Autor: Ing. Carlos Torres

Prezentace na téma: "Autor: Ing. Carlos Torres"— Transkript prezentace:

1 Autor: Ing. Carlos Torres
Hodnocení kreolského prasete z hlediska vhodnosti pro jeho zavedení a využití v chovatelských programech v Peru Autor: Ing. Carlos Torres Školitel: Doc. Ing. Ivan Šáda, CSc.; ČZU, ITS, KCHZPTS Konzultant: RNDr. Jaromír Fiedler, DrSc.; VÚŽV Praha – Uhříněves

2 Současná situace v chovu prasat
ÚVOD Současná situace v chovu prasat snaha o intenzifikaci v intenzivních chovech je využíváno jen několik plemen vhodnost využiti místních plemen Místní plemena – cenné genetické rezervy a kulturně historické dědictví každého národa Komerční plemena – v podmínkách LA jsou neschopna udržet a využit svůj genetický potenciál Intenzivní chov v LA je závislý na dovozu krmných směsí. V Peru tvoří 75% populace prasat prase kreolské. Původ názvu kreolský Crio – kojenec, dítě, mládě Criollo (Šp - kreol) – Španěl narozený na Novém světě Crioulo (Po – kreol) – otrok narozený na Novém světe

3 Typ kreolského prasete (KP) zahrnuje tyto rázy:
ÚVOD Typ kreolského prasete (KP) zahrnuje tyto rázy: (celkem 22) Pelón Cuino de Pachuca Honduraské prase „Switch-tail“ Sampedreño a Zungo Canastra Piau Tatú Caruncho Nilo Pampa Criollo Peruano (hory) Cuino Cerdo Coscato Venezuelské černé prase Canastrao Pereira Canastrinho Pirapitinga Mundi Unhudo de Goias Criollo Cubano Criollo Peruano (pobřeží)

4 Možnosti využití kreolského prasete
ÚVOD Možnosti využití kreolského prasete Jsou velmi dobře přizpůsobivá díky své rusticitě. Jsou zdrojem značné biologické variability, která by mohla v budoucnu chybět. Při jejich křížení s vhodnými prošlechtěnými plemeny lze dosáhnout vynikajících výsledků umocněných i heterozí. Jsou téměř ideální pro integraci do systémů trvale udržitelného chovu, méně zatěžují životní prostředí než prošlechtěná plemena. Tvoří součást venkovské kultury.

5 Možnosti využití kreolského prasete
ÚVOD Možnosti využití kreolského prasete Výhody KP: rusticita a schopnost konzumace místních krmiv s vysokým obsahem vlákniny Nevýhody KP: nízké reprodukční a růstové schopnosti Systém chovu KP byl (a někde je) extenzivní, v malém rodinném chovu, v podstatě bez cílené selekce a není též zahrnut v žádném národním programu křížení. Křížení je omezeně prováděno na Kubě, Mexiku a Uruguaji. KP je možno využit v produkci regionálních produktů: Výroba šunky iberského typu – Kuba (palmiche - Roystonea regia), Výroba uzenin – vysoce kvalitní z KP v Mexiku Výroba masa speciálně určeného pro venkov – Uruguay Na severu Peru je spotřeba vepřového masa větší než spotřeba masa ostatních druhů hospodářských zvířat. Používá se k přímé spotřebě, a na výrobu tradiční uzeniny a „chicharrón“.

6 Zachování kreolského prasete jako genetický zdroj
ÚVOD Zachování kreolského prasete jako genetický zdroj Existenci tohoto typu prasete ohrožuje: nadbytečný dovoz vyšlechtěných zvířat ze zahraničí bez předchozího pečlivého studia a zdůvodnění nekontrolované křížení s dovezenými plemeny nedostatek studií, které by prokázaly možnosti těchto místních rázů, především co se týká produkce v nepříznivých podmínkách nedostatečnost programu pro jeho zachování

7 Přeštické černostrakaté prase (PC)
ÚVOD Přeštické černostrakaté prase (PC) genetický zdroj (GZ) jako příklad pro chov kreolského prasete V § 2 zákona č. 240/91 Sb. v ČR je definován pojem „genová rezerva“ jako samčí a samičí hospodářská zvířata mizejících nebo málopočetných plemen, typů, popř. linií, které je žádoucí uchovat pro případné další využití při šlechtění nebo pro výzkumné účely.    Plemeno PC je od roku 1992 uznáno jako GZ a od r chováno in situ.

