Pokus o změnu v roce 1968 uč. 134 - 137.

Prezentace na téma: "Pokus o změnu v roce 1968 uč. 134 - 137."— Transkript prezentace:

1 Pokus o změnu v roce 1968 uč

2 Ekonomická krize a reforma
poč. 60. let vážné hospodářské potíže: kolektivizované zemědělství , centrálně řízená ekonomika – nesoběstačnost v zásobování potravinami ztráta konkurence schopnosti průmyslových výrobků 1963 připustilo vedení KSČ diskusi o úloze trhu za socialismu neuskutečnitelná představa o spojení působení trhu a socialistického plánování skupina ekonomů v čele Ota Šik – reformní plán, uskutečňovaný od roku 1965 – tzv. třetí cesta

3 ekonom Ota Šik Jeden ze zakladatelů české marxistické politické ekonomie, jenž se od dogmatismu vyvíjel k reformním názorům a postojům. Zabýval se problematikou plánovitého řízení národního hospodářství a zbožně peněžními vztahy za socialismu, hlavní autor československé ekonomické reformy 60. let, usilující o spojení socialistického plánovitého hospodářství a tržní ekonomiky. V r patřil k čelným představitelům progresívního proudu v KSČ a k vůdčím osobnostem Pražského jara.

4 1967 - reforma neprobíhal tak rychle, jak si vedení KSČ představovalo
nemělo jít o svržení komunistického režimu,ani o vystoupení z východního bloku spory mezi komunistickými funkcionáři a mladou generací reformních komunistů Revize politických procesů, částečné rehabilitace odsouzených možnost vycestovat na Západ – poznání skutečné situace na „imperialistickém Západě“ spory mezi českými a slovenskými politiky – Slováci usilovali o autonomii nebo o federaci, Češi trvali na centralizaci řízení státu

5 Pražské jaro 1968 1957 prezidentem Antonín Novotný, zároveň nejvyšší funkce ve vedení KSČ – první tajemník ÚV KSČ neměl příliš pevnou pozici: patřil k protireformním komunistům zapleten do některých pol. procesů v 50. letech špatné vztahy s Brežněvem neměl podporu na Slovensku – byl proti autonomii 1966 včele slovenských komunistů Alexander Dubček – reformní komunista 1967 sílila kritika režimu – znepokojení v sovětském svazu

6 Brežněv chtěl na našem území rozmístit sovětské jednotky – Novotný to odmítl
pád Novotného – jeho odpůrci využili roztržky s Moskvou poč. r prvním tajemníkem ÚV KSČ A. Dubček prezidentem generál Ludvík Svoboda uvolnění poměrů po odchodu Novotného – řada jeho stoupenců opustila funkce, noví byli nakloněni reformám straničtí funkcionáři nahrazeni odborníky duben 1968 tzv. Akční program KSČ viz uč. str. 135 – demokratizace veřejného i politického života, omezení centrálního plánování, dodržování občanských práv, federace

7 o invazi bylo již rozhodnuto
situace znepokojovala Sovětský svaz a část vedení KSČ, která si změny nepřála – bála se o moc červen 1968 výzva spisovatele Ludvíka Vaculíka otištěná v novinách Dva tisíce slov – vyzývala k pokračování v reformách vedení KSČ dostalo dopis od vedoucích představitelů SSSR, NDR, Maďarska, Polska a Bulharska – nařizoval návrat k původním poměrům o invazi bylo již rozhodnuto

8 Srpen 1968 v noci z 20. na 21. srpna 1968 překročily naše hranice „spřátelené“ armády – spojenci z Varšavské smlouvy – sovětské, maďarské, bulharské a polské jednotky jednalo se o okupaci suverénní země, ale ve sféře vlivu SSSR, proto nikdo nevystoupil na naši obranu protireformní křídlo KSČ mělo úkol z Moskvy – prosadit pozvání vojsk Varšavské smlouvy na potlačení kontrarevoluce – to se nepovedlo naopak – bylo vydáno Provolání ke všemu československém lidu, které invazi odsoudilo

9 Tzv. zvací dopis: označení nedatovaného dopisu, který v srpnu 1968 poslali Alois Indra, Drahomír Kolder, Oldřich Švestka, Antonín Kapek a Vasil Biľak L. Brežněvovi. obsahoval výzvu k pomoci všemi prostředky proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu dopis se stal pro sovětské vedení záminkou pro invazi do Československa 21. srpna 1968, byl psán rusky podle svědků byl Brežněvovi předán v bratislavském hotelu Sorea 3. srpna 1968, tedy krátce poté, co neúspěchem pro sovětskou stranu skončily rozhovory mezi sovětským a československým vedením v Čierne nad Tisou existence dopisu měla zůstat utajena.

10 15. července 1992 byl objeven zapečetěný ve Státním archivu Ruské federace s datem 25. září 1968
obálka byla podepsána Konstantinem Černěnkem se slovy Uložit v archivu politbyra. Bez souhlasu neotvírat. text byl pozměněn Brežněvovou rukou, takže se předpokládá, že si vyžádal novou verzi, která měla zahrnovat i další země Varšavské smlouvy a byla podepsána vícero lidmi dopis převezen do Prahy a představen veřejnosti. Poslání dopisu bylo i podle tehdejších zákonů zřejmě vlastizradou. Podepsaní za ni nikdy nebyli odsouzeni.

11 A. Dubček, L. Svoboda, O. Černík

12 22. srpna 1968 se narychlo a v utajení sešel mimořádný sjezd KSČ (Vysočanský sjezd KSČ)
prohlášení sjezdu armáda a lidové milice byly odzbrojeny bez boje – byla obava, aby nedošlo ke krveprolití jako v Maďarsku v r. 1956 21. srpna uneseno do SSSR několik členů ÚV KSČ (Dubčeka, Smrkovského, Kriegla(jediný nepodepsal), Šimona, Špačka a Černíka) 23. srpna do Moskvy přiletěl prezident L. Svoboda a dalšími politiky všichni , až na jednoho, pod silným nátlakem podepsali tzv. moskevské protokoly – souhlas s dočasným umístěním sovětských jednotek na našem umístění

13 Oběti okupace celkem si okupace Československa do konce roku 1968 vyžádala 108 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných Oběti v Praze a Středočeském kraji pokusy o reformy v ČSR skončily vpádem vojsk Varšavské smlouvy, následuje období tzv. normalizace – návrat k poměrům před reformami

14 http://www.youtube.com/watch?v=Cq4gltPR0ho Běž domu Ivane Karel Kryl
Tak vás tu máme Bratříčku zavírej vrátka