Černá Hora 1991 – 2010 Kristýna Nedvědová, 252707.

Prezentace na téma: "Černá Hora 1991 – 2010 Kristýna Nedvědová, 252707."— Transkript prezentace:

1 Černá Hora 1991 – 2010 Kristýna Nedvědová,

2 Mapa Černé Hory

3 Základní informace Politický systém: republika Hlavní město: Podgorica
Celková rozloha:  km2 Počet obyvatel:  Měna:  Euro

4 Stručná historie první obyvatelé bývalé Jugoslávie Ilyrové, 4. stol. přnl. Keltové v 6. stol. na Balkánský poloostrov přicházejí Slovanské kmeny 879 Cyril a Metoděj – pravoslavná církev 1217 nezávislé Srbské království 1389 porážka na Kosově poli, 500 let nadvlády Turků 1882 vyhlášeno Srbské království 1914 zavraždění Ferdinanda srbskými nacionalisty – začátek 1. světové války po válce sjednocení Chorvatska, Slovinska, Vojvodiny, Srbska, Černé Hory a Makedonie do Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 1929 Království Jugoslávie

5 Stručná historie II 1942 připojení k fašistickému Trojspolku, Petar II. následně z aliance vystupuje 1945 Federativní lidová republika Jugoslávie 1963 Socialistická federativní republika Jugoslávie, pod vedením ministerského předsedy Tita 1987 vůdce KS Slobodan Milošević – myšlenka vytvoření hegemonie „Velkého Srbska“ 25. června 1991 reagují Slovinsko a Chorvatsko vystoupením z federace

6 Rozpad Jugoslávie 25. června 1991 vystupují Slovinsko a Chorvatsko z federace Jugoslávská armáda vtrhla do Slovinska Černá Hora se zapojuje později – konflikt s Chorvatskem Útok na Jižní Dalmácii, ostřelování Dubrovníku 1992 se okupační vojsko stahuje 15. ledna 1992 uznalo ES nezávislost Chorvatska a Slovinska, podněcuje Makedonii a Bosnu a Hercegovinu k podání žádosti o nezávislost Černohorci v referendu odsouhlasili setrvání ve federaci

7 Třetí federace 27. dubna 1992 vyhlašují Srbsko a Černá Hora třetí federaci – Svazová republika Jugoslávie Vedoucí osobností Slobodan Milošević, v Černé Hoře Bulatović a Djukanović Květen 1992 – první volby, které se musely pro nízkou legitimitu v prosinci opakovat V 90. letech velký hospodářský rozvrat, hyperinface až 62 % za den Od počátku 90. let opozice v Černé Hoře: Liberální svaz, Sociálnědemokratická strana (SDP), PEN klub, týdeník Monitor, Matice Černohorská

8 Prosazení protisrbské opozice
1996 sice vyhrála volby DPS (Demokratická strana socialistů), došlo však k jejímu rozštěpení Leader DPS Djukanović, jehož cílem bylo oddělit Miloševiće od moci, se stal prezidentem Volby v květnu 1998 vyhrála koalice „Za lepší život“ v čele s DPS – slibuje privatizaci, ekonomické reformy, spolupráci se Západem

9 Kosovská krize Chladné vztahy se Srbskem se vyhrocují v období kosovské krize 1998 v Černé Hoře mnoho uprchlíků z Kosova 24. března 1999 bombardování některých cílů jednotkami NATO 9. června 1999 kapitulace Srbska

10 Faktický rozpad republiky
6. června 2000 změnil Miloševićův režim ústavu – omezení pravomocí Černé Hory 8. července 2000 přebírá Černá Hora zbytek pravomocí federální vlády 5. října 2000 odstupuje Milošević, uznává vítězství opozičního kandidáta Vojislava Koštunici Černohorci odmítají vytvořit federativní vládu Srbové nechtějí uznat volnější svazek Situace se nezměnila ani po volbách 2001, neboť Djukanović neměl na vyhlášení referenda o nezávislosti dostatečnou podporu

