Zemědělství jedna ze společných politik EU Společné politiky „ Společná obchodní politika Společná dopravní politika Měnová politika EU Společná Zemědělská.

Prezentace na téma: "Zemědělství jedna ze společných politik EU Společné politiky „ Společná obchodní politika Společná dopravní politika Měnová politika EU Společná Zemědělská."— Transkript prezentace:

1 Zemědělství jedna ze společných politik EU Společné politiky „ Společná obchodní politika Společná dopravní politika Měnová politika EU Společná Zemědělská politika je jednou z nejstarších politik EU- (50let) z nejdražších pokud jde o výdaje z rozpočtu EU Společná zemědělská politika SZP (CAP )

2 Je odvětví strategické- historicky i v současnosti Tvůrce kladných externalit… krásná krajina – nová situace krásná krajina už není vedlejší kladný efekt – externalita, je to hlavní činnost, za kterou je zemědělec odměňován Zemědělstv í

3 Charakteristika a paradoxy Zemědělství a EU Počet lidí zaměstnaných v zemědělství - 14 milionů zemědělců a další 4 miliony osob pracují v potravinářském odvětví. 7% všech pracovních míst Podíl zemědělství na tvorbě HDP EU.. 6% ( rok 2010) X Výdaje na podporu zemědělství jsou cca 40% rozpočtu EU ( 35% produkce a 10% na venkov)

4 Rozšíření Unie a SZP 12 nových států -1. května 2004 - Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko + 1. ledna 2007 - Bulharsko a Rumunsko K původní populaci 6 milionů zemědělců původních přibylo dalších 7 milionů zemědělců téměř 60 % obyvatel 27 členských států EU žije ve venkovských oblastech, které pokrývají 90 % území Unie -

5

6

7 15.4.2015 Ing. Martin Pýcha tajemník ZS ČR pycha@zscr.cz

8 Zemědělské podniky jsou v převážné většině poměrně malé. Průměrný zemědělec v EU má pouze 12 hektarů půdy (ekvivalent přibližně 20 fotbalových hřišť); 70% zemědělských podniků je menších než 5 hektarů. Zemědělské podniky jsou v převážné většině poměrně malé. Průměrný zemědělec v EU má pouze 12 hektarů půdy (ekvivalent přibližně 20 fotbalových hřišť); 70% zemědělských podniků je menších než 5 hektarů. Velikost zemědělských podniků

9 Průměrná výměra zemědělského podniku v roce 2007 (ha)

10 10 2. Rozpočet EU

11 Co je příčinou této situace? historické kořeny CAP Strategická role zemědělství a http://www.respektinstitut.cz/wp content/uploads/prilohy/SZP_EU.pdf

12 Společná zemědělská politika je nejstarší a zároveň nejdražší společnou politikou EU. Kořeny SZP sahají až k Římské smlouvě z roku 1957 (konkrétně článek 39 Smlouvy o založení Evropských společenství), prakticky se začala provádět od roku 1962. Hlavním cílem SZP bylo zvýšení produktivity zemědělství v šesti členských státech a dosažení potravinové soběstačnosti Evropského hospodářského společenství (EHS). V 50. letech se západní Evropa jako celek potýkala s nedostatkem potravin a byla závislá na jejich dovozu. Historické kořeny

13 Hlavním a jen těžko ovlivnitelným faktorem je růst lidské populace, který sice zpomaluje, ale přesto se ze současných přibližně sedmi miliard zvýší na 9,2 miliardy v roce 2050. Ubývá zemědělské půdy na jednoho člověka v roce 1960 - nyní 0,23 hektaru a v roce 2050 to bude. I ntenzivnější zemědělství a nové technologie mohou tento problém obejít, to však vyžaduje i nemalé investice. Podobně jako půdní fond je přitom narušen i další zdroj potravin - světový oceán. Znečištění moří a průmyslový rybolov vážně narušily potravní řetězce v oceánech. Problém vody Ubývá zemědělské půdy na jednoho člověka v roce 1960 - nyní 0,23 hektaru a v roce 2050 to bude. I ntenzivnější zemědělství a nové technologie mohou tento problém obejít, to však vyžaduje i nemalé investice. Podobně jako půdní fond je přitom narušen i další zdroj potravin - světový oceán. Znečištění moří a průmyslový rybolov vážně narušily potravní řetězce v oceánech. Problém vody Strategická role zemědělství 0,45 hektaru 0,18 hektaru

