Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Prezentace na téma: "Ústav normální, patologické a klinické fyziologie"— Transkript prezentace:

1 Ústav normální, patologické a klinické fyziologie
Fyziologie krve II Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

2 Krevní skupiny AB0 A, B, AB, 0 aglutinogeny, aglutininy
koncový sacharid oligosacharidového řetězce H – fucosotransferasa A – N-acetylgalaktosamin B – galaktóza

3 Historie Landsteiner (1901) Jánský (1907) Dnešní nomenklatura A II B
III C I --- IV AB Objev krevních skupin AB0 je všeobecně připisován vídeňskému vědci Karlovi Landsteinerovi, který v roce 1901 objevil tři krevní skupiny A, B a C (dnešní A, B a 0). Za tento objev dostal roku 1930 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Roku 1902 popsali rakouští vědci A. van Descatello a A. Sturli krevní skupinu AB jako „výjimku z Ladsteinerova pravidla“. Roku 1907 nezávisle na nich popsal český psychiatr Jan Janský čtvrtou krevní skupinu, která obsahuje znaky A i B. Janský používal označení skupin I, II, III a IV ("Hematologická studie u psychotiků„) . Nezávisle na Janském popsal roku 1910 čtyři krevní skupiny Američan William Lorenzo Moss. Použil také označení římskými číslicemi I–IV, ale v opačném pořadí než Janský. Ve třicátých letech 20. století se sjednotilo označování krevních typů A, B, AB a 0 (podle označení Landsteinerova). V některých jazycích (mj. angličtině , španělštině nebo francouzštině) se používá zápis ABO s písmenem O, v jiných (např. v češtině, němčině nebo slovenštině) zápis AB0 s nulou. Světová zdravotnická organizace ve svých anglicky psaných materiálech používá zápis ABO.

4 Přehled Genotyp Skupina Aglutinogen Aglutinin 00 ---- anti-A, anti-B
---- anti-A, anti-B 0A, AA A anti-B 0B, BB B anti-A AB A, B

5 Podskupiny různý „poměr“ mezi A(B) a H antigeny
A1, A2, A3, Ax : A1 nejsilnější, A3 nejslabší u B podskupiny velmi vzácné vyskytuje se i v AB Bombay antigen: úplný útlum antigenu A nebo B v jedné generaci

6 Dědičnost geny A,B,0 – kodominance možné prokázat u 4týdenního embrya
postupně sílí, při porodu % maxima aglutinogenu plná síla rok, potom již stejná aglutininy, zásadní rozdíl oproti Rh systému

7 Výskyt geografické i časové rozdíly
nejvíc A: oblasti u Atlantického oceánu, Eskymáci (60%) nejvíc B: jihovýchodní Asie, Indie (40%) nejvíc 0: američtí Indiáni (100%) u nás: A-42 %, 0-32 %, B-18 %, AB-8 % běloši: 0-47 %, A-41 %, B-9 %, AB- 3% univerzální dárce, univerzální příjemce, autotransfúze

8 Určování krevních skupin
Skupina anti-A anti-B A + - B AB

9 Rh systém II C, D, E antigeny (P. Agre)
85% bělochů Rh+, 99% Asiatů Rh+ klinický význam: transfúze Rh inkompatibilní krve (1. tr. – mírná opožděná reakce za 2-4 týdny) těhotenství: matka Rh negativní a plod Rh pozitivní (fetální erytroblastóza, jádrový ikterus)

10 Zástava krvácení hemostáza má tři složky: reakce cév reakce trombocytů
hemokoagulace (srážení krve) Jdou i v tomto pořadí, pouze při větších defektech dojde až na hemokoagulaci.

11 Reakce cév místní vazokonstrikce
serotonin a další látky produkované zejména aktivovanými trombocyty (tromboxan A2) pouhá vazokonstrikce dokáže zastavit krvácení u cév až do velikosti a. radialis (za ideálních podmínek) čím více céva poraněná, tím větší vazokonstrikce lokální myogenní spasmus (reflex)

12 Trombocyty bezjaderné, 2-4 mm, doba života 4 dny
megakaryocyty ( trombocytů) typy trombocytových granulí: denzní granula: neproteinové substance (serotonin, ADP) a-granula: PDGF, koagulační faktory, von Willebrandtův faktor (adheze) lysozomy Malý defekt cévy zastaví samy trombocyty, takových se objevují tisíce denně. Při větším defektu už je potřeba následná hemokoagulace.

