) v pramenných oblastech rašelinné louky v údolích louky svazu Calthion – Cirsietum rivularis, Polygono-Cirsietum palustris

3 floristicky dobré vlhké louky:
Laserpitium prutenicum Serratula Trollius Iris sibirica Bistorta major Phyteuma orbiculare vz. opět Senecio paludosus dosti častý výskyt Cirsium eriophorum Lilium bulbiferum Floristicky zase nemá zásadní specialitu horské druhy od SZ Doronicum, Huperzia, Valeriana tripteris, Lonicera nigra, Veratrum lobelianum vliv karpatského migrantu: Euphorbia amygdaloides Carex pilosa Galium rivale Galium schultesii Cruciata glabra Geraniuum phaeum ze severu subatlanti Hypericum humifusum Jasione montana

4 Významné lokality Niva Moravice
Podmáčené louky (Calthion, Filipendulenion), porosty Salix cinerea Olšiny s nivními druhy (Aconitum vulparia, variegatum, Doronicum atd.) Uhlířský vrch Vyhaslá sopka - čedičový vrch s lomem, xerotermní a psamofytní druhy Filago arvensis, Helianthemum obscurum (na S Moravě vz.), Alyssum alyssoides, Ajuga genevensis Velký Roudný Nejvýznamnější stratovulkán Českého masivu (kombinace výlevné a explozivní činnosti) Teplomilné prvky u lomu: Potentilla recta, Sedum sexangulare, Myosotis stricta, Brachypodium, Bromus erectus Meze krajinotvorné: Corylus, Rhamnus Lipové bučiny (Tilio-Fagetum) a suťáky Tilio-Acerion Přírodní park Moravice pod Kružberkem Bučiny, suťové lesy – zařízlé údolí 150 m pod terénem

5 Slezská pahorkatina Mírně zvlněná pahorkatina přecházející do polské nížiny a široké nivy Opavy nejvíce ovlivněna v přirozených lesných porostech migrací ze severu Geologicky území glaciální břidlice, pískovce, kulmské droby ve východní části sprašové sedimenty, vzácně čočky humolitů Vegetace lesní přirozené lesy málo polonské dubohabřiny Tilio-Carpinetum lokálně acidofilní doubravy nejsou bučiny bezlesí Calthion, Molinion na humolitech v minulosti i Caricion lasiocarpae jsou zde písčiny – Corynephorion a teplomilné trávníky subatlantského ladění – Kolelerio-Phleion

6 časté psamofyty subatlantské (zejména na Vidnavsku)
Corynephorus Koeleria glauca Aira caryophyllea Vulpia myuros Arnoseris minima subatlanti v jiných společenstvech Potentilla anglica Carex strigosa Dianthus seguieri Hypericum humifusum Xerotermní druhy (hlavně ze Slezska) Sedum rupestre (subatlant) Polygala comosa Bupleurum falcatum Sedum album Saxifraga tridactylites Geraniuim sanguineum Druhy Festuco-Brometea další

7 Druhy vlhkých stanovišť – často horské rašelinné v nadm.v. 200 m
Lotus uliginosus (subatlant., vz.) Eleocharis quinqueflora Carex Hartmannii Carex dioica C. lasiocarpa Carex caespitosa C. appropinquata C. diandra Trichophorum alpinum Vaccinium uliginosum Oxyccocus Juncus atratus (panonský) Juncus acutiflorus (atlantský) Epipactis palustris

