2. Laboratorní cvičení.

Prezentace na téma: "2. Laboratorní cvičení."— Transkript prezentace:

1 2. Laboratorní cvičení

2 Téma : Buněčná stavba lístku meříku

3 Cíl : Zhotovení nativního preparátu lístku meříku, pozorování a nákres buněk s chloroplasty. Pozorování a popis plazmolýzy

4 Pomůcky , materiál: mikroskop, podložní a krycí sklíčko, hadřík, filtrační papír, pinzeta, pipeta (kapátko), list mechu meříku, % roztok chloridu sodného

5 Postup: pinzetou utrhneme z lodyžky meříku jeden lístek, vložíme jej do kapky vody na podložním sklíčku. Překryjeme krycím sklíčkem a pozorujeme. List tohoto mechu je tvořen jen jednou vrstvou buněk Chloroplasty zcela vyplňují obsah buňky, takže jádra a ostatní organely nejsou patrné ke hraně podložního sklíčka přikápneme pipetou 1 % roztok NaCl a z druhé strany jej odsajeme proužkem filtračního papíru. Plazma s plastidy se odtrhuje od stěny a shlukuje se uprostřed buňky v kuličku. Roztok chloridu sodného totiž odnímá buňkám vodu. Tomuto jevu říkáme plazmolýza pinzetou utrhneme z lodyžky meříku jeden lístek, vložíme jej do kapky vody na podložním sklíčku. Překryjeme krycím sklíčkem a pozorujeme. List tohoto mechu je tvořen jen jednou vrstvou buněk. Jsou zeleně zbarvené, obvykle šestiboké; při okrajích a ve středu, kde tvoří střední žebro, mívají protáhlý tvar. Okrajové buňky vystužují listovou plochu a středové buňky tvoří základ vodivých drah. Typické jsou chloroplasty, které zcela vyplňují obsah buňky, takže jádra a ostatní organely nejsou patrné. Některé buňky jsou bez obsahu. Jsou to buňky odumřelé.

6 Nákres:

7 Téma : Výtrusnice kapradiny kapradě samce

8 Cíl: poznat anatomickou stavbu výtrusnicové kupky a pochopit význam vláhojevných pohybů pro vymršťovní výtrusů.

9 Pomůcky, materiál: mikroskop, lístky kapradě samce s kupkami výtrusnic, podložní a krycí sklíčko, žiletka

10 Postup: na spodní straně úkrojku listu kapradě samce provedeme příčný řez výtrusnicovou kupkou. Mikroskopujeme ve vodním prostředí. Výtrusnicové kupky jsou u mnoha druhů kapradin chráněny blanitou ostěrou. Po obvodu mívá výtrusnice řadu charakteristicky ztlustlých buněk - prstenec, který při vysychání v době zralosti výtrusů umožňuje otvírání sporangií a uvolňování drobných spor.

11 Nákres:

12 Příčný řez výtrusnou kupkou (sorus) a ostěrou (indusium) kapradě samce
(Dryopteris filix-mas). Stopkaté výtrusnice jsou leptosporangiátní (tenkostěnné – stěna výtrusnice je tvořena jednou vrstvou buněk). Výtrusnice vznikají dělením jedné buňky epidermis. Blanitá ostěra má ochrannou funkci.

13 Leptosporangiátní (= tenkostěnné) anulátní
stopkatá výtrusnice kapradě samce (Dryopteris filix-mas). Anulátní výtrusnice mají dehiscenční aparát v podobě prstence (anulus) tvořeného buňkami s nerovnoměrně ztloustlými buněčnými stěnami (vnější tangenciální stěny jsou tenkostěnné, vnitřní tangenciální a radiální stěny jsou silnostěnné). Při dozrávání výtrusů stěna výtrusnice vysychá, tenké vnější stěny se prohýbají dovnitř buněk, kohezní síly mezi molekulami vody a vnitřní stěnou buněk anulu stahují silné radiální stěny prstence k sobě, takže v prstenci vzniká napětí a tenká stěna sporangia se trhá v místě zvaném stomium (příklad hygroskopického pohybu). Zevnitř vystýlá výtrusnici tapetum sloužící k výživě sporogenního pletiva (= archesporu). Při dozrávání výtrusů se buňky tapeta přemění v periplazmodium, které se může podílet na utváření vnější stěny exosporia, a vytvářet tzv. perinium. Spory vznikají z buněk archesporu tetradogenezí (meióza). Výtrusů bývá ve sporangiu kapradě samce 64 nebo 32, jejich velikost se pohybuje v rozmezí 40–60 μm.