13 Činnost trombocytů adheze na kolagen: vWF z endotelií
aktivace: změna tvaru, sekrece (serotonin, vWF, tromboxan A2) agregace: stimulována trombinem, tromboxanem A2, vWF, fibrinogenem

14 Trombopoetin především v játrech, trochu v ledvinách
receptor na kmenových buňkách a megakaryocytech regulace sekrece podle počtu destiček (vychytávání) funkční mechanismy podobné erytropoetinu krvácení při jaterní cirhóze

15 Koagulační faktory I fibrinogen VIII AHF A II protrombin* IX
Christmas (AHF B)* III tkáňový tromboplastin X Stuart-Prower* IV vápník XI AHF C V proakcelerin XII Hageman VII prokonvertin* XIII fibrin stabilizující koagulace začíná sekund po velkém poranění, 1-2 minuty po malém krev se v poraněné cévě srazí za 3-6 minut, po heparinu 1mg/kg za 30 * vitamín K dependentní faktory

16 Koagulační kaskáda vnitřní část vnější část společná část smyslem je vytvořit z fibrinogenu fibrin (a polymerizovat ho)

17 Koagulační kaskáda – vnitřní část
XII Þ XIIa: katalyzuje kalikrein a kininogen, aktivováno záporným nábojem (sklo, kolagen) XI Þ XIa: aktivováno XIIa IX Þ IXa: aktivováno XIa X Þ Xa +VIII

18 Koagulační kaskáda – vnější část
VII Þ VIIa: reakci spouští tkáňový tromboplastin (III) uvolněný z poraněných okolních struktur X Þ Xa: aktivováno VIIa (VIIa aktivuje i IX z vnitřního systému)

19 Koagulační kaskáda – společná část
X Þ Xa: aktivuje se buď vnitřní nebo vnější cestou II Þ IIa: protrombin, trombin XIII Þ XIIIa I Þ Ia: fibrinogen, fibrin +V stabilizace

20 Protisrážlivé mechanismy
vychytávání aktivovaných faktorů játry spotřebování faktorů antitrombin III: inhibitor proteáz, vazbu na ně usnadňuje heparin neaktivuje se IX, X, XI, XII fibrinolýza – plazmin rozkládá fibrin

21 Fibrinolýza trombmodulin (endotelie) katalyzuje přeměnu trombinu na aktivátor proteinu C aktivovaný protein C inaktivuje VIII inaktivuje V inaktivuje inhibitor aktivátoru tkáňového plasminogenu (TPA) TPA mění plasminogen na plasmin, který rozloží fibrinovou síť altepláza (rekombinantní), streptokináza, urokináza Novokhatny VV et al. TiPS 25(2) 72-75, 2004. Jednořetězcový plasminogen (v plazmě 1.5 uM, 91kDa), hydrolýzou peptidové vazby Arg561-Val562 vznikne dvouřetězcový plasmin, řetězce spojeny disulfidickými můstky. V krvi normálně prakticky žádný plasmin není, protože je to proteáza s dosti širokým spektrem. Proto existují mechanismy proti výskytu plasminu v krvi: aby mohl TPA aktivovat Pg, musí být oba navázáni na fibrinové sraženině v plazmě je ve vysoké koncentraci silný inhibitor plasminu alfa2-antiplasmin. Plasmin byl izolován v 50. letech, v následujících letech byl podáván pacientům, ale s nevalnými výsledky (pyrogenicita, anafylaktické reakce; alfa2-antiplasmin). Proto se začal používat TPA. Všechny TPA based léky byly primárně vyvinuty k léčbě infarktu. Aby mohly ale fungovat, musí prvně najít Pg v blízkosti sraženiny. A právě dostatek Pg je Achillovou patou této terapie, při větších sraženinách prostě sebevíce TPA kvůli nedostatku Pg nestačí. Byla zavedena catheter-assisted thrombolysis, kdy se TPA podává přímo k místu sraženiny (karotidy při iktu), což je mnohem efektivnější. Novinkou je myšlenka s podáním plasminu tímto katetrem. Vysoce purifikovaný plazmin in vitro rozpouští sraženinu dose dependent, kdežto TPA ne. Komplikací podávání TPA může být intrakraniální krvácení. Proto je také lepší plazmin (alfa2-antiplasmin ho vychytá) než TPA, které působí podstatně významnější vzdálená krvácení.

22 Antikoagulancia heparin chelatační činidla (citrát, oxalát; Ca2+)
inhibice vitamínu K (dikumarol, warfarin)

23 Koagulační testy Quick: vnější část kaskády APTT: vnitřní část kaskády
tkáňový tromboplastin, Ca2+ INR , % warfarin APTT: vnitřní část kaskády parciální tromboplastin, aktivátor kaolin, Ca2+ 25-42 s heparin, hemofilie A