8 Významné lokality Koutské a Zábřežské louky u Hlučína
Viz Úvalno, ale kosit se začalo dřív, druhy se vracejí Cx appriponquata, Comarum, Succisa, Ophioglossum, Menyanthes, Hottonia, Valeriana dioica, Peucedanum palustre, Cx diandra Arrhenatherion s Phyteuma orbiculare s.str. Rybníky JZ Opavy (niva Hvozdnice) rybníky:: Potamogeton lucens, Utricularia austrialis, SAgttaria, Oenanthe Tvrdý luh: mj. Corydalis solida, Isopyrum thalictroides Hněvošický háj Nejpěknější Tilio-Carpinetum s karpatskými prvky: Euphorbia amygdaloides, Hacquetia, Isopyrum, Cx pilosa Ale i Betula obscura(!), Mellitis, Festuca heterophylla, Adoxa, Equisetum telmateia Vidnavské mokřiny a louky Mecho-ostřicovo-rákosová slatina Cx lasiocarpa, Cx appropinquata, Drosera, Parnassia palustris, Laserpitium prutenicum, Eriophorum gracile, Trichophorum alpinum, Carex dioica, Pedicularis palustris Úvalenské louky Unikátní slatinné pcháčovo-ostřicové louky – ochrana nekosením – zánik; dnes mimo rezervaci Cx appropinquata, Thelypteris palustris, Salix rosmarinifolia Betula obscura v olšinách!!

9 Ostravská pánev Pánev se subatlantským klimatem (nejjhojnější výskyt subatlantů na Moravě) Geologicky Dvojí pevninské zalednění Kvartérní uzaseniny: štěrky, písky, sprašové hlíny, místy slatinné zeminy Velmi synantropní krajina, místy však zachována (CHKO Poodří) Vegetace Lužní lesy (Alnion incanae), ridčeji měkký luh (Salicion albae) Lipové habřiny (Tilio-Carpinetum) Porosty vrb na náplavech (Salicion eleagno-daphnoidis) Bezlesí Louky Arrhenatherion – Calthion – Filipendulion Litorál: Phragmition, Oenanthion (stojaté vody), Sparganio-Glycerion (malé toky), Phalaridion (větší) Mnoho společenstev stojatých vod – kořenujících i nekořenujících bylin

10 Významné druhy Zejména vodni Trapa natans Batrachium rionii
B. baudotii Salvinia natans Nymphoides peltata Najas minor Elatine alsinastrum Epipactis albensis Nymphaea candida Ceratophyllum submersum Potamogeton obtusifolius P. lucens Hottonia Cucubalus Další Salix daphnoides Thalictrum lucidum Berula erecta Valeriana simplicifolia Významné druhy

11 Moravské karpatské mezofytikum
navazuje na Slovensku na vnější flyšové pásmo převážně lesní území, kde sekundární odlesněné plochy jsou hlavně pastviny, chudší louky a místy slatiny Pro toto území typická společenstva dubohabřiny – Carpinion, typická karpatská asociace Carici pilosae-Carpinetum bučiny – hlavně Eu-Fagenion – Carici pilosae-Fagetum Dentario enneaphylli-Fagetum – široce rozšířená i v Hercyniku v Beskydech pak vz. Dentario glandulosae-Fagetum typicky karpatské pastviny – Cynosurion: pastviny se od luk liší výraznější mechanickým narušováním biomasy a výskytem více nitrofilních druhů slatiny a mokřady + luční pěnovcová prameniště - Caricion davallianae (Calthion) zvláštní karpatský typ svahových pramenišť – ostřicovomechová společenstva (C. flacca, flava, lepidocarpa, Epipactis palustris, Eriophorum angustifolium, latifolium, Blysmus, Parnassia, Cratoneuron, Polygala amarella atd.) inkrustace pěnovci a tvorba vápnitého sintru na všch těchto biotopech časté přesličky, zejména Equisetum telmateia paseky – Atropion: Atropa, Vicia sylvatica, dumetorum, pisiformis subxerotermní trávníky – Cirsio-Brachypodion pinnati

12 Středomoravské Karpaty
Hostýnské vrchy Bílé Karpaty lesní Střední Pobečví Javorníky Podbeskydské pahorkatina

13 Typické prvky většiny fytochorionů
Hacquetia epipactis Bromus ramosus Carex pendula Galium schultesi Euphorbia amygdaloides Symphytum tuberosum, Salvia glutinosa z nelesních Equisetum telmateia Aremonia agrimonioides (hranice areálu)