11 Zásah EU Do patové situace zasahuje EU a její zmocněnec Javier Solana
14. března 2002 Bělehradská dohoda – vytvoření unie Srbska a Černé Hory s jedinou mezinárodní suverenitou Součástí dohody je právo Černé Hory uspořádat po třech letech referendum o nezávislosti Unie funguje od března 2003, první prezidentem Černohorec Svetozar Marović Unie bez společného ekonomického prostoru, republiky vlastní měny, národní banky i celní tarify Černohorské volby v říjnu 2002 vyhrála koalice DPS a SDP, Djukanović se stal premiérem, prezidentem Filip Vujanović

12 Referendum o nezávislosti
Referendum organizuje EU Hranice k osamostatnění stanovena na 55 % 21. května 2006 – 55,5 % voličů se vyjádřilo pro osamostatnění 3. června 2006 vyhlásil parlament černohorský parlament samostatnost země Stát brzy získal mezinárodní uznání a stal se členem mezinárodních organizací (OSN, Rada Evropy, dohoda o stabilizaci a asociaci s EU) Ve volbách 2006 zvítězila koalice DPS a SDP, Djukanović odstupuje, nový premiér Željko Šturanović

13 Obyvatelstvo Celkový počet: 13 812 km2
Národnostní složení: Černohorci 43%, Srbové 32%, Bosňané 15%, Albánci 7% Vyznání: pravoslavní 75%, muslimové 15%, katolíci 3,5% Úřední jazyk: černohorština Další jazyky: srbština, albánština, jazyky menšin Státní samospráva: 21 obcí (Andrijevica, Bar, Berane, Bijelo Polje, Budva, Cetinje, Danilovgrad, Herceg Novi, Kolasin, Kotor, Mojkovac, Niksic, Plav, Pljevlja, Pluzine, Podgorica, Rozaje, Savnik, Tivat, Ulcinj, Zabljak)

14 Vláda a parlament Prezident: Filip Vujanović (od , znovu zvolen 2008) Premiér: Milo Djukanović (od ) Ministr zahraničí: Milan Roćen (od ) Parlament: 81 zástupců volených přímou volbou na čtyři roky Výsledky voleb v březnu 2009: Koalice pro evropskou Černou Horu 48 křesel, SNP 16 křesel, NSD 8 křesel, PZP 5 křesel, ostatní (including Albanian minority parties) 4 křesla Komunální volby : v 7 obcích ze 14 získala absolutní většinu DPS, v dalších 5 se stala velmi silnou stranou a může sestavit koalici

15 Mezinárodní organizace
Černá Hora je členem těchto mezinárodních organizací: CE, CEI, EAPC, EBRD, FAO, IAEA, IBRD, ICAO, ICCt, ICRM, IDA, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, IMSO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO (correspondent), ITU, ITUC, MIGA, NAM (observer), OPCW, OSCE, PCA, PFP, SECI, UN, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNMIL, UNWTO, UPU, WCO, WHO, WIPO, WMO, WTO (observer) NATO: byla Černá Hora přijata do programu Akční plán pro členství, který je předstupněm členství v organizaci EU: od října 2007 má Černá Hora podepsanou stabilizační a asociační dohodu, která je předstupněm členství v Unii byla pro Černou Horu zrušena vízová povinnost pro cestování do zemí EU

16 Použitá literatura BOUKALOVÁ, Milena. Evropa : od Severního mysu po Sicílii. České vyd. 1. Praha : Svojtka a Vašut, s. ISBN GALBRAITH, Kate. Jadranské pobřeží : Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chorvatsko, Kosovo, Makedonie, Slovinsko, Srbsko. Vyd. 1. Praha : Svojtka a Vašut, s. ISBN ŠÍSTEK, František. Černá Hora. 1. vyd. Praha : Libri, s. ISBN