2. SLUNEČNÍ SOUSTAVA - SLUNCE

Prezentace na téma: "2. SLUNEČNÍ SOUSTAVA - SLUNCE"— Transkript prezentace:

1 2. SLUNEČNÍ SOUSTAVA - SLUNCE
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA ASTROFYZIKA 2. SLUNEČNÍ SOUSTAVA - SLUNCE Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. III/ Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Zpracováno 2. března 2013 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 SLUNCE nachází se asi 30 000 světelných let od středu Galaxie
obíhá rychlostí 220 km/s jeden oběh dokončí za 230 miliónů let otáčí se s periodou 28 dní (ne jako tuhé těleso – na rovníku rychleji) zrodilo se před 5 miliardami let a bude trvat ještě asi 7 miliard let, než spálí zásoby vodíku ve středové oblasti a stane se červeným obrem, v jehož žáru zanikne sluneční soustava Obr.: 11

3 SLUNCE je hvězda tvořená hlavně H a He, v jejímž nitru probíhají termonukleární reakce uvolňuje se energie a postupuje k povrchu (uvnitř zářením, pak konvekcí teplejší plazma vzhůru, chladnější dolů) a pak je vyzařována do okolí ve středové oblasti je teplota asi 15 mil. K povrchová teplota 6000 K ho zařazuje do spektrální třídy G od fotosféry výše teplota zase stoupá Obr.: 1

4 SLUNCE koróny chromosféry fotosféry oblast konvekce radiační zóna
Pozorovat můžeme jen sluneční atmosféru, která je složena z koróny chromosféry fotosféry oblast konvekce radiační zóna jaderné reakce

5 SLUNCE Fotosféra je nejnižší, viditelná vrstva sluneční atmosféry
asi 250 km silná, která vydává viditelné záření pozorujeme v ní granule, stoupavá oblaka žhavé plazmy o průměru 1 000 až km, která za asi deset minut zchladnou a sestupují do nitra, kde se plazma znovu ohřeje a stoupá opět vzhůru

6 SLUNCE Chromosféra vrstva skládající se z plynného H
za běžných okolností jí nevidíme pozorovatelná je pouze několik sekund za úplného zatmění Slunce, kdy Měsíc zakryje fotosféru září jako úzký červený proužek (řecky chromos - barva).

7 SLUNCE Koróna nejvyšší vrstva sluneční atmosféry
je rozsáhlá, neobyčejně řídká a teplá (2 milióny kelvinů). na částicích které ji tvoří, se rozptyluje záření fotosféry můžeme ji pozorovat též během úplného zatmění nebo speciálními dalekohledy (tzv. koronografy).

8 SLUNCE Sluneční skvrny
jsou oblasti ve fotosféře o průměru mnoha tisíc km se silným magnetickým polem, kde je zpomalena konvekce, a proto jsou tato místa tmavší a chladnější (o 2000 K) existují několik hodin nebo měsíců, počet skvrn kolísá ze dne na den výrazně se mění v jedenáctiletém cyklu (sluneční cyklus) střídají se maximální počty skvrn s minimálními počty Obr.: 1

9 SLUNCE Sluneční skvrny 2. pol. 17 stol Slunce bylo 70 let prakticky beze skvrn (sluneční aktivita ustala) a v téže době poklesla průměrná teplota (zamrzalo Baltské moře – malá doba ledová) Obr.: 5

10 SLUNCE Sluneční skvrny
velká skvrna se skládá z umbry (tmavého jádra), obklopeného penumbrou (polostínem) Obr.: 2 Obr.: 3

11 SLUNCE Sluneční skvrny
mají až 3 000krát silnější magnetická pole oproti MP klidných částí Slunce (srovnatelné s magnetickým polem Země). ve skvrně převládají síly magnetické nad granulací. plazma je fixována mezi magnetickými indukčními čarami a přenos energie je menší než mimo skvrnu teplota plynu je ve skvrnách nižší, skvrny nezáří jako okolí a zdají se být tmavší.  magnetické pole je skryto pod povrchem a jeho magnetické indukční čáry jsou k povrchu rovnoběžné svazek magnetických indukčních čar si můžeme představit jako potrubí či lano. Obr.: 4

12 SLUNCE Spikule úzké výtrysky plynů z chromosféry s dobou života několik minut dosahující velikosti několik tisíc kilometrů každým okamžikem je na Slunci zhruba milión spikulí Obr.: 6

13 SLUNCE Protuberance výtrysky sluneční hmoty desetitisíce kilometrů nad povrch, ovládané magnetickým polem Slunce jejich tvar kopíruje silokřivky lokálního magnetického pole představují nejkrásnější podívanou ve vesmíru Obr.: 8 Obr.: 7

14 SLUNCE Sluneční erupce
je prudké zahřátí chromosféry a koróny provázené vyvržením velkého množství elektricky nabitých částic a vyzářením elektromagnetického záření může dojít až k odtržení oblaku plazmatu, který putuje Sluneční soustavou zachytí-li tento oblak magnetosféra naší Země, dojde k výrazným polárním zářím a magnetickým bouřím (některé nabité částice urychlené erupcí dorazí k Zemi za dní a rozkmitají magnetické pole Země (geomagnetická bouře) Obr.: 9

15 SLUNCE Sluneční vítr je proud elektricky nabitých částic unikajících z koróny rychlostí 300–900km/s zemské magnetické pole chrání povrch Země a biosféru před ničivým slunečním větrem, ale je jím deformováno v okolí pólů se částice slunečního větru dostávají do nižších, hustších vrstev atmosféry, kde ionizují částice vzduchu a budí je k záření (polární záře) Obr.: 10

16 Sluneční vítr odfukuje ohony komet, takže skoro vždy směřují od Slunce

17 Použitá literatura Literatura
MACHÁČEK, M.: Fyzika pro gymnázia – Astrofyzika. Prometheus, Praha 1998 ISBN LEPIL, O. a kol.,: Fyzika – sbírka úloh pro střední školy. Prometheus, Praha 2010 ISBN Obrázky: [1] [online]. [cit ]. