VÝVOJ HLAVY A KRKU.

Prezentace na téma: "VÝVOJ HLAVY A KRKU."— Transkript prezentace:

1 VÝVOJ HLAVY A KRKU

2 Vývoj hlavy, krku

3 rty ústní dutina zuby jazyk tvrdé patro měkké patro hltan hrtan
ústní předsíň zuby jazyk tvrdé patro měkké patro hltan hrtan

4 příušní žláza podčelistní žláza podjazyková žláza

5 štítná žláza příštítná žláza brzlík 4 tělíska

6 Vývoj trávicí trubice primitivní střevo
během 4. týdne ohýbání zárodku způsobí částečné zavzetí žloutkového váčku přední střevo (preentereon) – odděleno mebrana oropharyngea od stomodea, vychlipuje se z něj základ dolních dýchacích cest střední střevo (mesenteron) – aborálně od jaterní výchlipky ke Cannonově-Böhmově bodu zadní střevo (metenteron) – dále, od proktodea odděleno membrana cloacalis

7 Původ mezenchymu paraaxiální mezoderm (nesegmentovaný)
kosti lebeční spodiny a některé kosti lebeční klenby všechny kosterní svaly škára a vazivo na zadní straně hlavy ektomezenchym (z neurální lišty) kostra obličeje a žaberních oblouků ektodermové plakody (zesílené oblasti ektodermu) žaberní oblouky týlní segmenty (basis et condyli ossis occipitalis)

8 Žaberní (faryngové) ústrojí
žaberní (faryngové) oblouky (arcus pharyngei) žaberní (faryngové) výchlipky (sacci pharyngei) žaberní (faryngové) vklesliny (sulci pharyngei) žaberní (faryngové) membrány (membranae pharyngeae) Thomas W. Sadler, Langmanova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, a.s.2011

9 Žaberní oblouky (Arcus pharyngei)
párové útvary vznik ve 4. – 5. týdnu vývoje sloupce mezenchymu oddělené: na vnější straně žaberními vklesliny (prohlubně v ektodermu) na vnitřní straně žaberními výchlipkami (tvořeno endodermem primitivního hltanu) vklesliny a výchlipky se nikdy nespojí (nedojde k vytvoření žaberních štěrbin)

10 Žaberní oblouky (Arcus pharyngei)
mezenchym z buněk neurální lišty prorostlý paraaxiálním mezodermem (tvoří svaly oblouků) chrupavky a kostra oblouků diferencovány z ektomezenchymu každý oblouk je inervovaný příslušným hlavovým nervem a má svou tepnu (aa. arcuum pharyngeorum = aortální oblouky) 5. oblouk nevzniká (zaniká)

11

12 Aortální oblouky (Aa. arcuum pharyngeorum)

13 Deriváty tepen žaberních oblouků
1. pár – arteria maxillaris + a. carotis externa 2. pár – arteria stapedia 3. pár – proximálně - arteria carotis communis – distálně - arteria carotis interna

14 Deriváty tepen žaberních oblouků
4. pár vlevo – část arcus aortae vpravo – a. subclavia dx. distální část a. subclavia dx. se tvoří z aorta dorsalis dextra a.subclavia sin. není derivátem z aortálního oblouku, nýbrž ze 7. arteria intersegmentalis

15 Deriváty tepen žaberních oblouků
5. pár – Ø 6. pár vlevo proximálně: arteria pulmonalis sinistra vlevo distálně: ductus arteriosus (Botali) vpravo proximálně: arteria pulmonalis dextra vpravo distálně: Ø

16

17

18 (maxilární a mandibulárnívýběžek) n. trigeminus žvýkací
oblouk nervy svaly skelet ligamenta cévy mandibulární (maxilární a mandibulárnívýběžek) n. trigeminus žvýkací (m. temporalis, m. masseter, m. pterygoideus medialis et lateralis) m. mylohyoideus, venter anterior m. digastrici m. tensor tympani m. tensor veli palatini premaxilla, maxilla, os palatinum, os zygomaticum, squama ossis temporalis, Meckelova chrupavka, mandibula, malleus (kladívko), incus (kovadlinka) lig. mallei ant., lig. sphenomandibulare a. maxillaris hyoidní n. facialis mimické (m. buccinator, mm. auriculares, m. frontalis, platyzma, m. orbicularis oris et oculi) m. stapedius m. stylohyoideus, venter posterior m. digastrici stapes (třmínek) processus styloideus, cornua minora et corpus ossis hyoidis (horní část) lig. stylohyoideum a. stapedia n.glossopharyngeus m. stylopharyngeus, m. constrictor pharyngis sup. cornua majora et corpus ossis hyoidis (dolní část) a. carotis communis a. carotis interna (proximální část pars cervicalis) vlevo n. laryngeus superior (n.X) m. cricothyroideus, m. levator veli palatini, m. constrictor pharyngis med. et inf., vnitřní svaly hrtanu příčně pruhovaná svalovina jícnu 5.oblouk chybí chrupavčité části 4.a 6. oblouku splývají ve společný základ chrupavek hrtanu cartilago thyroidea, cricoidea, arytenoidea, corniculata, cuneiformis arcus ortae od a. carotis communis sin.po a. subclavia sin vpravo prox.úsek a.subclavia dx. vlevo n. laryngeus recurrens (z n. accessorius cestou n. vagus) a.pulmonalis sin., ductus arteriosus a.pulmonalis dx.

19 První žaberní oblouk (Arcus pharyngeus primus)
2 výběžky maxilární (kraniálně) mandibulární (kaudálně) obsahuje Meckelovu chrupavku (z ní později kladívko a kovadlinka) vznik dolní čelisti srůstem pravého a levého mandibulárního valu, následná dezmogenní osifikace Thomas W. Sadler, Langmanova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, a.s.2011

20 Druhý žaberní oblouk (Arcus pharyngeus secundus)
chrupavka (= Reichertova chrupavka) spojením pravého a levého oblouku ve střední čáře vzniká část těla a malé rohy jazylky Thomas W. Sadler, Langmanova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, a.s.2011

21 Třetí žaberní oblouk Čtvrtý žaberní oblouk splývá se 6. obloukem
cornua majora + kaudální část corpus ossis hyoidei inervace n. IX Čtvrtý žaberní oblouk splývá se 6. obloukem cartilago cricoidea + thyroidea svaly hrtanu, patra (mimo m. tensor veli palatini), hltanu (mimo m. styloparyngeus) inervace n. X (n. laryngeus sup.)

22 Pátý žaberní oblouk Šestý žaberní oblouk u člověka nevzniká
splývá s 4. obloukem svaly hrtanu inervace n.X (n. laryngeus recurrens) obsahuje i vlákna z n.XI

23 Žaberní výchlipky (Sacci pharyngei)
lidský zárodek má 5 výchlipek z jejich endodermu vznikají branchiogenní orgány Thomas W. Sadler, Langmanova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, a.s.2011

24 První žaberní výchlipka
recessus tubotympanicus slepý výběžek (směrem k 1. žaberní vkleslině) konec rozšířen v primitivní středoušní dutinu mediální část zůstává rovná → tuba auditiva Eustachii společně v 1. žaberní vkleslinou má podíl na tvorbě bubínku (membrana tympanica)

25 Druhá žaberní výchlipka
základ patrové mandle (tonsilla palatina) fossa supratonsillaris

26 Třetí žaberní výchlipka
dorzální výběžek základ pro dolní příštítné tělísko (glandula parathyroidea inferior) ventrální výběžek základ poloviny brzlíku (thymus) základy migrují kaudálně

27

28 Čtvrtá žaberní výchlipka
dorzální výběžek základ pro horní příštítné tělísko (glandula parathyroidea superior) ventrální výběžek rudimentární ultimofaryngové tělísko (corpus ultimopharyngeum / ultimobranchialis) buňky z neurální lišty diferencují do parafolikulárních (C-buněk) štítné žlázy (tvořících kalcitonin)

29 Žaberní vklesliny (Sulci pharyngei)
v 5. týdnu vytvořeny 4 páry vkleslin dorzální část 1. vklesliny vytváří základ pro zvukovod (meatus acusticus externus) epitel na dně vytváří vnější plochu bubínku (membrana tympanica) další vklesliny zanikají a jsou přerosteny 2. žaberním obloukem  sinus cervicalis sinus cervicalis postupně zaniká, mohou přetrvávat laterální krční cysty  píštěle

30 Laterální krční píštěl

31 Inervace jazyka n. V3 n. lingualis n. VII chorda tympani n. IX n. X

32 Vývoj jazyka 4. týden: na vnitřní straně žaberních oblouků základy jazyka (primordia lingualia) 1. oblouk: tuberculum impar (zaniká) + 2 tubercula lingulia lateralia  apex + dorsum linguae (n.V3) 2. oblouk: copula (zaniká) – n.VII – chorda tympani (chuť) 3.-4. oblouk: eminentia hypopharyngea  radix linguae (n.IX, n.X) sulcus terminalis (odděluje tělo a kořen jazyka) 4. oblouk  epiglottis (n. X) svalovina: z myotomů týlních somitů (n. XII) ze 4. oblouku (n. X – pouze m. palatoglossus)

33 Vývoj jazyka II Thomas W. Sadler, Langmanova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, a.s.2011

34 Vývojové vady jazyka cysty a píštěle – zbytek po ductus thyroglossus
ankyloglossia vrozené znehybnění jazyka krátké frenulum linguae macroglossia microglossia glossoschissis (= lingua bifida) vzácný, neúplný rozštěp – hluboký zářez

35 Ankyloglossia

36 Macroglossia - Microglossia

37 Vývoj štítné žlázy růst epitelu mezi tuberculum impar a copula → pozdější foramen caecum roste před hltanem kaudálním směrem při sestupu spojena s jazykem pomocí ductus thyroglossus postupný sestup před jazylkou a chrupavkami hrtanu v 7. týdnu se dostává se dostane do konečné polohy před průdušnici do funkce vstupuje koncem 3. měsíce

38 Vývojové vady štítné žlázy
cysty ductus thyroglossus po cestě sestupu základů píštěle ductus thyroglossus komunikace cyst s vnějškem ektopická tkáň štítné žlázy podél cesty sestupu nejčastěji u kořene jazyka funkční projevy shodné s vlastní žlázou

39 Cysty ductus thyroglossus

40 Processus pyramidalis glandulae thyroideae
nejčastější vývojová vada po cestě sestupu 40 %

41 DiGeorgův syndrom Aplasia thymoparathyroidea
syndrom delece 22q11.2 1:3000

42 Vývoj obličeje obličejové výběžky na konci 4. týdne (ektomezenchym neurální lišty 1. žaberního oblouku) kolem stomodea frontonazální výběžek kraniálně maxilární výběžky laterálně mandibulární výběžky kaudálně po stranách vznikají ztluštění povrchového ektodermu  čichové plakody během 5. týdne se vchlipují  nosní jamky jamky ohraničeny tkáňovým valem = základ pro nosní výběžky (laterální a mediální)

43 Vývoj obličeje Thomas W. Sadler, Langmanova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, a.s.2011

44 Vývoj obličeje maxilární výběžky se zvětšují (tváře a horní čelist) a rostou mediálně přitlačují mediální nosní výběžky ke střední čáře → spolu srostou horní ret tvořen maxilárními výběžky a mediálními nosními výběžky dolní ret a čelist tvořeny mandibulárními výběžky, jež srůstají ve střední čáře nos z 5 základů: frontální výběžek, 2 mediální nosní výběžky, 2 laterální nosní výběžky

45 Vývoj ústní a nosní dutiny
základ - stomodeum jamka vystlaná ektodermem ohraničení: dolní výběžky 1. žaberního oblouku – mandibula po stranách horní výběžky 1. žaberního oblouku – maxilla shora čelní val s čichovými plakodami ( jamky, váčky, ústí do primitivní ústní dutiny), mediální a laterální nosní výběžky membrana oropharyngea (buccopharyngea) praská 26. den

46 Vývoj patra primární patro sekundární patro
z intermaxilárního segmentu vzniká splynutím obou mediálních nosních výběžků retní složka  philtrum (laskavník) složka pro horní čelist (nese 4 řezáky) patrová složka (tvoří primární patro) přechází plynule do nosní přepážky septa (z frontonazálního výběžku) sekundární patro srůstem patrových plotének maxilárního výběžku (6. týden) vpředu spojení s primárním patrem (budoucí os incisivum)

47 Vývoj patra Thomas W. Sadler, Langmanova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, a.s.2011

48 Oddělení nosní a ústní dutiny
Thomas W. Sadler, Langmanova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, a.s.2011

49 Rozštěpové vady obličeje a patra
chybný srůst struktur (1:550) přední rozštěpy patra (cheiloschisis, cheilognathoschisis) laterální rozštěp rtu, rozštěp horní čelisti, rozštěp mezi primárním a sekundárním patrem částečné nebo úplné nespojení maxilárního valu s mediálními nosními valy na 1 nebo obou stranách zadní rozštěpy patra (palatoschisis) rozštěp sekundárního patra, rozštěp čípku (uvula)

50 Rozštěpové vady obličeje a patra
kombinace rozštěpů před i za foramen incisivum (cheilo-gnatho-palatoschisis) šikmé rozštěpy obličeje nespojení maxilárního výběžku a stejnostranného laterálního nosního valu rozštěp rtu ve střední čáře vzácný neúplný srůst mediálních nosních valů ve střední čáře

51 Rozštěpové vady obličeje a patra II
Thomas W. Sadler, Langmanova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, a.s.2011

52 Rozštěpové vady obličeje a patra III

53 Vývoj slinných žláz epitelové výchlipky ústní dutiny
6.– 8. týden prorůstání do přilehlého ektomezenchymu  jejich pojivová tkáň je z crista neuralis parenchym ( sekrece) z proliferujícího orálního epitelu ektoderm  gl. parotidea endoderm  gl. submandibularis et sublingualis

54 Vývoj zubů 6. týden: proliferace orálního epitelu (ektodermu) do okolního ektomezenchymu zubní lišta (rovnoběžně s labiogingivální lištou) ektoderm → sklovinný orgán vnější sklovinný epitel stratum intermedium, retikulární epitel vnitřní sklovinný epitel (ameloblasty) ektomezenchym → zubní papila (odontoblasty) cervikální smyčka

55 Vývoj zubů tvorba dentinu tvorba skloviny vývoj kořenů stálý chrup
odontoblasty: prokolagen → predentin → dentin při ústupu před svým produktem zanechávají výběžky v dentinových kanálcích (Tomesova vlákna) tvorba skloviny bazální povrch ameloblastů se stává sekrečním: sklovinná matrix (organická – mineralizace) vývoj kořenů cervikální smyčka (kořenová pochva) po jejím rozpadu indukuje dentin vznik cementoblastů stálý chrup sekundární zubní lišta linguálně od primární

56 Vývoj zubů Thomas W. Sadler, Langmanova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, a.s.2011

57

58