VET – středověk a novověk (po 18. století)

Prezentace na téma: "VET – středověk a novověk (po 18. století)"— Transkript prezentace:

1 VET – středověk a novověk (po 18. století)

2 Co nás čeká Křesťanství a jeho představitelé Renesance
Racionalismus a empirismus, Kant Merkantelismus, Karmelismus

3 Křesťanství Po dlouho dobu křesťanství uchovatel vzdělanosti
Důraz na víru ne na rozum Spasen může být každý – lidstvo je jedno, lidé jsou rovni v důstojnosti Lidé mohou volit (spasit se nebo ne), vlastní svědomí je důležitější než zákon Bůh v podobě Krista je slabý (nechá se ukřižovat) a hodný (zdůrazňuje lásku) – bůh je jako člověk Slibuje osobní nesmrtelnost, smrt je poražena, láska je silnější než smrt V lineárním vývoji (přijde den spasení) je obsažena představa pokroku

4 sv. Augustin ( n.l.) Spis o Městě božím světský stát je dobrý – organizuje lidi vedle světského státu existuje i boží stát (boží obec) Rozlišují se tedy světské a duchovní záležitosti, křesťanství je de facto jediné náboženství, jež tak činí

5 Tomáš Akvinský ( ) Liberální myšlenky – moc vládce z lidu, pro lid, podpora soukromého vlastnictví (sv), je-li sv zpochybňováno, hrozí nestabilita Ale směna je OK jen: stejné za stejné, přičemž stejné nedefinuje Odsuzuje úrok (a lichvu) – chápe, že úrok je cenou času, ale čas patří bohu

6 Spor o universálie Universálie = obecné pojmy
Existují nezávisle na reálných věcech Tj. existuje něco jako ideální jablko, které se neváže k žádnému konkrétnímu jablku Realismus (neplést se současným chápáním pojmu) – ano (tj. pojem je božským dílem), nominalismus – ne Nakonec převládne nominalismus. Důsledek: myšlení nezávisí na člověku, možnost svobodného myšlení

7 Renesance Rozvíjí se v Itálii od konce 13. st., vrchol 15. a 16. st
Rozvoj vědy – zpochybnění dosavadních pravd (země středem vesmíru, vesmír není ideálním řádem) Podpora individuality – spasení může být individuální, není potřeba církve - reformace Zdůraznění role experimentu (empirismus) i rozumu (racinalismus) Mikuláš Koperník ( ), Martin Luther ( ), Giordano Bruno ( )

8 Renesance - ekonomie Nikolas Oresmius ( ): O původu a podstatě oběhu peněz – znehodnocování mincí vede k poklesu hodnoty Předchůdci kvantitativní teorie peněz – Mikuláš Koperník Thomas Greshman ( ): zakladatel londýnské burzy Gr. zákon – špatné peníze (znehodnocené) vytlačují dobré, špatné jako oběživo, dobré jako uchovatel hodnoty Hugo Grotius ( ): rozvoj mezinárodního práva, jistota i v mezin. vztazích

9 Empirismus Kritériem poznání je praxe, experiment
Dává šanci lidem experimentovat, člověk je pánem věcí, nebere je jako dané, hledá a zkouší něco nového (podnikatelé = experimentátoři?) Představitelé: Francis Bacon ( ), Thomas Hobbes ( ), John Locke ( ), David Hume ( ) Vliv na Adama Smithe (např. Hume se s ním znal) Zmiňovali kvantitativní teorii peněz

10 Racionalismus Kritériem poznání je rozum, rozum (a tím i člověka) nelze zpochybnit – myslím, tedy jsem Zdůrazňuje význam kritického rozumu, možnost zpochybňování autorit, svobodného bádání. Je tak (alespoň nepřímo) podporována konkurence Představitelé – René Descartes ( ), Benedikt Spinoza ( ), Wilhelm Leibniz ( )

11 Immanuel Kant ( ) Překonává jednostrannosti empirismu i racionalismu, formuluje moderní teorii poznání Poznání je založeno na předpokladech, které nepocházejí ze zkušenosti, poznání tedy záleží na rozumu Rozum je nutné vztáhnout ke zkušenosti (empirii), bez ní by poznání bylo prázdné Pojem: věc o sobě – to, co nelze poznat Důsledek: formulování omezení na člověka, svět vzácnosti, otázka jak tato omezení efektivně využít Kant žil ve stejné době jako A. Smith – Smith znal jeho dílo

12 Merkantelismus První relativně samostatná ekonomická teorie
Od konce 16. do pol. 18. stol. Klíčová otázka: co způsobuje bohatství státu (národa) = státní pokladny odpověď: přebytek vývozu nad dovozem, Důsledek: podpora vývozu, omezení dovozu, úsilí o aktivní obchodní bilanci Raný merkantelismus: Vyrovnaná obchodní bilance s každou zemí. Rozvitý merkantelismus: sledování obchodní bilance s celým světem.

13 Merkantelismus Představitelé: Thomas Mun (1571 – 1641), Angličan
Jean Colbert (1619 – 1683), Francouz, ministr Snaha o nízké mzdy: růst w vede k růstu P a poklesu konkurenceschopnosti Colbert otevřel trh se zemědělskou produkcí, by snížil w

14 Karmelismus Odrůda merkantelismu, rozvíjí se v Německu a v Rakousku v 18. a v první pol. 19. st. Stejné myšlenky jako merkantelisté. Podpora zemědělství – idea samozásobitelské ek. Představitelé jsou universitní profesoři – učí mj. v Praze.