Volleyball - odbíjená Pavel Štolfa.

Prezentace na téma: "Volleyball - odbíjená Pavel Štolfa."— Transkript prezentace:

1 Volleyball - odbíjená Pavel Štolfa

2 Charakteristika Kontakt: Bezkontaktní sport Počet hráčů v týmu: 6
Místo: Indoor, outdoor Povrchy: parkety, antuka, písek William G. Morgan Původní jméno minonette 1. Olympiáda: 1964 Tokio Disciplíny: šestky, debly, 4+2, plážový 3 vítězné sety (25bodů) při stavu 2:2 poslední set do 15 bodů 65-67cm / g

3 Hřiště a rozestavení hráčů
Výška sítě: Muži 2.43m Ženy 2.24m Nad hřištěm min 7m výšky Kolem hřiště volný prostor > 3m

4 Somatické předpoklady
Muži ~196 ~ 94 do 10 ~ 24.5 Ženy ~177 ~ 69 do 15 ~ 21.7 Výška [cm] : Hmotnost [kg] : Tělesný tuk [%] : BMI [kg.m-2] :

5 Somatické předpoklady
Podíl svalových vláken hráče odbíjené : 25 % rychlá glykolytická vlákna II.B 25 % pomalá vlákna I 50 % rychlá oxidační glykolytická vlákna II.A Končetiny: horní – silnější smečující ruka, pokrytí bloku dolní – výbušná síla při odrazech, pohyb po hřišti Vyšší podíl aktivní tělesné hmoty (ATH) tj. nízké procento tělesného tuku u mužů do 10% u žen do 15% (Grassgruber, 2008)

6 Somatické předpoklady

7 Somatické předpoklady
(Grassgruber, 2008)

8 Příklady postů ve volleyballe
Blokař (center) Nahravač (setter) Smečař (spiker) Univerzál (opposite) Libero

9 Příklady postů ve volleyballe
Smečař výrazně menší a lehčí, ale více silově vybavení, neboť jejich schopnosti spočívají především v důrazném smeči a výšce výskoku. Nahrávač Menších postav, neboť jejich úkoly jsou spíše technicko-taktického rázu. Blokař nejvyšší a nejštíhlejší, kteří musí vedle velké pohyblivosti a Nadprůměrného výskoku disponovat také vysokým dosahem, jenž je přínosem během opakovaných výskoků a manévrování na síti. Univerzál v sobě optimálně spojují vysoký dosah blokařů s výbušnou silou smečařů. hráči, kteří ovládají veškeré činnosti na hrišti, přihrávka, nahrávka, hrají vždy křížem proti nahravačovi, jako diagonální hráč Libero nevyžaduje extrémní výškové parametry a uplatňují se zde hráči s výškou 180 – 185. organizátor celé obrany, kdy může střídat každého hráče zadní řady, bývají výborní přihrávači. Počet střídání libera není omezen, nemouhou se ovšem účastnit útoku, mají pouze defenzivní úkoly.

10 Příklady postů ve volleyballe
(Grassgruber, 2008)

11 Příklady postů ve volleyballe
Výška hráčů dle jednotlivých postů (v cm) Specializace Muži Ženy Smečař Blokař 200 a více Univerzál 200 190 Nahrávač Libero Různé 170 Tělesná výška hráčů dle specializace ve vrcholovém volejbalu (Buchet et al. 2005)

12 Fyziologická charakteristika
Uvedené hodnoty při utkání Muži Ženy Věk 20-25 SFmax [tep/min] SF klid [tep/min] 40-50 50 VO2max [ml/kg.min] ~50-60 ~40-50 LA [mmol/l] Libero 1,2 – 8 / hráči na síti až 11,4 V [l] ~50 - (Grassgruber, 2008)

13 Fyziologická charakteristika
Hodnoty koncentrace kyseliny mléčné v krvi u hráčů odbíjené v průběhu utkání (Polgalaze a Dawson, 1992) Hráč Koncentrace kys. mléčné (mmol/l) při utkání a maximální hodnoty v testu VO2max Nahrávač 1,2 – 2,2 10,5 – 12,6 Smečař 1,8 – 3,8 10,9 – 14,0 Blokař 1,8 – 2,5 6,5 – 12,6 Uvedené hodnoty jsou ze starého zdroje, tudíž je brát s rezervou (Havlíčková, 1993)

14 Fyziologická křivka (Gonzáles, et al. 2005)

15 Energetické krytí utkání
V zápase převládá aerobní krytí zhruba 14% zápasu kryto anaerobním mech. Anaerobní krytí při zvýšené intenzitě (odrazy, bloky, smeče) Typická výměna v mužské nebo ženské hře trvá asi sekund Velká část hry probíhá ve výskoku Intenzita výkonu Délka Krytí Velmi intenzivní 1 – 15 s ATP, CP + nepatrná tvorba laktátu Intenzivní 15 – 50 s ATP, CP, anaerobní glykolýza + tvorba laktátu Vytrvalostní krátkodobý 50s – 2 min Anaerobní glykolýza + vysoká tvorba laktátu Vytrvalostní střední 2 min – 11 min Glycidy + střední tvorba laktátu Vytrvalostní dlouhodobé 11 min – 60 min Glycidy, lipidy + tvorba laktátu Velmi dlouhá doba zatížení > 60 min Lipidy, glycidy + nepatrná tvorba laktátu (Havlíčková, 2004)