14 Středomoravské Karpaty
Ždánický les, Chřiby, Litenčické vrchy – ostrůvky v panoniku převážně lesní Geologie: staroterciérní flyš, ale různorodý Chřiby: kyselé pískovce a slepence Ždánický les: vápnitý flyš ždánický Litenčické vrchy: neogenní mladší vápnité jíly Vegetace bučiny květnaté Carici pilosae-Fagetum vzácněji acidofilní Luzulo-Fagetum pod nimi dubohabřiny C. pilosae-Carpinetum potoční luhy – Pruno-Fraxinetum, Carici remotae-Fraxinetum sekundární bezlesí – louky a pastviny, Arrhenatherion a zvl. Cynosurion paseková společenstva – Atropion Charakteristické druhy viz výše + Dactylorhiza longebracteata v Chřibech i montánější prvky Circaea alpina subatlantská Lysimachia nemorum Equisetum pratense E. hyemale Thelypteris palustris teplomilné druhy vz., svahy teplé sem nepatří Významná lokalita teplomilů a slatinných druhů Koryčanské lúky Galium glaucum Iris variegata ze slatinných Euphorbia villosa Thalictrum lucidum Iris sibirica vzácné jsou hercynské typy habřin a bučin Prenanthes, Hypericum maculatum, Dentaria enneaphyllos, Hepatica triloba

15 Bílé Karpaty lesní eocenní flyš bělokarpatské jednotky, vápnitý
migračně mnohem víc pronikání teplomilné květeny od jihu než horských druhů od severu Vegetace Carici pilosae-Carpinetum a C.p.-Fagetum, vz. Luzulo Fagion mimo les na JZ Cirsio Brachypodion pinnati –Bromion, vstavačovité na SZ Cynosurion výrazné zastoupení pramenišť pěnovcových Caricion davalianae Druhy typické karpatské lesní, jinak na S Aremonia agrimonioides z teplých místní hranice migračně od jižní Moravy: Astragalus danicus Pseudolysimachion orchideum Iris variegata migračně z Pováží lesní i nelesní Hippocrepis Carex alba Cx ornithopoda Exklávní výskyty více: Allium victoriale u Boršic Aposeris foetida u Nedašova Lathyrus pannonicus u Strání Pedicularis exaltata Potentilla micrantha na více místech subendemit Tephoseris longifolia subsp. moravica dříve Gentiana acaulis (kochiana) na Lesné

16 Hostýnské vrchy hlavně bučiny – Dent. enneaphylli-Fagetum, C. pilosae-Fagetum dosti hojně suťáky Tilio-Acerion (Mercuriali-Fraxinetum, Lunario-Aceretum), řidčeji Festuco altissimae-Fagetum v dolní části (ale méně) karpatské dubohabřiny C. pilosae-Carpinetum nelesní: dosti hojně Cynosurion (Anthoxantho-Agrostietum) Calthion (Cirsietum rivularuis), občas až k Molinionu druhy: bučinné – hojně Hordelymus, Polystichum aculeatum z vyšších Karpat Dryopteris affinis Valeriana simplicifolia –zde Z hranice areálu subatlantské prvky: Festuca altissima, Nardus, Calluna izolované výskyty: Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum Cardamine trifolia – Rajnochovice teplomilné druhy – nejvýše Geranium sanguineum, Veronica teucrium v lemech

17 Střední Pobečví Geologie: paleogenní magurský flyš Druhy karpatské
pískovce a jílovce, ale i více bazické podklady – okolí Vsetína Vegetace velmi různorodá dubohabřiny i suťové lesy (Arunco-Aceretum) výše bučiny D. enneaphylli-Fagetum, D. glandulosae-Fagetum, Melico-Fagetum, až jedlobučiny – Galio-Abietenion začínají fragmentárně karpatské vrbiny podél vodních toků (Salicion eleagni-daphnoidis) nelesní vegetace Cynosurion, Violion caninae místy s dosti orchidejemi – Dactylorhiza, Gymnadenia ploché hřebeny velmi chudé – Vaccinion naopak na hlubších půdách j. svahů dosti vysoko Cirsio-Brachypodion (ochuzené Brachypodio-Molinietum z BK) Druhy karpatské hojně např. Galium rivale, Cruciata glabra, Geranium Dentaria glandulosa Isopyrum thalictroides Geum rivale Teplomilné druhy více než v Host. vrších Filipendula vulgaris Inula salicina Prunella grandiflora Geranium sanguineum Dorycnium herbaceum výskyt Cypripedium Epipactis palustris, Parnassia u Veřovic ojediněle Phyllitis scolopendrium