14 V mezinárodním měřítku je ke globálnímu hodnocení ekonomické úrovně jednotlivých zemí používán ukazatel podílu vydání domácností za potraviny, nápoje a tabák na celkových vydáních: V ČR dosahoval v roce 2006 úrovně V EU 27 v roce 2005 (poslední hodnocený rok - Eurostat) nejvyšší podíl : Nejnižší podíl: Stejné výše jako ČR dosahovaly domácnosti vyšší podíl než ČR mělo Polsko (25,2 %) spolu s Estonskem (26,3 %). 23 % 16 %. Litva 35,1 Lotyšsko (28,6 %); Irsko, Nizozemsko a Rakousko (13,4 %). Maďarska a Slovenska (23,5 %),

15 Přes maloobchodní obchodní řetězce se prodává 72 % potravin v ČR. Ing. Martin Pýcha, tajemník ZS ČR pycha@zscr.cz

16 CY Kypr EE- Estonsko DK Dánsko EL Řecko LV Lotyšsko LT- Litva MT Malta SI Slovinsko SE Švédsko AT Rakousko PT portugalsko

17

18 Francie (22%), následuje Španělsko (15%), Německo (14%), Itálie (12%) Velká Británie (9%), Řecko (6%) a Irsko (4%). Na ostatních dvacet jedna členských států zbývá pouze osmnáct procent rozpočtu. Podíl jednotlivých států na dotacích do zemědělství

19

20 2. Rozpočet EU Zemědělství jako podíl z celkového rozpočtu EU Ing. Martin Pýcha, tajemník ZS ČR pycha@zscr.cz

21 Zahraniční obchod a zemědělství EU

22

23

24

25

26 Ing. Martin Pýcha, tajemník ZS Č, pycha@zscr.cz pycha@zscr.cz

27 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále Ing. Martin Pýcha, tajemník ZS Č, pycha@zscr.cz pycha@zscr.cz

28 Ing. Martin Pýcha, tajemník ZS Č, pycha@zscr.cz pycha@zscr.cz

29 5. Postavení zemědělců ve výrobní vertikále Ing. Martin Pýcha, tajemník ZS Č, pycha@zscr.cz pycha@zscr.cz

30 Historický pohled na SZP SZP je jednou z nejstarších politik EU ( už i ES) Nástup hned po druhé světové válce (1962) Důvody vzniku… zabezpečení potravin Důvody trvání snížení migrace z venkova politická role farmářů jako voličů Oficielní datum vzniku 1962- hlavní principy Finanční solidarita uvnitř společenství Protekcionismus vůči zahraničí

31 Historický vývoj SZP - reformy SZP funguje už přes 50 let Během své existence mnohé postupné změny K základním cílům jako byla potravinová soběstačnost, zvýšení příjmů zemědělců, stabilizace trhů atd. postupně přibyly záměry nové týkající se: - welfare zvířat (neboli blaho zvířat) - potravinové bezpečnosti - ochrany životního prostředí - rozvoje venkovských oblastí

32 Nástroje SZP (před reformami) 1.Systém variabilních překážek 2.Grantované výkupní Ceny

33 Systém variabilních překážek ochrana vnějších hranic před dovozem levnějšího zboží → Cla Zároveň ustavení mechanismů pro vývoz nadprodukce → Vývozní dotace Obchod se třetími zeměmi je dále upraven systémem zemědělských licencí na dovoz a vývoz Dopady: Omezený vstup pro světové exportéry na evropský trh + deformace světových tržních cen

34 Ceny neurčoval trh, ale zodpovědní ministři. Výsledek.. NADPRODUKCE V roce 1969 byla jedna šestina sklizně pšenice označena za nevhodnou pro lidskou spotřebu a byla proto za dotovanou cenu prodána v rámci ES jako krmivo pro zvířata. Mnohem častěji se však nadbytečných zásob zbavovalo na světových trzích. Garantované výkupní CENY V roce 1985 např. ES skladovalo 18.502 tisíc tun obilnin, což představuje 70 kg na jednoho obyvatele tehdejší Devítky.

35

36 Historie Společné zemědělské politiky – nutnost reformy 1986 Uruguay jednání GATT - postupná liberalizace zemědělského obchodu - zpochybnění základních nástrojů tehdejší politiky 1992 MacSharryho reforma – agroenvi, set-aside 1999 Agenda 2000 – zavedení II.pilíře 2003 Fischlerova reforma - decoupling 2009 Health Check 1992 MacSharryho reforma – agroenvi, set-aside 1999 Agenda 2000 – zavedení II.pilíře 2003 Fischlerova reforma - decoupling 2009 Health Check

37 1992 MacSharryho reforma Balíček opatření: zvýšit konkurenceschopnost evropského zemědělství na světových trzích omezit rostoucí finanční náročnost SZP zastavit trendy vedoucí k vytváření přebytků snížení centrálně stanovených intervenčních cen kompenzace tohoto snížení vyplácením přímých plateb - zavedení kvót, které pomohly snížit nadprodukci, snížení finační náročnosti, zvýšení, AEO, ŽP

38 Kvóty o Maximální garantované množství produkce, na něž se vztahují garantované ceny o Cílem je omezit nadprodukci, ale zároveň poskytnout zemědělcům garantovaný odbyt a finanční jistotu.

