Fyzioterapie u AB a CHOPN

Prezentace na téma: "Fyzioterapie u AB a CHOPN"— Transkript prezentace:

1 Fyzioterapie u AB a CHOPN
Mgr.Pavla Formanová 3.LF UK

2 AB, CHOPN

3 Obstrukční porucha dýchání – AB, CHOPN
Obstrukční porucha dýchání je charakteristická zvýšením odporu v dýchacích cestách Příčina obstrukce je intratorakální – kontrakce hladké svaloviny (AB), ucpání lumina hlenem (CHOPN) Při intratorakálním vzestupu odporu dýchacích cest je omezena především expirace (výdech) Vyskytuje-li se společně např. s kyfoskoliózou (způsobuje restrikční poruchu dýchání), označení ventilační porucha smíšeného typu Poznámka: Stupeň obstrukce lze hodnotit dle usilovně vydechnutého objemu za 1s (FEV1) Lehká obstrukční porucha – v rozmezí 60 – 80% FEV1 Středně těžká obstrukční porucha – v rozmezí 45 – 60% FEV1 Těžká obstrukční porucha – pod 45% FEV1

4 AB, CHOPN Patří mezi chronická zánětlivá plicní onemocnění
Výskyt AB v ČR v posledních 20 letech stoupá, hlavně u dětí do 5 let věku CHOPN je 2.nejrozšířenější neinfekční nemoc na světě, výskyt je vyšší u kuřáků, bývalých kuřáků než nekuřáků, lidí starších 40 let a mužů Obě onemocnění jsou chronická a snižují kvalitu života nemocných Vhodné obtíže nemocných podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MFK) 1.část MFK – nazývaná funkční schopnost a disabilita, hodnotí tělesné funkce a struktury, dále aktivity a participace (viz. diagram) 2.část MFK – označovaná jako spolupůsobící faktory (faktory prostředí a osobní faktory) Faktory prostředí – postoje druhých, sociální a zdravotní služby Osobní faktory – věk, vzdělání, motivace, postoje nemocného, strach, úzkost, vyrovnání se s nemocí, životní zkušenost

5 Model funkční schopnosti

6 Klinické projevy AB CHOPN
Nejčastější dechový diskomfort, kašel – neproduktivní x s minimální expektorací Pocity tísně na hrudníku, pískoty Bolest na hrudníku po ránu – typická pro dospělé Paroxysmální noční dušnost – u dospělých Dechové potíže při pohybových aktivitách u dětí Těžší stádia – hyperinflace plic a respirační selhání CHOPN Chronický kašel Chronická tvorba sputa Progredující dušnost – zpočátku spojení s pohybovou aktivitou ( chůze do kopce, schodů, rychlá chůze), později i v klidu Pocit tíhy na hrudníku – často svalového původu, po zátěži Únava Těžká stádia – nechutenství, úbytek na váze Otoky DKK – u cor pulmonale Hyperinflace – spojená s pomalejším výdechem spolu s výdechovým kolapsem bronchů Respirační selhání vede většinou k hospitalizaci na JIP

7 Léčba nefarmakologická
AB Fyzioterapie – léčebná rehabilitace Psychosociální podpora Nutriční poradenství Pomoc s odvykáním kouření Dodržování režimových opatření CHOPN Chirurgická (bulektomie,volumredukční operace, transplantace plic) Bronchologická - bronchoskopická volumredukce Psychologická léčba Fyzioterapie – léčebná rehabilitace

8 Léčebná rehabilitace Edukace – možnosti komplexní léčby
Dechová rehabilitace Měkké a mobilizační techniky Ostatní fyzioterapeutické metody Fyzický trénink

9 Složky dýchání a její ovlivnění
Řízení a regulace dýchání – Vojtova metoda, PNF, polohování pacienta, mobilizace pacienta, relaxační techniky Dechový pohyb – DG, kontaktní dýchání, MMT, trénink dechových svalů, aktivace HSS páteře Výměna plynů – techniky pro zlepšení hygieny dýchacích cest (autogenní drenáž, aktivní cyklus dechových technik, využití pomůcek)

10 SLOŽKY DECHOVÉ REHABILITACE
Polohování a vertikalizace – zejména u akutní kardiopulmonální dysfunkce Péče o HCD – nácvik smrkání, kloktání, nosní sprcha, cviky na uvolnění jazyka Dechová cvičení – kontaktní dýchání, DG statická, DG dynamická, mobilizační, brániční dýchání, odporové dýchání Neurofyziologická facilitace dýchání – Vojtova reflexní lokomoce Drenážní techniky – autogenní drenáž, polohová drenáž, dechové pomůcky Instrumentální techniky Inhalace Trénink dechových svalů – proti odporu, s pomůckami, bez pomůcek Pohybové aktivity – DG, kondiční cvičení, chůze, kolo, rotoped, orbitrek, NW

11 Polohování a vertikalizace
Polohování využíváme pro optimální nastavení výchozí polohy při aplikaci jednotlivých technik dechové rehabilitace, pro lepší rozvíjení hrudníku a pro zlepšení transportu kyslíku u akutních kardiopulmonálních dysfunkcí U chronických kardiopulmonálních dysfunkcí má větší vliv na transport kyslíku pravidelně dlouhodobě prováděná pohybová aktivita Dlouhodobá imobilita vede k povrchovému dýchání, snížení alveolární ventilace, stagnace sekrece v dýchacích cestách, snížení exkurze dechových pohybů, vše je spojeno s negativním vlivem na transport kyslíku Polohování je spojeno s úlevovými polohami, s oporou o HK, vsedě, ve stoji, možné zapojení pomocných dechových svalů (m.pect.maj et min., m.lattis.dorsi, m.serratus ant.)

