Obojživelníci Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.

Prezentace na téma: "Obojživelníci Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým."— Transkript prezentace:

1 Obojživelníci Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Třída: obojživelníci Brainstorming

3 Video: Největší obojživelník na světě

4 Třída: Obojživelníci Obojživelníci jsou studenokrevnou skupinou obratlovců na přechodu mezi vodním a suchozemským způsobem života. Svým výskytem jsou vázáni na vodu (život některých dospělců, rozmnožování). Aktivní ve vlhku (vodě).

5 Tvarové typy Znáte některé druhy obojživelníků, které mají velmi rozdílný tvar těla? Červovitý tvar těla Ještěrkovitý tvar těla Žábovitý tvar těla

6 Tělní pokryv Co tvoří tělní pokryv obojživelníků?
Proč je kůže obojživelníků stále mokrá? Odkud se bere sliz na těle obojživelníka? Víte, co jsou to šípové žáby a k čemu se používají?

7 Tělní pokryv Tělní pokryv tvoří pokožka.
Tělní pokryv Tělní pokryv tvoří pokožka. Kůže je holá a propustná pro vodu. Kůže se podílí na dýchání (proto musí být neustále vlhká). Kůže obsahuje slizové a jedové žlázy. Vylučovaný jed je různě silný, jihoameričtí indiáni jím otravují hroty šípů (šípové žáby). Ve škáře se nachází chromatofory s pigmenty.

8 Zbarvení U obojživelníků nacházíme výstražné nebo ochranné zbarvení.
Výstražným zbarvením (jasné barvy) dává živočich najevo svou jedovatost. Např. mlok skvrnitý, šípové žáby. Ochranným zbarvením se živočich snaží nepřipoutat pozornost, splývá s okolím. Některé druhy jsou schopny aktivně měnit zbarvení, např. rosnička.

9 Opěrná soustava Podívejte se na obrázky. Které nové struktury chybějící na kostře ryby nacházíme na kostře obojživelníka (žáby)?

10 Opěrná soustava Kostra je převážně zkostnatělá.
U žab je počet obratlů značně redukovaný. Žáby mají poprvé hrudní kost. Stavba kostry končetin odpovídá základnímu schématu ostatních suchozemských obratlovců. Žáby mají srostlé obratle v bederní části páteře – urostyl. Kostra je přizpůsobena způsobu života. Kosterní svalstvo je uspořádáno různorodě (u larev podobně jako u ryb, u žab je vyvinuto zejména svalstvo zadních končetin).

11 Nervová soustava Které smysly obojživelníci potřebují?

12 Nervová soustava V mozku je oproti rybám rozvinutější koncová část, hlavním centrem je střední mozek. Zrak: Je dobře vyvinutý. Obojživelníci vidí barevně. Vznikají nové útvary: oční víčko, oční žlázky, slzný kanálek. Sluch: Poprvé se setkáváme se středním uchem. Chybí vnější zvukovod. Chuť: Chuťová centra se nacházejí v ústech a na jazyku. Čich: Obojživelníci mají vnější a vnitřní nozdry. U obojživelníku nacházíme zvláštní orgán – Jacobsonův orgán. Jedná se o slepé váčky s čichovou sliznicí spojené s dutinou nosní. Proudový orgán: Má obdobnou stavbu a funkci jako postranní čára ryb.

13 Trávicí soustava Čím se živí obojživelníci? Jak loví potravu?

14 Trávicí soustava Jsou masožravci.
Živí se bezobratlými, případně menšími obratlovci adekvátní velikosti. Potravu loví na souši nebo ve vodě. Mají drobné nerozlišené zuby (ropuchám chybí). Mají dobře vyvinutý jazyk (důležitá role při chytání potravy). Trávicí trubice je krátká, rozlišená na hltan, jícen, žaludek, střevo, konečník, který ústí do kloaky.

15 Dýchací soustava V jakém prostředí žijí obojživelníci a jakým způsobem zde mohou dýchat? Projevují se obojživelníci akusticky (zvukově)?

16 Dýchací soustava V larválním stádiu dýchají žábrami (larvy žijí ve vodě). V dospělosti dýchají většinou plícemi (nejsou tolik vázáni na vodu jako larvy). Plíce mohou druhotně chybět. Významný je podíl kožního dýchání. V dýchacích cestách je umístěn hlasový orgán.

17 Cévní soustava Mísí se v srdci obojživelníků okysličená a neokysličená krev?

18 Cévní soustava Je uspořádána různě podle způsobu dýchání.
Srdce má 2 předsíně a 1 komoru. V srdci dochází k mísení okysličené a odkysličené krve a smísená krev poté putuje k orgánům.

19 Vylučovací soustava Potřebují obojživelníci vzhledem k prostředí, ve kterém primárně žijí, šetřit vodou v těle?

20 Vylučovací soustava Obojživelníci mají ledviny (larvy pronefros nebo mezonefros, dospělci opistonefros). Močový měchýř ústí do kloaky. Ledviny produkují velké množství hypotonické moči.

