Pohyby Země a jejich důsledky

Prezentace na téma: "Pohyby Země a jejich důsledky"— Transkript prezentace:

1 Pohyby Země a jejich důsledky
Planeta Země Pohyby Země a jejich důsledky Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Důsledky rotace kolem osy 1
Úkol 2: Jaké důsledky má rotace Země kolem osy pro pozorovatele na Zemi? Řešení: Nejlépe pozorovatelným důsledkem je střídání dne a noci. Úkol 3: Proč je siderický den kratší než 24 hodin? Pokuste se odpovědět s využitím obrázku vpravo. Obr.3:< Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

3 Důsledky rotace kolem osy 2
Řešení z předchozí strany: Země během otočky o 360 º projde na své oběžné dráze kolem Slunce přibližně jeden stupeň, a dostane se tak z pozice 1 do pozice 2 (viz obrázek vlevo). Tento jeden stupeň musí dotočit, aby se ocitla ve stejném postavení vůči Slunci. Dotočení stihne přibližně za čtyři minuty (pozice 3), které tak tvoří rozdíl mezi siderickým dnem a „běžným“ dnem trvajícím 24 hodin. Obr.4:< Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

4 Parametry oběžné dráhy Země 1
Země obíhá po eliptické dráze od západu k východu (proti směru hodinových ručiček). Slunce se nachází v jednom ohnisku této elipsy. Průměrná vzdálenost Země od Slunce dosahuje 149 597 870 691 (± 30 metrů) a nazývá se astronomická jednotka. Astronomická jednotka (AU) se používá jako jedna z možností pro určování vzdáleností ve vesmíru. Obr. 6: < Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

5 Parametry oběžné dráhy Země 2
Místo, kde se Země nachází nejdále od Slunce, se nazývá afélium. Místo, kde se Země nachází nejblíže ke Slunci, se nazývá perihélium. V aféliu se Země nachází začátkem červencem, v perihéliu začátkem ledna. Rozdíly vzdáleností jsou příliš malé na to, aby se projevily na střídání ročních období. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

6 Úkol Rozdíl zeměpisných šířek obou míst je 46,5 º.
Úkol: Pod jakým úhlem budou v poledne dopadat sluneční paprsky na rovnoběžce 70 º s. š. Řešení: Kolmo dopadají v den letního slunovratu na obratník Raka, který má zeměpisnou šířku φ = 23,5 º s. š. Rozdíl zeměpisných šířek obou míst je 46,5 º. O tuto hodnotu (46,5) se zmenší úhel dopadajících paprsků. Výsledek tedy získáme jako rozdíl 90 º – 46,5 º = 43,5 º. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

7 Úkol Úkol : Kde dopadají sluneční paprsky v poledne pod úhlem 30 º? Řešení: Pod úhlem 90 º dopadají toho dne na obratníku Kozoroha (23,5 º j. š.). 30 º je hodnota o 60 º menší. Hledané místo je tedy vzdáleno od obratníku Kozoroha 60 º. Proto jsou hledanými místy rovnoběžky 83,5 º j. š. a 36,5 º s. š. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

8 Úkoly Úkol: Kde na Zemi může nastat situace, že se Slunce nachází přímo v zenitu (nadhlavníku) a sluneční paprsky dopadají na povrch pod úhlem 90 º? Řešení: Pouze v pásu mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha. Zajímavost: Na kterou světovou stranu bude v poledne směřovat stín člověka nacházejícího se na 10 º j. š.? 21. 3. 21. 6. a na jih (protože Slunce svítí ze severu) a na sever (svítí z jihu). Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

9 Zdroje a licence použitých obrázků
Obr. 1: < Licence: public domain Obr. 2:< Licence: GNU Free Documentation Licence Obr. 3:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Javier Blanco Obr. 4:< Licence: GNU Free Documentation Licence Obr. 5:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Niko Lang Obr. 6:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Pastorius Obr. 7:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau’olunga Obr. 8, 10:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: Blueshade Obr. 9:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: Blueshade Obr. 11:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: Blueshade Obr. 12:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau’olunga Obr. 13:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau’olunga Obr. 14, 15:< Licence: GNU Free Documentation Licence, Autor: Herbay Obr. 16:< Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Dna-Webmaster Obr. 17:< Creative Commons Attribution ShareAlike 2.5, Autor: Tau’olunga Obr. 18, 19: Zdoj: Petr Doubrava (Autor povoluje další šíření obrázku pod licencí public domain). Obr. 20:< Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 2.0, Autor: TopTechWriter.US Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

10 Zdroje faktických údajů
Hodnota astronomické jednotky: dostupné z www: < Délka siderického dne: dostupné z www: < Délka Platónského roku: dostupné z www: < Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.