Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace
III/2 VY_32_INOVACE_304 Škola: Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace Jméno autora: RNDr. Rostislav Herrmann Datum: 7. října 2012 Ročník: druhý, čtyřleté studium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Tematický okruh: Biologie živočichů Téma: STRUNATCI - PLÁŠTĚNCI Metodický list/Anotace: S využitím výukového materiálu žák dovede pochopit postavení pláštěnců v přirozeném systému organismů a vysvětlit kontexty jejich stavby těla a vývoje ve vztahu k vývojově pokročilejším skupinám. Dovede také rozlišit charakteristické rozdíly sumek, salp a vršenek. Dovede vysvětlit ekologické nároky podkmene. Zdroje: Uvedeny na konci prezentace

2 KMEN: STRUNATCI (CHORDATA) – II. PLÁŠTĚNCI (TUNICATA, UROCHORDATA)
RNDr. Rostislav Herrmann Mendelovo gymnázium, Opava, příspěvková organizace

3 PLÁŠTĚNCI (TUNICATA, UROCHORDATA)
POSTAVENÍ PLÁŠTĚNCŮ V SYSTÉMU STRUNATCŮ: KMEN: STRUNATCI (CHORDATA) PODKMEN: PLÁŠTĚNCI (TUNICATA, UROCHORDATA) PODKMEN: BEZLEBEČNÍ (CEPHALOCHORDATA) PODKMEN: OBRATLOVCI (VERTEBRATA) PLÁŠTĚNCI - SUMKY

4 PLÁŠTĚNCI (TUNICATA, UROCHORDATA)
CHARAKTERISTIKA PLÁŠTĚNCŮ Mořští živočichové Mají volně plovoucí larvy odpovídající svou stavbou základní charkteristice strunatců Dospělci volně pohybliví nebo přisedlí Mají často stavbu těla zjednodušenou Velikost pláštěnců je 0,3mm - 30 cm, někdy však tvoří až několik m dlouhé kolonie Asi 2000 druhů Kolonie sumky Symplegma rubra

5 PLÁŠTĚNCI (TUNICATA, UROCHORDATA)
Mají jednovrstevnou pokožku Pokožka vylučuje rosolivitý obal - plášť = tunica Tunica tvořena polysacharidem tunicinem Chorda a nervová trubice se většinou vyskytují jen u larev U dospělců chorda nejčastěji mizí Z nervové soustavy je zachována jen mozková uzlina s několika jednoduchými nervy. SUMKA – LARVA A DOSPĚLÝ ŽIVOČICH

6 PLÁŠTĚNCI (TUNICATA, UROCHORDATA)
Značnou část těla zaplňuje vakovitý hltan s velkým množstvím žaberních štěrbin Díky své sítovité stavbě slouží hltan k filtrování mikroorganismů z vody Na jeho břišní straně je podélná rýha s bičíkatými a žlaznatými buňkami zvaná endostyl Slouží k slepení a posouvání potravy do jícnu Hltan ústí žaberními štěrbinami do ožaberního prostoru, který se nazývá atrium a vyúsťuje z těla otvorem - atrioporem SUMKA – LARVA A DOSPĚLÝ ŽIVOČICH

7 PLÁŠTĚNCI (TUNICATA, UROCHORDATA)
TS začíná v hltanu Navazuje jícen, žaludek a střevo, které vyúsťuje do atria CS je redukovaná, srdce pumpuje krev střídavě k přednímu a zadnímu konci těla, cévy někdy zcela chybí VS není vyvinuta (exkrece střevem nebo vazivovými ukládacími ledvinami) Jsou obojetníci Rozmnožují se“ Pohlavně - z oplozeného vajíčka vzniká larva a nakonec dospělec Nepohlavně pučením SUMKA – LARVA A DOSPĚLÝ ŽIVOČICH

8 PLÁŠTĚNCI (TUNICATA, UROCHORDATA)
SYSTÉM PLÁŠTĚNCŮ TŘÍDA: SUMKY (ASCIDIACEA) TŘÍDA: SALPY (THALIACEA) TŘÍDA: VRŠENKY (COPELATA)

9 LITERATURA WWW ZDROJE A DORLING KINDERSLEY BOOK. Zvíře: Obrazová encyklopedie živočichů všech kontinentů. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2002, 624 s. ISBN GAISLER, Jiří. Zoologie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců. 1. vyd. Praha: Academia, ISBN WROBEL, David. Salp and Stolon. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Pláštěnci. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Pláštěnci Tunicata: Symplegma rubra. In: BioLib [online]. [cit ]. Dostupné z: Kmen: STRUNATCI (CHORDATA). In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Podkmen Urochordata. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Ascidiacea. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Thaliacea. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: Secuenciado el genoma de un microorganismo esencial para el ecosistema marino. In: [online]. [cit ]. Dostupné z: