Stanislav POPELKA 2. Ročník GGI Olomouc 2006

Prezentace na téma: "Stanislav POPELKA 2. Ročník GGI Olomouc 2006"— Transkript prezentace:

1 Stanislav POPELKA 2. Ročník GGI Olomouc 2006
Závrty Stanislav POPELKA 2. Ročník GGI Olomouc 2006

2 Co je to závrt? Závrt je uzavřená sníženina v krasových horninách jako vápenec, dolomit, sádrovec nebo kamenná sůl Mívá kruhový, oválný, protáhlý nebo nepravidelný půdorys a nálevkovitý, válcovitý nebo miskovitý tvar Dosahují průměru od několika metrů do více než 1 km a hloubky od několika decimetrů do 300 m V ČR jsou nejčastěji m široké a 5-15 m hluboké Pokud je dno vyplněno nepropustnými jílovitými zvětralinami, může zde vzniknout jezero.

3 Geneze Závrty jsou podle morfologie a způsobu vzniku rozděleny na několik typů: a) závrty disoluční - (též zvané korozní) vznikají rozpouštěním krasovějící horniny (nejčastěji vápence) vodou která je obohacena o uhličitan vápenatý a postupně proniká systémem puklin do podzemí. Takto ubývá na povrchu krasu horniny a vzniká deprese. Vznik deprese je tak způsoben procesy, působícími shora.

4 Geneze b) závrty řícené (též zvané zející)
Vznikají propadnutím stropů podzemních prostor po jejich oslabení korozí a erozí, působící zevnitř jeskyně, tj. oproti předchozímu typu zdola. Tyto závrty vznikají náhle, vyznačují se převážně strmými skalnatými stěnami. Zvláštní formou zejících závrtů jsou cenoty, které jsou vyplněné vodou až do výšky hladin spodních vod. Mají svislé stěny a jsou známy z poloostrova Yucatán a Kuby

5 Vznik říceného závrtu je velmi náhlý a může způsobit mnoho škod

6 Vznik závrtu v centrální Floridě u města Pine Hills
Vznik trval jen necelé 2 hodiny Závrt má průměr asi 45 m a je 18 metrů hluboký

7 Geneze c) závrty aluviální - (též náplavové)
Vznikají v krasovém terénu, pokrytém nerozpustnými sedimenty (jako např. říčními štěrky apod.). Krasovění takto probíhá až pod pokryvnou vrstvou v krasové hornině. Sedimenty z povrchu jsou unášeny vodou do rozšiřujících se puklin v hornině do hloubky, takže ubývající materiál v sedimentární vrstvě tvoří depresi.

8 Geneze Sufózní závrty Ke krasovění karbonátové horniny dochází hlouběji pod nekrasovou horninou (např. pískovcem), která se do ní sesedne nebo propadne

9 Výskyt Jako nejvýznamnější povrchové krasové jevy se závrty nacházejí ve všech hlavních krasových oblastech, kde často tvoří závrtová pole s velkou hustotou tvarů. Četnost a rozměry závisí na geologické stavbě území, složení, zvrstvení, sklonu a rozpukání hornin. Důležitá je také úroveň hladiny podzemní vody, jejíž kolísání podporuje rozrušování horniny. Závrty bývají seřazeny v liniích odpovídajících průběhu puklin v hornině, na něž jsou geneticky vázány

10 Rozšíření Velmi bohatým územím na závrty je Slovenský kras, kde dosahují hustoty až 85 tvarů na km2 V ČR se vyskytují v Moravském krasu, ojediněle také v Českém krasu Závrty jsou přítomny ve všech krasových oblastech světa Ve státě Indiana je až závrtů, tj. až 500 tvarů na km2 Velké množství závrtů je také na Floridě

11 Ukázky závrtů Codron Walley – West Newfoundland
Závrt v Kansasu, foto z roku 1898 Závrt u obce Ostrov Codron Walley – West Newfoundland

12 Děkuji za pozornost