39 Agenda 2000 Nový směr SZP březen 1999 zaměřena na finanční období 2000–2006 : větší ohleduplnost k životnímu prostředí Zdravotní rizika potravin (důsledek nemoci šílených krav, GMO potraviny - spory s USA) zvýšená ochrana životního prostředí a zacházení se zvířaty podpora tržního chování zemědělců agroenvrionmentální otázky- MULTIFUNKČNÍ Zemědělství rozvoj venkova

40 Původně – zemědělská politika a politika rozvoje venkova byly totožné, v dokumentech se venkov explicitně neobjevoval Změna - Oddělení Venkova a Zemědělství souvisí se změnou role zemědělství….. Venkov se stává samostatným předmětem politiky VENKOV VS ZEMĚDĚLSTVI

41 1996 1.evropská konference o venkově v Irském Corku konference zemí Evropské unie o rozvoji venkova. –Přijatá Corkská deklarace doporučila začlenit téma „venkov“ do existujících politik států. 2003 2. evropská konference o rozvoji venkova v Salzburgu, která měla zhodnotit realizaci politiky rozvoje venkova EU od přijetí Agendy 2000 a přihlédnout k dalším budoucím potřebám. Konference o venkově

42 2003 – „FISCHLEROVA REFORMA“ osmnáct standardů v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a plodin, dobrého zacházení se zvířaty, které musí zemědělec dodržovat (křížová shoda / cross compliance) De-coupling – oddělení plateb od produkce vyjmutí půdy z produkce (set aside) nová opatření týkající se venkovského rozvoje – (např. nové technologie pro zpracování potravin, bude kladen důraz na kvalitu výroby, blahobyt zvířat, podporu mladých farmářů)

43 - 2003 – „FISCHLEROVA REFORMA “ Nejzásadnější reforma SZP, Farmáři mohou řídit poptávkou na trhu a většina subvencí bude vyplácena nezávisle na objemu produkce de- coupling Platby SPS, SPS – (Single Payment Scheme - platba na farmu). SAPS platba na plochu (SAPS - Single Area Payment Scheme).

44 Přímé platby Režim jednotné platby: platba na farmu. U starých zemí EU. Zemědělcům bude zaručena stejná výše podpory nezávisle na tom, co produkují. Režim jednotné platby na plochu: Pro nové členské země. Podstatou je, že se celkový finanční balík přímých plateb EU rozdělí na každý hektar oprávněné výměry zemědělské půdy (na ornou půdu, trvalé travní porosty, sady, chmelnice, vinice a zahrady)

45 Platby SPS (Single Payment Scheme neboli jednotná platba na farmu) platí po staré členské země a dvě přistoupivší po roce 2000, jmenovitě Slovinsko a Malta Aby mohl zemědělec získat přímou platbu, musí mu být vyměřen finanční nárok, ten se vypočítá: 1)buď podle přímých plateb obdržených v referenčním období 2000 -2002 2)nebo podle počtu způsobilých hektarů v majetku zemědělce během prvního roku fungování režimu jednotné platby na farmu

46 Platby SAPS (Single Area Payment Scheme neboli jednotná platba na plochu/na hektar) využívají nové členské země, které přistoupily v roce 2004 a 2007 SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanovují jednou ročně výpočtem podle tohoto vzorce: Roční finanční rámec daného státu -------------------------------------------------------------- Zemědělská plocha daného státu k 30.6. 2003 Pozn. Postupně dochází k procentuálnímu navyšování finančního rámce, jak se přibližujeme k roku 2013, kdy má dojít ke srovnání podmínek dotací.

47 Přímé platby  Přímé platby v nových členských zemích:  Jsou zaváděny postupně.  2004 - 25% plné výše přímých plateb v EU-15.  2005 30 %, 2006 již 35 %, 2007 40 % přímých plateb, každý následující rok zvýšení o 10 % do 100 % v r. 2013  Vlády budou moci navýšit přímé platby z vlastních prostředků o 30 % nad hodnotu, která platí pro daný rok. Podpora ale nemůže přesáhnout 100% hranici.

48

49 49.