8 CÍL Cíl práce: Přispět v hledání způsobu využití peruánského kreolského prasete Dílčí cíle: Vytvořit bioekonomický model, stanovit náklady produkce jedné farmy, posoudit efektivitu chovů. Sledovat výrobní náklady a chovatelská opatření za použití bioekonomického modelu. Posoudit a porovnat dva simulované chovy, a to ve dvou různých extremních oblastech (pobřeží a Andy). Popsat kreolské prase v Peru po morfologické strance a jeho současné produktivní kvality. Navrhnout šlechtitelský program pro kreolský typ prasat v Peru.

9 Materiál a metoda METODA Základní údaje o chovech PC
záznamy z KU a chovatelské dokumentace Věková struktura prasnic stanovena v evidenci k Hodnocení 8 chovů PC GZ údaje o KU ze sestav „Analýza plemenného jádra“ a "Seznam prasnic plemenného jádra plemene PC“ (SCHPČM) Počet prasnic v chovech 24 – 61, celá populace 312 Porovnání MP a OP s PC údaje z práce Smitala a Fiedlera (2003), údaje o užitkovosti stanoveny jako průměry u MP a OP z „ročenky“ SCHPČM a MSCH (2003) Údaje o chovu kreolského prasete KP odborná literatura, materiál UNSACA, MZ Peru, SENASA, poznatky z chovatelské praxe (rozhovory) Bioekonomický model chovu prasat (CERDO I) Bioekonomický model chovu prasat s výkrmem (CERDO II) Exterier KP u 85 prasnic a 15 kanců (Huacho) a 76 prasnic a 16 kanců (Paccho) zjistili střední zemědělské školy v Peru, 3x Huacho, 2x Paccho (červen – srpen 2003)

10 Konstrukce bioekonomických modelů
METODA Konstrukce bioekonomických modelů Vyčíslit nákladové položky na základě vstupních údajů. Vyhodnotit celkové náklady, porovnat vhodnost určité struktury stáda, propočítat ekonomickou efektivitu chovu (zjišťovat změny). Základ 100 prasnic Model kalkuluje s inseminací (PC, MP, OP) a s přirozenou plemenitbou (KP) Vstupy se rozdělují na pevné – fixní a na proměnné - variabilní

11 Bioekonomický model chovu prasnic (CERDO I)
METODA Bioekonomický model chovu prasnic (CERDO I) Fixní vstupy Do pevných vstupů jsou zahrnuty základní charakteristiky chovu ze zootechnického hlediska: počet dní od prvního zapuštění do vyřazení u prasniček, které nezabřezly počet dní od posledního odstavu do vyřazení na jatka věk prasničky při nákupu hmotnost prasniček při prvním zapuštění a při vyřazení z chovu počet inseminačních dávek na zapuštění prasnice v jedné říji spotřeba krmné směsi na den a jejich cena fixní náklady na den u jalových prasniček a prasnic, prasnic během březosti a kojení Veškeré pevné vstupy byly u všech propočtů hodnocených chovů a plemen shodné.

12 Bioekonomický model chovu prasnic (CERDO I)
METODA Bioekonomický model chovu prasnic (CERDO I) Variabilní vstupy Do proměnných vstupů jsou zahrnuty: údaje o věkovém složení užitkovosti prasnic v chovu počet dochovaných selat a hmotnost vrhu v kg v 21 dnech podíl prasniček zabřezlých po prvé, druhé, případně třetí říji mezidobí průměrný denní přírůstek v kg od narození do ukončení testu vlastní užitkovosti

