1 POHYBY ZEMĚ (žáci mají otevřený Školní atlas světa nebo Školní atlas dnešního světa – v obou případech strany 10-11)

Prezentace na téma: "1 POHYBY ZEMĚ (žáci mají otevřený Školní atlas světa nebo Školní atlas dnešního světa – v obou případech strany 10-11)"— Transkript prezentace:

1 1 POHYBY ZEMĚ (žáci mají otevřený Školní atlas světa nebo Školní atlas dnešního světa – v obou případech strany 10-11)

2 1.Otáčivý (rotační) pohyb kolem vlastní osy
Země se otáčí od západu k východu doba otáčky = 1DEN (střední sluneční den = 24 hodin) (hvězdný (siderický) den = 23 h 56 min 4 s) důsledkem je střídání dne a noci

3 2.Oběh Země kolem Slunce (po eliptické dráze -orbitě)
jeden oběh trvá 1 ROK 365 d 5h 48 min 45,7 s (TROPICKÝ ROK) v praxi – rok = 365 dní → za 4 roky rozdíl 1 den → každý 4. rok má 366 dní ( tzv. přestupný rok – zařazen 29.únor ) –viz kalendář V Čechách přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský v roce 1584 s oběhem souvisí střídání ročních období ÚKOL 1: Rozhodněte, zda byl rok u nás přestupný : 2000, 1900, 1800, 1700, 1600, 1500, 1400 2000, 1600 – Ano, 1900,1800,1700 – Ne, 1500, 1400 – ANO (jul.kal.)

4 2.Oběh Země kolem Slunce (po eliptické dráze -orbitě)
střední vzdálenost Země – Slunce = 1 AU AU – astronomická jednotka – asi 149,6 mil. km perihelium (přísluní) – S nejblíže – 147,1 mil. km perihelium – 3. ledna – oběžná rychlost 30,3 km/s afelium (odsluní) – S nejdále – 152,1 mil. km afelium – 4. července – oběžná rychlost 29,5 km/s ÚKOL 2: Zkuste vysvětlit: Proč je u nás zima, když je Slunce nejblíže? Příčinou střídání ročních období není vzdálenost Země od Slunce, ale stálý sklon zemské osy! Přísluní se projeví na severní polokouli tak, že zima je mírnější a také kratší než na jižní polokouli ( na severní polokouli trvá zima 89 dní a léto 93,7 dne)

5 3.Otáčivý pohyb soustavy Země-Měsíc kolem barycentra
Země a Měsíc tvoří vzájemně spjatou gravitační dvojici barycentrum – společné těžiště barycentrum leží asi 1700 km pod povrchem Země rotací kolem barycentra vzniká odstředivá síla vliv na mořské dmutí (příliv a odliv)

6 STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ
Hlavní příčina – sklon zemské osy (a dále samozřejmě oběh Země kolem Slunce) Zemská osa svírá s rovinou oběžné dráhy Země kolem Slunce (ekliptiky) úhel 66,5° Zemská osa je odkloněna od kolmice k rovině ekliptiky o 23,5°

7 VÝZNAMNÉ DNY ROVNODENNOST – den, kdy je Slunce v nadhlavníku nad rovníkem na celé planetě je den i noc 12 h JARNÍ ROVNODENNOST březen ( na severní polokouli začíná jaro) PODZIMNÍ ROVNODENNOST září (na severní polokouli začíná podzim )

8 VÝZNAMNÉ DNY SLUNOVRAT – den, kdy Slunce při svém zdánlivém pohybu dosáhne největší vzdálenosti od rovníku a začíná se vracet LETNÍ SLUNOVRAT (Slunce je v poledne v nadhlavníku nad obratníkem Raka) červen (na severní polokouli začíná léto, u nás nejdelší den (16h) a nejkratší noc (8h)) ZIMNÍ SLUNOVRAT (Slunce je v poledne v nadhlavníku nad obratníkem Kozoroha ) prosinec (na severní polokouli začíná zima, u nás nejdelší noc (16h) a nejkratší den (8h))

