Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 30. března 2013 Ročník: druhý, čtyřleté studium.

Prezentace na téma: "Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 30. března 2013 Ročník: druhý, čtyřleté studium."— Transkript prezentace:

1 Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 30. března 2013 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: ŽÁBY (ANURA) – X. Metodický list/Anotace: Materiál slouží k pochopení typických znaků a projevů pralesničkovitých žab. S jeho využitím žák také dovede poznat a pojmenovat jejich typické zástupce. Žák dovede objasnit jejich ekologii a vyvozuje důsledky změn prostředí pro zkoumané taxony. Dovede hodnotit míru základních rizik pro jejich přežití. Zná jejich nebezpečnost a využití ze strany jihoamerických indiánů. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace III/2 VY_32_INOVACE_330

2 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace ŽÁBY (ANURA) – X. http://www.animalsholding.cz/?A=produkt&Id=226 PRALESNIČKA AZUROVÁ

3 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. PRALESNIČKOVITÍ Dosahují délky 1 až 6 cm Jsou štíhlé a pestře zbarvené. Často stromové žáby. Některé žijí na zemi nebo v pralesním podrostu několik metrů nad zemí. Žijí v jihoamerických a středoamerických pralesích. Rozšíření pralesničkovitých. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD

4 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. PRALESNIČKOVITÍ Kožními žlázami vylučují silně jedovaté alkaloidy. Tyto druhy mívají výrazné výstražné zbarvení. Jihoameričtí indiáni potírají kožními výměšky těchto žab hroty svých šípů (odtud označení šípové žáby). Dospělé žabky se živí mravenci. Vajíčka jsou kladena mimo vodní nádrže. Jeden nebo oba rodiče se o ně starají. Příklady: PRALESNIČKA DROBNÁ PRALESNIČKA BARVÍŘSKÁ PRALESNIČKA STRAŠNÁ PRALESNIČKA DROBNÁ http://www.naturfoto.cz/pralesnicka-drobna-fotografie-8149.html

5 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. PRALESNIČKA DROBNÁ –Dorůstá do 2 – 2,5 cm. –Je variabilně zbarvená. –Samice klade vajíčka po 2 – 4 do stromových dutin naplněných vodou. –Pulce zásobuje během růstu neoplozenými krmnými vajíčky. –Žije ve středoamerických pralesích. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD Dendrobates pumilio

6 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. PRALESNIČKA BARVÍŘSKÁ http://www.naturephoto.cz/fotobanka/obojzivelnici-amphibians/4444-pralesnicka-barvirska-dendrobates-tinctorius.html

7 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD PRALESNIČKA BARVÍŘSKÁ

8 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. Dendrobates leucomelas http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD

9 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. PRALESNIČKA STRAŠNÁ –Je jednou z nejjedovatějších pralesniček, pravděpodobně nejjedovatější vůbec. –Batrachotoxin, který má k dispozici se vyskytuje kromě ní jen u dalších dvou druhů žab. –Průměrná dávka jedu, kterou má žába k dispozici, je proměnlivá v různých lokacích a liší se i podle druhu potravy. –Běžná pralesnička mívá kolem jednoho miligramu jedu, což stačí k zabití 10 000 myší. Taková dávka může zabít deset až dvacet lidí nebo dva samce slona afrického a odpovídá tak množství 15 tisíc lidí na gram. Phyllobates terribilis http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD

10 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. PRALESNIČKA STRAŠNÁ –Indiáni z kmene Choco, kteří používají její jed k otrávení špiček šípů do foukaček. –Jed získávají tak, že žáby napíchnou na špičatou hůlku a pak ji zahřívají nad ohněm. –Přitom se uvolňují kapky jedu, které indiáni zachycují do nádobek, kde následně namáčejí šipky. –Kořist zasažená jedovatou šipkou zemře do několika vteřin. –Člověk prý podle indiánů uběhne ještě několik desítek metrů a pak padne mrtev k zemi. Rozšíření pralesničky strašné http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dka_stra%C5%A1n%C3%A1

11 SYSTÉM OBOJŽIVELNÍKŮ – ŽÁBY – X. PRALESNIČKA STRAŠNÁ http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dka_stra%C5%A1n%C3%A1

12 ZDROJE – LITERATURA DUNGEL, Jan a Zdeněk ŘEHÁK. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 181 p. ISBN 978-802-0012-821. ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců: evoluce, fylogeneze, systém. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002, 512 p., [16] p. of plates. ISBN 80-200-0858-6. Flóra a fauna Evropy. 1. české vyd. Editor Michael Chinery. Praha: Slovart, 1998, 384 s. ISBN 80-720-9038-0. Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN 80-242-0862-8.

13 ZDROJE – ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY Dendrobates azurrus - Pralesnička azurová. In: Animalsholding.cz [online]. [cit. 2013- 03-29]. Dostupné z: http://www.animalsholding.cz/?A=produkt&Id=226http://www.animalsholding.cz/?A=produkt&Id=226 PROSICKÝ, Ondřej. Pralesnička barvířská (Dendrobates tinctorius). In: Naturephoto.cz [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.naturephoto.cz/fotobanka/obojzivelnici-amphibians/4444-pralesnicka- barvirska-dendrobates-tinctorius.html Pralesničkovití. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dkovit%C3%AD Pralesnička strašná. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pralesni%C4%8Dka_stra%C5%A1n%C3%A1 MRÁZ, Luboš. Pralesnička drobná. In: Naturfoto.cz [online]. [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.naturfoto.cz/pralesnicka-drobna-fotografie-8149.html