13 Bioekonomický model chovu prasnic (CERDO I)
METODA Bioekonomický model chovu prasnic (CERDO I) Výstupy NS náklady 1 na sele v 21 dnech věku (Kč) kriterium ekonomické efektivnosti chovu NS = NPP/CPS NP náklady na prasnici a rok (Kč) NPP náklady na veškeré prasnice za celou dobu jejich působení v chovu (Kč) CPS počet všech odstavených selat během jejich působení v chovu CPD počet dní působení všech prasnic v chovu CPV celkový počet vrhů

14 Bioekonomický model chovu prasnic s výkrmem (CERDO II)
METODA Bioekonomický model chovu prasnic s výkrmem (CERDO II) Vstupy Fixní vstupy Hmotnost běhounů na začátku výkrmu (kg) Hmotnost prasat na konci výkrmu (kg) Fixní náklady na 1 den v předvýkrmu (Kč) Fixní náklady na 1 den výkrmu (Kč) Spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku v předvýkrmu (kg) Cena směsi pro předvýkrm selat (Kč) Cena směsi pro výkrm prasat (Kč) Průměrný denní přírůstek selat v předvýkrmu (kg) Podíl uhynulých selat v předvýkrmu z počtu dochovaných (%) Podíl uhynulých selat ve výkrmu (%) z počtu selat na začátku výkrmu Variabilní vstupy Průměrný denní přírůstek ve výkrmu (kg) Spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku ve výkrmu (kg)

15 Bioekonomický model chovu prasnic s výkrmem (CERDO II)
METODA Bioekonomický model chovu prasnic s výkrmem (CERDO II) Výstupy NB náklady na běhouna (Kč) NV náklady na vykrmené prase (Kč) CNCH celkové náklady na chov (Kč) CNP celkové náklady na vykrmené prase (Kč) kriterium ekonomické efektivnosti chovu E2 počet selat umenšený o počet uhynulých prasat ve výkrmu

16 Výsledky hodnocení chovů PC GZ
CERDO I VIII VI VII IV II NS 721 732 753 816 842 NP 15 332 15 420 15 534 15 588 15 374 NPP CPS 3 989 3 550 3 426 3 475 3 154 CPD 68 463 61 535 60 591 66 422 63 045 CPV 380 326 386 336 III I V IX NS 879 881 907 799 NP 15 677 15 076 15 419 15 450 NPP CPS 2 800 3 344 2 797 3 351 CPD 57 269 71 314 60 055 63 225 CPV 304 376 301 342

17 Výsledky hodnocení chovů prasnic u MP, PC a OP
CERDO I MP PC OP NS 813,5 828,2 997,0 NP 15 595,6 15 589,5 15 564,0 NPP 2 488 685,0 2 582 265,0 ,0 CPS 3 059,3 3 117,8 2 431,8 CPD 58 245,0 60 459,0 56 856,0 CPV 306,9 330,4 290,8 CERDO II MP PC OP NB 549,5 543,9 559,7 NV 1 379,8 1 563,5 1 443,8 CNCH 7 987 781,0 8 697 713,0 6  ,0 CNP 2 833,0 3 027,0 3 107,0 E2 2 819,0 2 873,0 2 241,0

18 Porovnání chovu kreolského prasete
VÝSLEDKY Porovnání chovu kreolského prasete na pobřeží (costa) a v horách (sierra) CERDO I Costa Sierra NS 718 836 NP 11 140 10 819 NPP 1 309 202 1  CPS 1 825 1 448 CPD 42 896 40 830 CPV 225 204 CERDO II Costa Sierra NB 528 485 NV 1 728 1 801 CNCH CNP 3 090 3 413 E2 1 648 1 334

19 Hodnocení exteriéru kreolských prasat v Peru
VÝSLEDKY Hodnocení exteriéru kreolských prasat v Peru Znak 1. Výška v kohoutku 2. Výška v kříži 3. Přední šířka zádě 4. Délka těla 5. Délka zádě 6. Obvod hrudníku 7. Délka hlavy 8. Šířka hlavy 9. Tělesný index 10. Cefalický index