21 Rozmnožovací soustava
Jak se rozmnožují obojživelníci?

22 Rozmnožovací soustava
Obojživelníci jsou gonochoristé. S rozmnožováním souvisí zvukové projevy, případně změna barvy jedince. Vnější oplození ve vodě pozorujeme u žab. Vnitřní oplození pozorujeme u ocasatých (spermatofor – shluk spermií ve slizovém obalu). Vajíčka kladou v pásech nebo shlucích (často velké množství kvůli ohrožení například predátory). Vyvíjejí se přes larvu (pulce). Proměna pulce v dospělce řízena hormony štítné žlázy. Neotenie – jedinec se zachovanými larválními znaky je schopen rozmnožování.

23 Opakování Kde nalézáme obojživelníky?
Jaké jsou hlavní typy tělního uspořádání? Jak dýchají obojživelníci? Čím se živí? Jak se rozmnožují?

24 Opakování – řešení S obojživelníky se setkáváme zpravidla ve vodě, u vody nebo na vlhkých místech. Hlavní typy tělního uspořádání jsou: červovitý, ještěrkovitý a žábovitý. Larvy obojživelníků dýchají žábrami, dospělci mají zpravidla plíce, důležitý je podíl kožního dýchání. Obojživelníci jsou masožravci. Živí se bezobratlými nebo menší obratlovci. Obojživelníci jsou gonochoristé, kteří se rozmnožují přes ve vodě žijící larvu. Oplození může být vnější (žáby), nebo vnitřní (mloci).

25 Třída: Obojživelníci Řád: červoři Řád: mloci Řád: žáby

26 Řád: červoři Žijí v tropech. Žijí v půdě nebo ve vodě.
Mají zakrnělé končetiny. Mají zakrnělé oči. Mají vyvinutý čich a hmat. Tělo je podobné děšťovce, členěné příčnými kruhovými zářezy. Dorůstají maximální velikosti kolem 1 m.

27 Řád: mloci Mají válcovité tělo, dlouhý ocas, 2 páry přibližně stejně velkých nohou. Oplození probíhá v těle samice (vnitřní, spermatofor, viz rozmnožování obojživelníků). Larvy mají vnější keříčkovité žábry. Patří sem např.: velemlok japonský, mlok skvrnitý, čolek obecný, čolek velký, čolek horský, axolotl mexický, žebrovník waltův.

28 Řád: mloci velemlok japonský mlok skvrnitý
velemlok japonský mlok skvrnitý

29 Řád:mloci čolek obecný

30 Řád: mloci čolek horský čolek velký
čolek horský čolek velký

31 Řád: mloci žebrovník waltův axolotl mexický
žebrovník waltův axolotl mexický

32 Řád: žáby Co o nich víme? Nemají ocas. Mají hrudní kost.
Mají redukovaný počet žeber. U žab je výrazný zadní pár nohou (skákání). Hlasový orgán je umístěn v dýchací trubici. Vydávané zvuky jsou charakteristické pro jednotlivé druhy.

33 Řád: žáby (naše) Čeleď: kuňkovití Čeleď: blatnicovití
kuňka obecná Čeleď: blatnicovití blatnice skvrnitá Čeleď: ropuchovití ropucha obecná ropucha zelená ropucha krátkonohá Čeleď: rosničkovití rosnička zelená Čeleď: skokanovití skokan hnědý skokan zelený skokan skřehotavý skokan krátkonohý

34 Řád: žáby kuňka žlutobřichá kuňka obecná

35 Řád: žáby blatnice skvrnitá
blatnice skvrnitá

36 Řád: žáby ropucha krátkonohá ropucha obecná ropucha zelená
ropucha krátkonohá ropucha obecná ropucha zelená

37 Řád: žáby rosnička zelená
rosnička zelená

38 Řád: žáby skokan hnědý skokan zelený
skokan hnědý skokan zelený

39 Řád: žáby ropuška starostlivá
ropuška starostlivá

40 Ochrana obojživelníků
V posledních desetiletích bylo pozorováno snižování početnosti populací u většiny obojživelníků. Hlavní ohrožení obojživelníků: nevhodné regulace vodních ploch introdukce nepůvodních druhů intenzivní hospodaření znečištění vody i ovzduší (škodliviny přes tenkou kůži snadno pronikají do těla) liniové stavby – silnice (překážky v době tahu za rozmnožováním) Pro zajímavost:

41 Video: Ochrana obojživelníků
„K čemu jsou plastové pásy podél silnice dobré?“

42 Opakování Pojmenujte a zařaďte do systému vyobrazené druhy. Setkali jste se někdy někde s těmito druhy?

43 Pojmová mapa

44 Citace: Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2009-27-01]
Citace: Všechny uveřejněné odkazy [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons – na JURČÁK, J., FRONĚK, J. Přírodopis 7. Olomouc : Prodos, s. ISBN  PAPÁČEK, M. Zoologie. Praha : Scientia, s. ISBN