HOSPODÁŘSTVÍ. Velikost ekonomiky Poř.státmld. US$ PPP (2003) 1.USA10 978 2.Čína6 410 3.Japonsko3 629 4.Indie3 062 5.Německo2 279 6.Spojené království1.

Prezentace na téma: "HOSPODÁŘSTVÍ. Velikost ekonomiky Poř.státmld. US$ PPP (2003) 1.USA10 978 2.Čína6 410 3.Japonsko3 629 4.Indie3 062 5.Německo2 279 6.Spojené království1."— Transkript prezentace:

1 HOSPODÁŘSTVÍ

2 Velikost ekonomiky Poř.státmld. US$ PPP (2003) 1.USA10 978 2.Čína6 410 3.Japonsko3 629 4.Indie3 062 5.Německo2 279 6.Spojené království1 643 … 44.Česká republika159 xsvět51 401 Pramen: World bank (2005) World development indicators

3 Klasifikace států podle SB  jediné kritérium: HDP v PPP (2004)  země s vysokými příjmy: 10 066 US$+  Japonsko, Korea  Hongkong, Macao, Singapur, Brunej  S. Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Izrael  země s vyššími středními příjmy (3 256–10 065 US$)  Turecko, Libanon, Omán  Malajsie  země s nižšími středními příjmy (826 – 3 255 US$)  Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko, Srí Lanka, Maledivy  Írán, Irák, Sýrie, Jordánsko  Kazachstán, Turkmenistán, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán  země s nízkými příjmy: - 826 US$  Indie, Pákistán, Bangladéš, Afghánistán, Nepál, Bhútán,  Myanmar, Kambodža, Laos, Vietnam, V. Timor  KLDR, Mongolsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Jemen

4 HDP na obyvatele v PPP (2003) Hongkong34 200 (9.) Japonsko29 400 (21.) Singapur27 800 (29.) Tchajwan25 300 (33.) S.A.Emiráty25 200 (34.) Brunej23 600 (37.) Katar23 200 (40.) Kuvajt21 300 (43.) Izrael20 800 (45.) Kyrgyzstán1 700 (186.) KLDR1 700 (187.) Nepál1 500 (195.) Bhútán1 400 (196.) Tádžikistán1 100 (206.) Afghánistán800 (215.) Jemen800 (220.) Z.Břeh+Gaz a 700 (225.) V. Timor400 (231.) Čína5 600 (120.) Indi e 3 100 (153.)

5 Tempo růstu ekonomiky

6

7 Mezinárodní obchod a kumulace finančních rezerv v Asii státmld. US$měsíce importu Japonsko673,617 Čína416,211 Tchajwan212,317 USA184,01 Korea155,58 Hongkong118,45 Indie103,712 Německo96,81 Singapur95,77 Rusko78,47  7 z 10 států s největšími finančními rezervami je v Asii  výsledek rostoucího exportu a remitend pracujících v zahraničí

8 Sektorová struktura hospodářství  vyspělé země: deindustrializace  některé země V a JV Asie: industrializace  v dalších zemích zůstává podíl zprac. průmyslu nízký  z hlediska podílu zpracovatelského průmyslu na HDP dnes není mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi velký rozdíl liší se zastoupení odvětví a vývojové tendence  rychlá deindustrializace také v postsovětských asijských republikách ztráta trhů

9 Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP (%) 19902003 Japonsko2721 Hongkong175 19902003 Čína3339 Malajsie2431 Thajsko2735 Indonésie2125 Vietnam1221 19902003 Indie1716 Bangladéš1316 Pákistán1716 Írán1213 Nepál68 19902003 Arménie3322 Kyrgyzstán288 Pramen: World bank (2005) World development indicators

10 Podíl zemědělství na HDP (%) 19902003 Afghánistá n.52 Kambodža.34 Laos6149 Nepál5241 Myanmar.57 19902003 Japonsko21 S. Arábie65 Jordánsko82 19902003 Čína2715 Indie3122 19902003 Arménie1724 Kyrgyzstán3439 Pramen: World bank (2005) World development indicators  vysoký v zemích s tradiční hospodářskou strukturou  nezávisí příliš na přírodních podmínkách

11 Index lidského rozvoje Pramen: UNDP (2005) World development report 2005