Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství

Prezentace na téma: "Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství"— Transkript prezentace:

1 Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství

2 Rostliny na polích Na polích se nejčastěji pěstují obilniny - pšenice, ječmen, žito a oves. Na mnohých najdeme kukuřici či brambory. Tyto plodiny doplňují luštěniny (hrách a boby) nebo olejniny (řepka olejka a slunečnice). Pro dobytek se pěstují víceleté pícniny, například tolice vojtěška. Menší rozlohou disponují mák, chmel či réva. Ostatní rostliny rostoucí na polích vedle pěstovaných druhů nazýváme plevele.

3 ŽIVOČICHOVÉ NA POLÍCH Hlavní problém pro živočichy na polích je rychlá změna prostředí při sklizni, kdy naráz zmizí možnost úkrytu a při orbě i poslední nabídka potravy. Někteří živočichové se s tím vyrovnávají tak, že v dobách hojnosti se rychle množí a než úroda skončí, vyvedou i několik generací. Nejbohatší osazenstvo mívají porosty víceletých pícnin a obiloviny, nejméně živočišných druhů bývá v lánech okopanin a kukuřice. Nejméně vítaní bývají polní škůdci. Někteří z nich jsou všežraví, jiní se vyskytují na jediné plodině. Velmi známí jsou bělásci, hraboši či křečci.

4 Savci – hraboš polní Jeden z našich nejhojnějších drobných savců žije na polích v početných koloniích. V zemi si vyhrabává rozvětvené chodbičky a hnízdní komůrky asi půl metru hluboko. V zimě si buduje tunely pod sněhem. Aktivní je hlavně v noci, kdy se vydává za potravou. Živí se trávou, výhonky, semeny, polními plodinami. Vyznačuje se obrovskou rozmnožovací schopností. Má mnoho přirozených nepřátel.

5 SAVCI – KŘEČEK POLNÍ Obývá pole v nížinách. V létě si vyhrabává pod zemí doupata a z nich několik východů. Zde má obytnou komoru a spižírnu se zásobami obilí, brambor, řepy a dalších polních plodin. Za potravou vychází po setmění. Polní plodiny si nosí do doupěte ve velkých lícních torbách. Žere i žížaly a hmyz, zakousne a sežere i drobné obratlovce, zvláště jejich mláďata. Od října do března přerušovaně spí.

6 Savci – zajíc polní Žije na polích, kde si vyhrabe mělkou jamku, lože. Vydává se za potravou po setmění. Spásá trávu, různé byliny, okusuje řepu a další plodiny. Umí se přitisknout k zemi tak, že ho téměř nevidíme. Dokáže uběhnout velkou vzdálenost, často kličkuje – svým pronásledovatelům zpravidla unikne. Patří k významné lovné zvěři.

7 Ptáci – havran polní Zdržuje se v početných hejnech v zemědělských oblastech. Hnízdí ve stálých koloniích v korunách velkých stromů, kam se brzy zjara vrací. Hnízdo si staví z větviček, trávy, mechu a chlupů. V červnu své kolonie opouštějí a toulají se po kraji. V delších intervalech se ozývá jejich króóó. Potrava je jak živočišná, tak i rostlinná.

8 Ptáci – koroptev polní Obývá hlavně pole, po léta jí stále ubývá. Je ptákem stálým. Dospělí ptáci žijí v trvalých párech. Živí se hmyzem, pavouky, měkkýši, ale hlavně semeny a částmi rostlin. Většinou se zdržují na zemi, pobíhají a tiskne se k ní. Barva opeření je tomuto životu přizpůsobena. Za setmění můžeme slyšet kohoutí errep, čirr-vik a odpověď ripriprip.

9 Ptáci – poštolka obecná
Je hojná ve všech typech otevřené krajiny, často podél silnic a nad polem, kde se ve vzduchu třepotá na jednom místě a bystrým zrakem pátrá po kořisti. Hnízdí ve starých vraních a stračích hnízdech. Ozývá se dlouhým klikliklikli. Loví myši, hraboše i hmyz.

10 PTÁCI – SKŘIVAN POLNÍ Samec se třepotavě vznáší vysoko ve vzduchu nad polem a přitom hlasitě a příjemně zpívá. Při zpěvu vyletí tak vysoko, že ho sotva vidíme. Vábí ostrým trihk-tririi-trli. Hnízdo si buduje na zemi v prohlubních. Živí se hmyzem, pavouky a různými semeny. Na podzim odlétá ke Středozemnímu moři, odkud se vrací už v únoru.

11 Ptáci – vrabec polní Žije v otevřených krajinách polí. Hnízdo si zakládá v dutinách stromů, ve škvírách, často hnízdí v koloniích. Budují si ho oba partneři ze slámy, chlupů a peří. Živí se hmyzem a různými semeny, mláďata živí pouze hmyzem. Je ptákem stálým. Vábí hlasem tek-tek nebo čip-čip.

12 HMYZ – BĚLÁSEK ZELNÝ Jeden z našich nejznámějších a nejhojnějších denních motýlů se vyskytuje často na polích. Samice klade žlutá vajíčka v malých hromádkách na rub listů kapusty, zelí i jiné zeleniny. Žlutozelené černě tečkované housenky se žlutými pruhy na hřbetě ožírají listy až na řapík.

13 HMYZ – HNOJNÍK OBECNÝ Žije na zvířecím trusu i na mršinách. Samice klade na jaře asi 30 vajíček do kravského nebo koňského trusu, o potomstvo se dále už nestará. Dorostlé larvy se zakuklí v zemi. Brouci za slunných jarních dnů poletují v houfech. Přezimují všechna vývojová stadia od vajíčka až po brouka.

14 Hmyz – mandelinka bramborová
Na bramborových polích je místy hojná. Samička naklade v hromádkách až vajíček. Larvy poté ožírají listy brambor. Dospělí brouci také žerou listy brambor, takže rostliny mohou být zcela zničeny. Na larvách mandelinky si pochutnávají střevlíci, zato ptáci se larvám i broukům vyhýbají kvůli jejich barvě.

15 Hmyz – mšice maková Na polích žije na různých rostlinách, z kterých saje šťávu. Přebytečný cukr vylučuje ve formě medovice, která slouží jako potrava pro mravence. Při větším přemnožení napáchá škody, protože napadené rostliny zakrňují a odumírají. Přirození nepřátelé jsou slunéčko a zlatoočka.

16 HMYZ – SLUNÉČKO SEDMITEČNÉ
Je jedním z našich nejznámějších a nejhojnějších brouků. Vyskytuje se v blízkosti kolonií mšic. Samička naklade až několik stovek vajíček. Vylíhlé larvy jsou dravé a přepadají mšice. Také brouci se živí mšicemi. Vylučují žlutou, silně páchnoucí tekutinu, která odpuzuje mravence, kteří si často mšice brání.

17 Zopakujeme si K plevelům na poli patří například
a) vlčí mák b) řepka olejka c) hraboš polní Koroptev, havran a křeček patří mezi a) býložravce b) masožravce c) všežravce Slunéčko sedmitečné pomáhá zemědělcům při přemnožení a) mšice b) mandelinky c) běláska 1 a) 2 c) 3 a)