18 Javorníky Geologie obdobná jako u předchozího
gradient od teplých údolí po vrcholové partie bučin a odlesněných stanovišť převažují květnaté bučiny (D.enneaphylli .i D. glandulosae-Fagetum), jedlobučiny (Galio-Abietenion) ale i kyselé Luzulo-Fagetum a acidofilní horské bučiny Calamagrosti villosae-Fagetum bezlesí Cynosurion, Violion caninae Velký Javorník – už karpatský květnatý Nardo-Agrostion tenuis naopak i Vaccinion velké zastoupení karpatského migrantu Specifika z. hranice Allium victoriale Centaurea mollis Potentilla aurea subtermofyty obdobné jako ve stř. Pobečví, je jich ale méně

19 Podbeskydská pahorkatina
území S od Beskyd, silně ovliněné společenstvy Slezské nížiny vápnitý flyš, jílovce a slínovce, ostrůvky vápenců – Kotouč u Štramberka aj. Vegetace vyskytují se polonské dubohabřiny – Tilio-Carpinetum (viz Frýdlantsko) převažují ale květnaté bučiny (De-F, Dg-F, Fest-F) Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum, Lunario-Aceretum) Salicion eleagni-daphnoidis nelesní společenstva – oceanický vliv Ostravska Caricion fuscae Druhy: horské druhy s lokální nebo celkovou hranicí Luzula luzulina Myricaria germanica Salix eleagnos Aconitum firmum subsp. moravicum Hacquetia epipactis místni Gentiana asclepiadea Huperzia Arum alpinum Dentaria glandulosa teplomilné Laserpitium latifolium Muscari comosum Cerinthe minor izolované výskyty Linum flavum - Staříč Thesium pyrenaicum subatlant Helianthemum rupifragum kdysi na Kotouči

20 Kotouč (+ Šipka) Svinec u Starého Jičína Cirsio-Brachypodion
Štramberské vápence Hlavní vrchol odtěžen – tam kdysi např. Helianthemum rupifragum Izolovaná lokalita dealpinů a teplomilů Saxifraga paniculata Biscutella laevigata Potentilla filiformis (arenaria x hept.) Libanotis pyrenaica Allium senescens montanum Saxifraga tridactylites Orchis pallens V lese Parietaria a další karpatské druhy Svinec u Starého Jičína Cirsio-Brachypodion Veronica teucrium Muscari comosum Gentiana cruciata Orchis mascula

21 Moravskoslezské Beskydy
Jediné karpatské území Oreofytika geologicky převážně pískovce, osídlení až valašskou kolonizací dodnes hojnost lesů a řídké osídlení na samotách Vegetace specifika karpatská - štěrkové náplavy Salicion eleagno-daphnoidis – Myricarietum germanicae Phalaridion arundinaceae – Calamagrostetum pseudphragmiti květnaté bučiny – na východě D. glandulosae-Fagetum, na západě D. eneaphylli-Fagetum – dosti ostrá hranice fragmenty horských smrčin Calamagrosti villosae-Picetum suťové lesy – Arunco-Aceretum, Lunario-Aceretum do vysokých poloh smilkové pastviny – Violion caninae, Cynosurion, Vaccinion

22 flora –absence jakýchkoliv teplomilů – ty jdou jen do Stř. Pobečví
není tu ani pořádná hranice nějakého druhu, pár karpatských elementů, již zmiňovaných u předchozích fytochorionů Dentaria glandulosa –těžiště rozíření na Moravě Scrophularia scopolii Euphorbia amygdaloides Hacquetia jinak Aconitum firmum moravicum Myricaria Alchemilla gruneica Valeriana simplicifolia horské druhy vedle běžných ještě Dryopteris affinis Polystichum braunii (X aculeatum) Luzula luzulina Cardamine trifolia

23 Na shledanou na Slovensku!