9 VÝZNAMNÉ DNY POLÁRNÍ DEN POLÁRNÍ NOC
Slunce nezapadá (22.6. na severním polárním kruhu) POLÁRNÍ NOC Slunce nevychází ( na severním polárním kruhu) Na pólech trvá polární den i noc půl roku. Severní pól : Polární den – ( ), polární noc – ( ) Jižní pól : Polární noc – ( ), polární den – ( )

10 VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI
v = výška Slunce , φ = zem.šířka daného místa , δ = deklinace, tj.zem.šířka místa, kde v daný den vrcholí Slunce v nadhlavníku . příklad pro 50° s.š. : 21.3. a v = 90° - 50° = 40° 22.6. v = 90°- 50° + 23,5° = 63,5° max. hodnota u nás v = 90°- 50°- 23,5° = 16,5° min. hodnota u nás

11 VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI v = 90 – φ ± δ
doplňte! 21.3. 22.6. 23.9. 22.12. 90°s.š. 0° 23,5° -23,5° 60°s.š. 30° 53,5° 6,5° 23,5°s.š. 66,5° 90° 43° 10°s.š. 80° 76,5° 56,5° 0°zem.š. 20°j.š. 70° 46,5° 86,5° 50°j.š. 40° 16,5° 63,5° 66,5°j.š. 47°

12 VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI - řešení v = 90 – φ ± δ
doplňte! 21.3. 22.6. 23.9. 22.12. 90°s.š. 0° 23,5° -23,5° 60°s.š. 30° 53,5° 6,5° 23,5°s.š. 66,5° 90° 43° 10°s.š. 80° 76,5° 56,5° 0°zem.š. 20°j.š. 70° 46,5° 86,5° 50°j.š. 40° 16,5° 63,5° 66,5°j.š. 47°

13 SOUMRAK A SVÍTÁNÍ nastává, je-li střed Slunce do 18° pod horizontem
do 6° občanský soumrak - lze bez osvětlení konat běžné činnosti. do 12° nautický soumrak - má význam pro námořnictvo (tma již umožňuje zaměření polohy lodě pomocí hvězd). do 18° astronomický soumrak - po jeho uplynutí již Slunce neovlivňuje pozorovanou oblohu, nastává astronomická noc.

14 VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI Doplňující úkol : k rovnoběžkám přiřaďte hlavní města z nabídky : Brasília, London, Moskva, Ottawa, Praha, Reykjavík, Tokyo, Washington (je možné použít atlas) v = 90 – φ ± δ doplňte! město 22.6. 23.9. 22.12. 64°s.š. 56°s.š. 51,5°s.š. 50°s.š. 45,5°s.š. 39°s.š. 35,5°s.š. 40° 15,5°j.š.

15 VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI - řešení v = 90 – φ ± δ
doplňte! 22.6. 23.9. 22.12. 64°s.š. Reykjavík 49,5° 26° 2,5° 56°s.š. Moskva 57,5° 34° 10,5° 51,5°s.š. London 62° 38,5° 15° 50°s.š. Praha 63,5° 40° 16,5° 45,5°s.š. Ottawa 68° 44,5° 21° 39°s.š. Washington 74,5° 51° 27,5° 35,5°s.š. Tokyo 78° 54,5° 31° 15,5°j.š. Brasília 98°/82°

16 ZDROJE INFORMACÍ : Obr.1 - [cit ]. < . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3,0, Autor: Marvel Země. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit ]. Dostupné z WWW: < > Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., vydání Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., vydání Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., vydání Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o vydání.

17 ODKAZY K DANÉMU TEMATU:
Wikipedie, otevřená encyklopedie. Země.< > Kalendář.< > Juliánský kalendář.< > Gregoriánský kalendář. < > Astronomia. Astronomie pro každého. < >