16 Energetický výdej Utkání: Délka setu: 20-30 min
Délka utkání: 70 – 115 min Počet rozeher za set: 60-65 Počet výskoků v setu: Ženy 12-17 Muži 31-47 Typická výměna ve hře trvá asi 10 – 15 sekund Odpočinek: Podání cca 11 – 14 s Změna stran cca 60s Výsledek OH 2000 MS 2002 3:0 76 min 78 min 3:1 79 min 104 min 3:2 118 min 136 min Příklad délky utkání žen na vybraných šampionátech (Císař, 2005)

17 Energetický výdej (kJ)
Energetický výdej (na jednu akci) a hodnoty SF u volejbalistů podle jejich činnosti (Havlíčková, 1993) Činnost hráče Energetický výdej (kJ) SF (tep/min) Smeč 10,5 138 Blok 4,9 - Servis 5,1 104 Příjem podání 4,6 131 Hra v poli En. Výdej za tréninkový den Muži 2800 – 5000 kCal (11760 – kJ) Ženy 2400 – 4200 kCal ( – kJ) Optimální výživa a hydratace by měla být samozřejmostí Bez úpravy živ. stylu pro potřeby sportu nelze očekávat dlouhodobé vysoké sportovní výkony (Resser J., Bahr R., Volleyball 2003)

18 Porovnání různých výkonnostních tříd
Počet výskoků během zápasu u jednotlivých postů Extraliga muži Extraliga ženy I. liga muži Nahrávač 97 76 23 Smečař 57 – 74 60 – 62 46 – 49 Blokař 83 – 110 73 – 86 63 – 65 Diagonální hráč 72 – 73 87 54 Trvání rozehry (sec.) Průměrný čas rozehry 7,9 10,3 11,5 Max. čas rozehry 35,9 31,4 34,1 Min. čas rozehry 1,7 3,9 2,1 Počet rozeher během zápasu u jednotlivých soutěží Počet rozeher Extraliga muži Extraliga ženy I.liga muži Zápas Průměr 176 - 156 Max 227 223 Min 132 119 Set 45 40 43 57 41 56 24 38 36 (Haník, 2008)

19 Výživa Stravu volejbalisty /ky by mělo tvořit 60% sacharidů, 25% proteinů a 15% tuků Sacharidy: primární zdroj paliva pro pracující svaly (cukr, škrob) glukóza v krevním řečišti, nevyužitá glukóza se ukládá v podobě glykogenu v játrech a svalech Vitamíny a minerály: pomáhají v syntézi hemoglobinu, funkčnost imunity, budování a ochrana svalové tkáně po cvičení Úbytek 2% tekutin může mít za následek 19% snížení výkonu (Císař, 2005) Doplňování tekutin min 700ml/zápas dříve než se projeví pocit žízně Nápoj by měl obsahovat hlavně ionty sodíku, vápníku, hořčíku a draslíku, vitamin C z cukrů glukóza a fruktóza (med) Koncentrace glukózy však nesmí (vzhledem ke vstřebávání) přesáhnout 3% (Grassgruber, 2008)

20 Zranění a regenerace Předcházet zranění kvalitním zahřátím a
regenerací po výkonu Regenerace je nedílnou součástí vysokého výkonu Regeneraci volíme aktivní, či pasivní. Aktivní pohyb bez zátěže (výklus, chůze, protahování) Pasivní( spánek ) (Císař, 2005)

21 Diagnostika ve volleyballe
Motorické testy: skok daleký z místa Skok do výšky s maximálním dosahem paže/ obou paží Leger test Hody (medicinbal) Výskok do bloku s ukročením do strany Laboratorní testy: Pohyblivost v ramenním kloubu Wingate test

22 Video Průpravná cvičení pro vertikální výskok a výbušnou sílu dolních končetin Blok Smeč Wingate test

23 Zdroje Literatura Grasgruber, P., Cacek, J. (2008). Sportovní geny. Brno: Computer press, a. s.. Buchtel, J. a kolektiv (2005). Teorie a didaktika volejbalu. Praha: Karolinum. Kaplan, O. (1999). Volejbal. Praha: Grada publishing Císař, V. (2005) Volejbal. Praha: Grada publishing Havlíčková, L. (1993). Fyziologie tělesné zátěže II : speciální část. Díl 1. Praha: Univerzita Karlova C.González, A.Ureña, F.Llop, J.M.García, A.Martín, F.Navarro (2005) PHYSIOLOGICAL CHARACTERISTICS OF LIBERO AND CENTRAL VOLLEYBALL PLAYERS Retrieved on the World Wide Web: Price, R., G. (2005) The Ultimate Guide to Weight Training for Volleyball Chicago: Price World Publishing Haník, Z., Vlach, J. a kolektiv (2008). Volejbal 2. Učební texty pro školení trenérů. Praha: Olympia a. s. Prezentace Botek, M. – vytrvalost Web