20 Prasnice KPc (n = 85) a KPs (n = 76)
VÝSLEDKY Prasnice KPc (n = 85) a KPs (n = 76) Znak Typ x s min max medián modus v Tělesný index Costa 71,19 2,76 64,44 78,57 70,93 69,88 3,88 Sierra 78,64 2,72 70,59 85,92 78,38 80,00 3,46 Obvod hrudníku 92,94 7,77 74 118 93 89 8,36 84,91 6,60 69 104 85 7,78

21 Kanci KPc (n=15) a KPs (n=16)
VÝSLEDKY Kanci KPc (n=15) a KPs (n=16) Znak Typ x s min max medián modus v Tělesný index Costa 72,31 1,71 68,13 75,00 72,73 73,68 2,36 Sierra 79,66 2,93 74,12 84,62 80,00 3,68 Obvod hrudníku 111,13 11,97 94 132 109 97 10,77 88,38 6,29 70 89,5 93 7,12

22 KP costa VÝSLEDKY Znak Pohlaví x s min max medián modus v
Tělesný index Prasnice 71,19 2,76 64,44 78,57 70,93 69,88 3,88 Kanci 72,31 1,71 68,13 75,00 72,73 73,68 2,36 Obvod hrudníku 92,94 7,77 74 118 93 89 8,36 111,13 11,97 94 132 109 97 10,77

23 KP sierra VÝSLEDKY Znak Pohlaví x s min max medián modus v
Tělesný index Prasnice 78,64 2,72 70,59 85,92 78,38 80,00 3,46 Kanci 79,66 2,93 74,12 84,62 3,68 Obvod hrudníku 84,91 6,6 69 104 85,0 85 7,78 88,38 6,29 70 97 89,5 93 7,12

24 Návrh šlechtitelského programu pro kreolské prase v Peru
VÝSLEDKY Návrh šlechtitelského programu pro kreolské prase v Peru Předpoklad je založení chovatelského sdružení a plemenné knihy - Řád plemenné knihy - Charakteristika kreolského prasete - Šlechtitelský program -Kontrola užitkovosti - Vlastnosti reprodukce - Vlastnosti výkrmnosti - Metodika kontroly a užitkovosti - Hodnocení zvířat - Znaky reprodukce - Tělesné rozměry - Selekce a plemenitba

25 Charakteristika kreolského prasete v Peru
VÝSLEDKY Charakteristika kreolského prasete v Peru Typ: masosádelný, raný, brzy dospívá a brzy ukládá tukovou tkáň Systém chovu: extenzivní Označení typů: costa, sierra. Černé až červené (žluté) zbarvení kůže bez skvrn Štětiny: silné a dlouhé černé až červené pološtětinaté na horách, bez štětin na pobřeží Hlava: přímočará Uši: střední, poloklopené Končetiny: pevné Struků: více než 10, symetrické a funkční Uvedenou charakteristiku je možno použit jako standard KP

26 Kontrola užitkovosti VÝSLEDKY
Kontrola užitkovosti (KU): u vlastnosti reprodukce a výkrmnosti, TZK. - Prasničky se zařazují do KU prvním zapuštěním. - Kanečci se zařazují do KU zápisem de registru PK. Potvrzení o původu (POP) SENASA provádí kontrolu zdraví prasat a kontrolu dědičnosti zdraví (SENASA- Národní služba živočišného zdravotnictví) Metodika kontroly užitkovosti - Údaje zjišťuje chovatel, kteří mají odbornou kvalifikaci - Do 10 dnů po narození vrhu se selata označí vrubováním Datum a živou hmotnost selat při odstavu (42 dní) a ve věku 20 až 22 týdnů Posouzení TKZ se provádí při základním výběru (klasifikaci) ve věku 20 až 22 týdnů

27 Hodnocení TKZ Hodnotí se: zdraví, pohlavní výraz, počet struků,
VÝSLEDKY Hodnocení TKZ Hodnotí se: zdraví, pohlavní výraz, počet struků, končetiny, tělesný rámec, typ Celkové hodnocení počet bodů Vysoce nadprůměrný 5 Nadprůměrný 4 Průměrný 3 Podprůměrný 2 Vysoce podprůměrný 1 Hodnotí se barva kůže, tvar uší a hlavy (délka a šířka), výška v kohoutku, délka těla, a obvod hrudníku.

