SLOŽENÝ ORGANISMUS Lišejníky

Prezentace na téma: "SLOŽENÝ ORGANISMUS Lišejníky"— Transkript prezentace:

1 SLOŽENÝ ORGANISMUS Lišejníky

2 Lišejníky • složené organismy (dva v jednom)
stélka (tělo) tvoří a) houbová vlákna b) zelené jednobuněčné řasy nebo sinice • symbióza - řasy živí houbu (fotosyntéza) - houba upevňuje k podkladu a dává řasám vodu • rozmnožování – úlomky stélky • význam - průkopníci života (rozrušování skal) – rostliny - bioindikátor znečištění ovzduší - potrava živočichů - výroba léčiv - stromy – úkryt škůdců • zástupci a) korovité – lišejník zeměpisný – skály, zídky b) lupenité – terčovka bublinatá – kůra c) keříčkovité - pařezy

3 Stavba těla - stélka řasa nebo sinice houbová vlákna
vrchní korová vrstva řasa nebo sinice houbová vlákna spodní korová vrstva

4 KOROVITÉ Lišejník zeměpisný
• nebo mapovník zeměpisný • roste v horských oblastech s nízkým znečištěním ovzduší

5 LUPENITÉ Terčovka bublinatá
• hojně od nížin do podhůří • v oblibě má kyselou borku dřevin, ale někdy i na mrtvém dřevě, vzácně na horninách

6 KEŘÍČKOVITÉ Dutohlávka pohárkatá
• vyskytuje se na zemi, humusu, shnilém dřevě ale i na suchých kamenech a skalách

7 KEŘÍČKOVITÉ Provazovka srstnatá
• lidově Krakonošovy vousy • rostou na stromech • vyskytují se zejména v horách • jsou citlivé na znečištění ovzduší (oxid siřičitý)

8 KEŘÍČKOVITÉ Pukléřka islandská
• roste ve vyšších horských oblastech, na skalnatých místech, ve vlhkých lesích, na pasekách, nejvíc podél jehličnatých porostů

9 Význam • lišejníky jsou potravou zvířat ( např. sobů)

10 Zajímavosti První lišejníky se objevují už v mladších prvohorách.
Lišejníky se vyskytují od rovníku k pólům; nacházíme je na holé půdě, trouchnivějícím dřevě, borce stromů, kamenech, skalách i ve vysokohorských oblastech, polárních oblastech (extrém v Antarktidě – lišejníky zcela uvnitř kamenů) a pouštích. Spolu se sinicemi a řasami jsou lišejníky považovány za průkopníky života (pionýrské organismy) na holých skalách, jejichž povrch narušují látkami, které vylučují. Jsou velmi citlivé na znečištěné prostředí a proto jich bývá využíváno jako bioindikátorů čistoty ovzduší. Na místech, kde je prostředí velmi znečištěné, se nevyskytují. Těmto místům se také říká lišejníková poušť. Stélka lišejníků hromadí radioaktivní spady z ovzduší. Některé druhy lišejníků se využívají ve farmaceutickém (pukléřka islandská) nebo potravinářském průmyslu, vzácně jako potrava („mana“ - Lecanora esculenta), potrava pro zvěř; některé druhy se používají v lidovém lékařství (Lobaria pulmonaria), pro výrobu barviv, v parfumerii aj.

11 Zdroj