PETRA horňáková PREZENTACE PRO 9. TŘÍDU ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZEMĚPIS

Prezentace na téma: "PETRA horňáková PREZENTACE PRO 9. TŘÍDU ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZEMĚPIS"— Transkript prezentace:

1 PETRA horňáková PREZENTACE PRO 9. TŘÍDU ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZEMĚPIS
STÁTY SKANDINÁVIE – NORSKO, ŠVÉDSKO PETRA horňáková

2 Úvod Vážení studenti, vítejte u prezentace o dvou významných skandinávských státech. Zde se dozvíte zajímavosti o průmyslu, obchodu, obyvatelstvu, přístavech a dalších oblastech Norska a Švédska. Na konci prezentace na Vás čekají zajímavé otázky, které prověří Vaši pozornost při čtení prezentace a praktické činnosti při práci s atlasem. Přeji Vám hodně nově získaných informací a dobře zodpovězených otázek. Petra Horňáková

3 Norsko a Švédsko – země obrácené k moři
Země severní Evropy dlouho nezačleňovaly do EU. Byly však členy Evropského sdružení volného obchodu a se zeměmi EU úzce spolupracovaly. Švédsko vstoupilo k do EU. V Norsku referendum rozhodlo o nepřipojení, patrně z obav o dělení zisků z těžby ropy a plynu při pobřeží a ze ztráty vysoké životní úrovně. Na území čtyř severoevropských států žije pouze 18,2 mil. obyvatel. Lidé i jejich ekonomická činnost se soustřeďují na jihu a při pobřeží. Národnostně jsou tyto státy stejnorodé, pouze ve Švédsku žije menšina Finů, ve Finsku menšina Švédů a v oblastech za polárním kruhem žijí Laponci.

4 Norsko Když se řekne Norsko, vybaví se jistě rybí produkty. Dále je Norsko známé výrobou elektrooceli, hliníku a v posledních letech vývozem ropy a zemního plynu. Právě ropa a zemní plyn jsou zdrojem současného ekonomického rozvoje země. Přírodní podmínky silně ovlivňují ekonomickou činnost. Protáhlé území, hory a členité pobřeží znesnadňují stavbu silnic a železnic. Tři čtvrtiny vnitrozemí pokrývají rozsáhlá a zčásti zaledněná skandinávská pohoří. Hluboké fjordy, úzké zálivy zařezávající se hluboko do vnitrozemí, jsou příhodné pro zakládání přístavů, ale tvoří překážku v pozemní dopravě. Neúrodné půdy znemožňují intenzivní zemědělství. Pouze 3% území kryje orná půda nebo pastviny.

5 norsko Jediné významné město severu je Narvik přístav, odkud se vyváží švédská železná ruda z naleziště Kiruna. Na jih od města Trondheim se využívá velkého energetického potenciálu prudce tekoucích řek – 99,7% energie Norska vyrobí vodní elektrárny. Levná energie umožňuje energeticky náročnou výrobu hliníku a dalších barevných kovů částečně i z domácí rudy. Více než polovina Norů žije v oblasti kolem hlavního města Oslo. Přírodní podmínky tu umožňují intenzivní zemědělství i průmyslovou činnost. Norské námořní loďstvo, rybářské i nákladní, patří k největším na světě.

6 Švédsko Největší severská země, má rozmanitější průmyslovou výrobu, dvojnásobný počet obyvatel a více zemědělské půdy než Norsko. Má velký vodní potenciál. Švédsko symbolizuje ocel, výrobky Volvo a Saab – značky vynikající kvality. Přírodní bohatství a vysoká produktivita práce přispěly k vysoké životní úrovni Švédů. Ocelárny zpracovávají kvalitní železnou rudu z oblasti města Kiruna na severu země. Ocel využívá rozsáhlá strojírenská výroba (automobily, letadla, roboty, obráběcí stroje). Téměř 80% vytěžené rudy se vyváží. Hlavním odběratelem je Německo, ale i další státy západní Evropy.

7 Švédsko Energii dodávají Švédsku vodní a atomové elektrárny. Zemědělská půda pokrývá pouze 10% povrchu, přesto nížina na jihu země dodává dostatek potravin pro potřeby obyvatel. Ve Švédsku převládá pěstování pšenice a chov skotu na mléko. Nížina na jihu země je nejhustěji osídlena. Leží tu Stockholm – hlavní a zároveň největší město. Také Goteborg, největší nezamrzající přístav na západě země.

8 Otázky - Jaké jsou příčiny soustředění obyvatelstva a ekonomické činnosti na pobřeží a v jižní části Norska? - Jaké je osídlení Norska a Švédska ve vnitrozemí? - Jsou stejně vhodné podmínky pro využití vodní energie jak v Norsku tak ve Švédsku? - Které přístavy v Norsku a Švédsku zamrzají a které nikoli? - Určete pomocí mapy v atlase rozložení nížin a vysočin v obou zemích. - Co který stát vyváží nebo dováží? Zjistěte, kam vývoz směřuje.