12 Péče o HCD Terapie je zaměřená na nácvik smrkání, kloktání, cvičení svalů jazyka Patří sem technika „nosní sprchy“ Funkčně HCD souvisí s orofaciální oblastí Vyšetření OF oblasti – mimické svaly, žvýkací svaly, uvolnění oronasální uzdičky (u pacientů, kteří dýchají ústy); joint play temporomandibulárního kloubu, pohyblivost jazylky Pokud najdeme odchylky ve svalech, kloubech uvedeme je do normy

13 Kontaktní dýchání Jedná se o přikládání rukou terapeuta na hrudník pacienta Je aktivováno především expirium Při výdechu je snaha „jemným tlakem“ dostat hrudník do výdechového postavení, tato funkce je u AB a CHOPN často narušená, přetrvává u nich inspirační postavení hrudníku Při tomto typu dýchání je snaha eliminovat horní hrudní dýchání Při této technice lze využít techniku „couvajícího odporu“ při inspiriu, oddalování rukou od rozvíjejícího hrudníku Výhoda – využití i u nespolupracujícího pacienta v bezvědomí Lze libovolně kombinovat s ostatními technikami dechové rehabilitace

14 Dechová gymnastika (DG)
Statická – ústní brzda, brániční dýchání Dynamická Mobilizační Kondiční – součástí skupinové LTV (1hod.), při lázeňské léčbě Typy dechové gymnastiky volíme podle cíle léčby a lze je vzájemně kombinovat U AB a CHOPN využíváme DG ve stabilní fázi onemocnění, po odeznění akutní exacerbace a ve fázi rekonvalescence

15 Drenážní techniky Využívají se pro posun bronchiální sekrece z periferních dýchacích cest směrem centrálně, mohou zefektivnit expektoraci, brání vzniku hlenových zátek U CHOPN produktivní kašel x AB dráždivý perzistující kašel Kašel způsobuje pacientů zdravotní problémy např. obtížné dýchání, únavu, tvorbu zátek, ale často i problémy společenské Techniky aktivní x pasivní, preferují se spíše aktivní Poloha u aktivních technik má být příjemná, nebolestivá, pokud to jde, tak ve vzpřímeném sedu

16 Aktivní drenážní techniky
AUTOGENNÍ DRENÁŽ Po nádechu a nádechové pause (2-3s) následuje aktivní výdech, který je prodloužený, nikoliv usilovný; nádech nemá být maximální Provádí se tak dlouho, dokud nedojde k posunu sekrece centrálně Správně provedená technika nevede k únavě pacienta, vede ke snadné expektoraci Provádí se kdykoliv během dne, vhodné ihned ráno po probuzení AKTIVNÍ CYKLUS DECHOVÝCH TECHNIK Kontrolní dýchání – při únavě, pocitu slabosti dechových svalů Cvičení na zvýšení pružnosti hrudníku Technika silového výdechu Kontrolní dýchání – jedná se o klidové dýchání (odpočinkové). Dechová vlna by měla při nádechu i výdechu postupovat kaudokraniálně. Při správném dýchání se nezapojují pomocné dechové svaly - horní typ dýchání. Cvičení na zvýšení pružnosti hrudníku – jedná se o cvičení hlubokého nádechu, výdech je aktivní, nikoliv prodloužený a usilovný. Stimulace nádechu je pomocí ruky pacienta na části hrudníku, která má omezenou pohyblivost. Provádí se v jakékoliv poloze, nejlépe vsedě. Technika silového výdechu – huffing, po nádechu a nádechové pause následuje rychlejší výdech. Po něm následuje kontrolované dýchání.

17 Pasivní drenážní techniky
POLOHOVÁ DRENÁŽ Využívá se přesně stanovených poloh (12), které usnadňují bronchiální sekreci vlivem působení gravitace Polohy jsou založeny na podkladě anatomie bronchiálního stromu Lze je kombinovat s vibracemi hrudního koše KI – těžká hemoptýza, plicní otok, pneumothorax, plicní embolie, srdeční arytmie, hypertenze, hypotenze, IM, nestabilní AP Poloha hlavou dolů KI u dětí a pac., kde není žádoucí zvýšení intrakraniálního tlaku Posturální drenáž se neprovádí po jídle, ale předeším po ránu, dopoledne a navečer VIBRACE Provádíme je během expiria, využíváme obě ruce, možné provádět i jemné stlačování hrudního koše

18 Instrumentální techniky
Využívají se u AB a CHOPN při zvýšeném množství bronchiální sekrece a neefektivní expektorace Cílem je aktivace především výdechových svalů, ale i nádechových Např. flutter, acapella, PEP maska, inspiratory muscule trainer aj. Při používání pomůcek je nutné dbát pečlivé hygieny po každém použití z důvodu prevence přenosu infekce z dechových pomůcek

19 Použitá literatura Neumannová, K.;Kolek, V. a kol.: Asthma bronchiale a chronická obstrukční plicní nemoc (Možnosti komplexní léčby z pohledu fyzioterapeuta). Praha, Mladá Fronta 2012