Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou - společnost

Prezentace na téma: "Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou - společnost"— Transkript prezentace:

1 Mezi revolucí 1848 a první světovou válkou - společnost
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_02_mezi_revoluci1848_a_1_svetovou_valkou_spolecnost.ppt Vzdělávací oblast, vzdělávací obor, tematický okruh, téma: Člověk a společnost, dějepis, mezi revolucí 1848 a první světovou válkou, společnost. ZŠ Wagnerovo náměstí, Beroun Předmět, ročník: Dějepis, 8. ročník Autor: Ivana Flíčková Datum: Anotace: (popis způsobu použití výukového materiálu): Změny ve společnosti na konci 19. a počátku 20. století. Tučný text slouží jako výchozí text pro tvorbu poznámek, ostatní text vysvětluje souvislosti nebo upozorňuje na zajímavé podrobnosti. Obrázky, které podporují lepší názornost, jsou opatřeny odkazem na zdrojovou stránku pro žáky s hlubším zájmem pro učivo. Prezentace jsou žákům k dispozici na

2 Mezi revolucí 1848 a 1. světovou válkou

3 Společnost uč

4 Emancipace žen = zrovnoprávnění žen v oblasti vzdělávání, uplatnění na trhu práce a volebního práva ženám mělo být poskytnuto vzdělání, aby se v případě nouze mohly živit nutnost zajistit dcerám věno – měly vést domácnost, starat se o děti ženy neměly vzdělání, pokud neměly ani věno, mohly se živit pouze jako služky nebo posluhovačky, v lepším případě jako vychovatelky nebo soukromé učitelky muži se ženili později – až mohli zajistit rodinu, velký věkový rozdíl mezi manželi – z žen se stávaly vdovy často bez prostředků

5 velké světové války také ukázaly, že je emancipace nevyhnutelná
v USA zlomem konflikt Jihu proti Severu, v Evropě 1. světová válka

6 Emancipace ve světě nejprve v USA – od dob kolonizace ženy rovnoprávnější postavení boj proti otroctví – pokud se nediskriminují lidé kvůli barvě pleti, není správné je diskriminovat i z jiných důvodů – tedy kvůli pohlaví občanská válka – ženy musely zastoupit muže (kteří bojovali) na úřadech, v obchodech, v továrnách, staly se ošetřovatelkami po válce byly ženy nuceny často živit rodiny místo padlých nebo zmrzačených mužů ženy žily do té doby izolovaně v domácnostech, neměly přístup k informacím – neuměly jednat s úřady atd. ukázala se důležitost vzdělání žen

7 začaly sílit hlasy volající po volebním právu žen
teprve prezident Woodrow Wilson se od r zasazoval o volební právo žen – probíhala 1. světová válka, bylo jasné, že ženy bude společnost opět velmi potřebovat – volební právo získaly 1919 Angličanky se o emancipaci a volební právo snažily od 40. let 19. stol. – tuhý odpor konzervativní společnosti, proti i královna Viktorie po roce 1900 sufražetky = ženské volební právo - Woman Suffrage Movement) – radikální křídlo feministek – pořádaly různé podpisové akce, demonstrace i násilné činy – byly i zatýkány zrovnoprávnění žen v Británii až 1928

8 studium žen na univerzitách – v USA nejprve ve 40
studium žen na univerzitách – v USA nejprve ve 40. letech , v Evropě v Curychu od 60. let Dvě přední reformátorky mravů a obhájkyně ženských práv Lucretia Coffin Mott a Elisabeth Cady Stanton svolaly na 19. a 20. června 1848 do New Yorku shromáždění, kde vzniklo Prohlášení práv a citů, v němž se v narážce na Jeffersonovo Prohlášení nezávislosti říká, že „muži a ženy byli stvořeni jako sobě rovni, že je jejich stvořitel obdařil jistými nezcizitelnými právy, mezi která patří život, svoboda a sledování štěstí. Že k zabezpečení těchto práv se ustavují vlády, které své oprávněné pravomoci odvozují od souhlasu těch, jimž vládnou“.

9 Volební právo pro ženy v Evropských zemích Finsko 1906 Dánsko 1915
Estonsko, Litva, Německo, Polsko, Rakousko Holandsko, Lucembursko Československo Lotyšsko, Švédsko Turecko 1926 Irsko, Velká Britanie Španělsko Bulharsko, Francie 1944 Itálie, Slovinsko Rumunsko 1946 Belgie Řecko Maďarsko 1958 Kypr Švýcarsko Portugalsko Lichtenštejnsko 1984

10 Volební právo žen v USA volební právo pro ženy v New Jersey - za 30 let opět zrušeno! Volební právo ženám zajistil 19. dodatek americké ústavy, který byl ratifikován 26. srpna 1920.  Předtím mohly ženy volit pouze v některých státech USA. Úplně první zemí na světě, kde se u voleb zrovnoprávnila práva obou pohlaví, byl Nový Zéland, který k tomu přistoupil již v roce Ženy zde sice však

11 V některých islámských státech (například v Saúdské Arábii) ženy dodnes k volbám nesmí.
Průkopníkem zrovnoprávňování žen byl v muslimském světě turecký prezident Mustafa Kemal Atatürk, který s řadou dalších reforem přiznal ženám právo volit a být voleny již v roce 1930. Předčil tak i mnohé evropské země, například Francii (1944) či Itálii (1946). Turecko pak následovaly další muslimské státy - Indonésie (1945), Pákistán (1947), Sýrie (1949), Libanon (1952), Egypt (1956) nebo Írán (1963).

12 Emancipace v českých zemích
stejný důvod jako všude ve světě – potřeba vzdělání, aby se ženy mohly samy uživit 1862 první Vyšší dívčí škola v Praze – výuka i všeobecně vzdělávacích předmětů – pro dívky z měšťanských vrstev 1865 Průmyslová škola – pro dívky z chudších vrstev – praktické předměty (šití na šicím stroji) 1890 první dívčí gymnázium v Rakousku – Uhersku – gymnázium Minerva v Praze (spolek Minerva – úsilí spisovatelky E. Krásnohorské) studium na vysoké škole – školy se tomu bránily – studium medicíny v Praze až od roku 1900

13 v té době i boj za volební právo žen
od 1906 všeobecné volební právo – pouze pro muže ženy mohly být voleny (v zákoně se neříká, že poslancem může být jenom muž) – první česká poslankyně Božena Viková – Kunětická – evropská senzace – poslankyně do té doby jenom v Norsku a Finsku místodržitel pro Čechy, hrabě Thun jí však odepřel poslanecký certifikát s odůvodněním, že byla zvolena jen díky nedokonalosti zákona volební právo žen v Československu od r. 1920

14 zdroje: text: Dějepis 8 pro základní školy, novověk, SPN, Praha 2008, str. 99 – 102