50 Národní doplňkové platby (Top-Up) k přímým podporám jsou plně hrazeny z rozpočtu ČR a slouží k dorovnání vybraných komodit, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) znevýhodněny oproti plnému systému přímých podpor v původních, tzv. starých zemích EU. TOP-UPJednotkaSazba Kč/jednotka Chmelha6 907,20 Ovce, kozyVDJ370,97 KBTPM*VDJ**778,43 PřežvýkavciVDJ504,56 Zemědělská půdaha491,43 Brambory - škrobt2 190,88 Sazby byly stanoveny v následující výši: Poznámka: *KBTPM = krávy bez tržní produkce mléka ** VDJ= velká dobytčí jednotka = přepočítávací jednotka stanovená pro přepočet jednotlivých druhů hospodářských zvířat na s čitatelný společný základ, zohledňující hmotnost a věkovou kategorii zvířat.

51 51

52

53 53

54 Dnes má společná zemědělská politika dva pilíře Agenda 2006- rozdělení SZP na dva pilíře Pilíř I rozvoj zemědělství Pilíř II rozvoj venkova – ten má 4 osy 1.zvýšení konkurenceschopnosti agrárního sektoru prostřednictvím podpory restrukturalizace, 2.ochrana přírody a krajiny prostřednictvím podpory péče o krajinu (včetně společného financování opatření rozvoje venkova v souvislosti s územími soustavy Natura 2000), 3.zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a podpora ekonomické diversifikace 4.Leader

55

56

57 Od roku 2007 došlo ke zřízení dvou oddělených fondů pro podporu zemědělství Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) EAFRD ( evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova)- podpora mimo strukturální fondy Rozvoj zemědělství Rozvoj venkova

58

59

60

61 Princip De coupling“ - oddělení přímých plateb od produkce SPS – jednotná platba na farmu – zemědělec dostává místo několika plateb pouze jednu platbu, která je vypočítána jako průměr plateb za období 2000-2002 a to platbu podle druhu obhospodařované plochy- orná půda, pastviny, vinice atd Princip cross compliance – respektování požadavků na kvalitu a nezávadnost potravin, welfare zvířat „systém modulace“ – přesun financí z 1. pilíře do 2.; nevztahuje se na nové členské státy do doby než dosáhnou jejich přímé platby stejné úrovně jako EU-15 Agenda 2006 a nové pojmy

62 Health Check 2007 plán modernizace SZP, který spočívá v „kontrole stavu„ (health check) s cílem zdokonalit, zmodernizovat, zjednodušit a zefektivnit zemědělskou politiku Unie. Health Check představuje především úpravu stávajících mechanismů SZP. Obecným trendem výdajové složky rozpočtu SZP - přesun prostředků od tradičních politik na politiky moderní zaměřené na posilování dlouhodobě udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti. zefektivnit a zjednodušit režim přímých podpor přizpůsobit nástroje na podporu trhu současným podmínkám

63

64

65

66

67 Budoucí politika 2013-2020

68 Zastropování neboli CAPPING Další diskriminační prvek V ČR - průměrná velikost farmy 90ha (v EU 15ha) – zastihlo by to 50% podniků Ztráta by byla 6 – 12 mld. eur Povinná zelená složka neboli GREENING Nadbytečná environmentalizace (už dodržujeme pravidla GAEC - Good Agricultural and Environmental Conditions a cross-compliance) Pěstovat min. 3 různé plodiny na orné půdě 7% půdy ladem – není jasné jaká půda a zda bude možná nepotravinová produkce? (srovnání s průmyslem) – sporné opatření – udržitelnost ŽP vs. zabezpečení dostatku potravin

69 Nové vymezení venkova do 3000 obyvatel EAFRD bude opět strukturální fond 2014- přechodové období Modulace Přímé platby budou mít složitější systém

70 dnes se pilíř I podělí hektary V příštím období… máme o něco méně a bude složitější přidělování… bude méně na ha ne 6500 ale o 4% méně bude tedy 6250

71 Vrstvy nároku na platbu:, jen při splnění 3 kritérií si sáhneme na peníze z EU První vrstva tvoří „greening“ zemědělců… (30% z plateb ) 1.Část území pro krajinné účely např plodiny poutající dusík, struktura půdy, podpora živočišné výroby 2.Druhé kritérium nerozorat ttp 3.zavedení střídání plodin v rámci osevních postupů… pokud je 20 ha.. střídají se dvě plodiny, více než 30 ha.. střídáme 3 plodiny Vrstev plaby je 6… část je povinná a část je dobrovolná

72 je vrstva mladých zemědělců… do 40let věku zahájit zem činnost před pěti lety… třetinová sazba na prvních 89ha, pokud je zemědělec malý tak na celou plochu Druhá povinná vrstva

73 Děkuji Vám za pozornost