Zvláštní přísady Střední odborná škola Otrokovice

Prezentace na téma: "Zvláštní přísady Střední odborná škola Otrokovice"— Transkript prezentace:

1 Zvláštní přísady Střední odborná škola Otrokovice www.zlinskedumy.cz
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je ing. Emil Vašíček Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Charakteristika 1 DUM Název školy a adresa
Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ /3 Autor Ing. Emil Vašíček Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Gu-CHS/1-PV-5/12 Název DUM Zvláštní přísady Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 28-52-H/01 Obor vzdělávání Gumař-plastikář Vyučovací předmět Chemické suroviny Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupina Žák, 15 – 16 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce s doplňujícím výkladem vyučujícího, náplň: gumárenské směsi, zvláštní přísady, parfémy, fungicidy, nadouvadla, retardéry hoření, faktisy Vybavení, pomůcky Dataprojektor Klíčová slova Gumárenská směs, fungicid, parfém, nadouvadlo, retardér hoření, faktis Datum

3 Zvláštní přísady Náplň výuky: Gumárenská směs Zvláštní přísady faktisy
nadouvadla fungicidy parfémy retardéry hoření

4 Obr. 1: školní mazací pryže (Německo)
Gumárenské směsi Poslední skupinou příměsí do gumárenských směsí jsou tzv. zvláštní přísady. Pod touhle hlavičkou se uvádí přísady, které nepatří do žádné z předchozích skupin. Tyto látky dávají speciální vlastnosti: faktisy nadouvadla fungicidy dezodorační prostředky retardéry hoření Obr. 1: školní mazací pryže (Německo)

5 Obr. 2: bílý a hnědý faktis
Faktisy Tak jak vzniká pryž vulkanizací kaučuku, tak vzniká faktis vulkanizací nenasycených rostlinných tuků (olejů). Takže faktis je v podstatě vulkanizovaný rostlinný olej. Podle způsobu vulkanizace se vyrábí hnědý faktis – vulkanizace sírou za tepla bílý faktis – vulkanizace chloridem sirným za studena S2Cl2 Za studena S Za tepla Obr. 2: bílý a hnědý faktis

6 Obr. 3: válec pro ofsetový tisk, Tiskárna Zlín
Faktis hnědý Hnědý faktis – vyrábí se při zvýšené teplotě z rostlinného oleje (lněný, řepkový, konopný, ricinový) a síry. Je to hnědá drolivá hmota zlepšuje zpracování, hlavně při vytlačování kaučukových směsí zlepšuje hladkost povrchu dodává výrobkům hebkost a vláčnost Používá se na výrobu velmi měkké pryže např. povlaky tiskařských válců. Přidává se do směsí určených k nanášení na textil. Kyselá povaha → působí jako retardér. Obr. 3: válec pro ofsetový tisk, Tiskárna Zlín

7 Faktis bílý Bílý faktis – vyrábí se opět z rostlinných olejů (lněný, řepkový, konopný, ricinový), ale za obyčejné teploty a vulkanizuje chloridem sirným. Bílá až nažloutlá drť, ve směsi zvyšuje drolivost, proto se používá na výrobu mazací pryže. Zpomaluje svou kyselostí vulkanizaci, proto se ho zřídka používá pro teplou vulkanizaci. Používá se pro směsi, které mají sklon k navulkanizování – plní zde úlohu retardéru. Obr. 4: mazací pryž

8 NH4HCO3 → NH3 + H2O + CO2 Nadouvadla
Přísady sloužící k přípravě lehčených plastů a lehčené pryže. Nadouvadla se teplem rozkládají a vznikající plyny (např. N2, C02) vytvářejí póry. Podle tvaru jsou póry uzavřené (pěnový polystyren) otevřené, vzájemně propojené (pěnový polyuretan – molitan) Nadouvadla anorganická – NaHCO3, NH4HCO3, NH4Cl organická – obvykle mají v molekule vázaný dusík (nejčastěji azidy) NH4HCO3 → NH3 + H2O + CO2 Obr. 6: otevřené póry – PU Obr. 5: uzavřené póry – PS

9 Fungicidy a dezodoranty
Fungicidy – organické sloučeniny, které jako přísady ve směsi ničí plísně a parazitní houby ve výrobcích z plastů i pryže. Dezodoranty (parfémy) – látky, které zmírňují zápach kaučuku, plastu nebo změkčovadel ve výrobcích. Obecně: Dezodorant – prostředek k odstraňování (potlačování) nežádoucích pachů Parfém – vydává nějakou specifickou a příjemnou vůni. Obr. 7: dezodorant

10 Obr. 8: světlá slída – muskovit
Retardéry hoření Retardéry hoření podle původu: Anorganické – kaolín, křída, asbest, slída, grafit, síran barnatý nebo hořečnatý Organické – chlorované sloučeniny a trikresylfosfát Retardéry hoření (zhášedla) používají fyzikální principy: ochlazování (odebírání tepla) vytvoření ochranné vrstvy naředí hořlavý materiál Př. hydroxid hlinitý pohlcuje velké množství tepla vzniklý Al2O3 vytváří ochrannou vrstvu vzniklá vodní pára naředí hořící plyny Kombinuje všechny 3 způsoby Obr. 8: světlá slída – muskovit

11 Obr. 9: trikresylfosfáty
Retardéry hoření Jako organické retardéry hoření se používají chlorované sloučeniny trikresylfosfát Trikresylfofát je směs izomerů orto, meta i para – bezbarvá hořlavá a toxická kapalina, bod tání -33 °C, bod varu 255 °C, bod vzplanutí 255 °C izomer ortho meta para vzorec hustota kg/m3 1200 1150 1240 skupenství kapalina pevná látka teplota tání °C 11 25 77 teplota varu °C 410 260 látka toxická zdraví škodlivá Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 9: trikresylfosfáty

12 Kontrolní otázky: Jaké látky řadíme mezi ostatní přísady?
Co to je a z čeho se vyrábí faktis? K čemu se používají nadouvadla? K čemu se používá slída a k čemu trikresylfosfát?

13 Seznam obrázků: Obr. 1: Stilfehler, [vid ], dostupné z: Obr. 2: vlastní Obr. 3: vlastní Obr. 4: Stefan-Xp, [vid ], dostupné z: Obr. 5: vlastní Obr. 6: vlastní Obr. 7: vlastní Obr. 8: Anonym, [vid ], dostupné z: Obr. 9: vlastní Obr. 10: Andel,  [vid ], dostupné z: Obr. 11: Ilgom, [vid ], dostupné z: Obr. 12: Ilgom, [vid ], dostupné z:

14 Seznam použité literatury:
[1] Vašíček Emil, ing., Chemické suroviny, učební texty, vydání druhé, Střední odborná škola Otrokovice, 2009 [2] internetová encyklopedie Wikipedia, [vid ], dostupné z:

15 Děkuji za pozornost