28 Hodnocení zvířat Znaky reprodukce
VÝSLEDKY Hodnocení zvířat Hodnocení zvířat :Podle počtu dochovaných selat v 21 dnech a podle tělesných rozměrů, a to podle tělesného indexu (výška v kohoutku děleno délkou těla v cm) a obvodu hrudníku. Znaky reprodukce Třída za reprodukční užitkovost Počet dochovaných selat na 1. vrhu Počet dochovaných selat na 2. a dalším vrhu (průměr) ER > 8 E 6-7 6 - 7,5 I 4-5 4 – 5,5 II < 3 < 3,5

29 Hodnocení zvířat Tělesné rozměry typu costa
VÝSLEDKY Hodnocení zvířat Tělesné rozměry typu costa Tělesné rozměry pohlaví ER E I II Tělesný index Kanci 71-73 69-70 a 74-75 76-77 78 a > Prasnice 70-72 68-69 a 73-74 75-76 77 a > Obvod hrudníku a 124 a > 89-96 a 109 a > Tělesné rozměry typu sierra Tělesné rozměry pohlaví ER E I II Tělesný index Kanci 79-81 77-78 a 82-83 84-85 86 a > Prasnice 78-80 76-77 a 81-82 83-84 85 a > Obvod hrudníku 85-90 82-84 a 91-93 94-99 100 a > 82-87 79-81 a 88-90 91-96 97 a >

30 Výsledná tabulka hodnocení tělesných rozměrů hodnocení kanců a prasnic
VÝSLEDKY Výsledná tabulka hodnocení tělesných rozměrů Výsledná třída tělesného indexu ER E I II Výsledná třída obvodu hrudníku hodnocení kanců a prasnic Výsledná třída tělesných rozměrů ER E I II Výsledná třída reprodukční užitkovosti

31 Selekce a plemenitba VÝSLEDKY
- Selekci provádí chovatel a pracovník svazu při klasifikaci chovných zvířat - Do chovu se zařazují prasničky výsledné ER a E, kanečci ER (z 2. a dalšího vrhu) - V každém chovu (vesnici) minimálně 50 až 60 prasnic a 6 až 7 kanců zapsaných v PK - Roční obnova stáda u prasnic: do 30 % Pro roční obnovu stáda prasnic je třeba odchovat v chovu (vesnici) 40 až 50 prasniček Věkové složení prasnic: na prvém vrhu 20 %, na druhém a třetím vrhu 30 %, na čtvrtém a pátém vrhu 25 % a na šestém a výším 25 % Pro roční obnovu stáda kanců je třeba odchovat 3 až 5 kanečků - Věkové složení kanců: do dvou let věku 30 %, od dvou do tří let 30 % a od tří let 40 %.

32 Závěr Doporučení pro zajištění zachování kreolského prasete
1. Podporovat vědecké studie KP 2. Přesvědčit chovatele a zároveň i celou společnost o významu KP 3. Přijmout opatření při zavádění nových plemen používaných ke křížení s KP 4. Vytvořit program zachování kreolského prasete 5. Zmapovat populaci a podmínky chovu KP

33 Závěr Doporučená opatření pro rozvoj chovu KP v Peru:
1. Stanovit chovný cíl, úpravy legislativy, vedení plemenné knihy 2. Zjišťovat a evidovat původ, znaky a vlastnosti KP Mapování chovatelů a plemeníků KP 3. Provádět KÚ, výkonnostních testů, kontroly dědičnosti , posuzování vlastností, znaků a zdraví KP 4. Vytvořit organizaci chovatelů KP 5. Selekce a připařování v souladu se šlechtitelským cílem 6. Zveřejňování dosažených výsledků

34 v Huacho-costa a Paccho-sierra
ZÁVĚR Závěr V praxi to, čeho se chce dosáhnout je založení dvou farem pro chov KP v oblasti Norte Chico v Huacho-costa a Paccho-sierra (50 – 60 prasnic a kanců) v Peru

35 Muchas gracias! Děkuji !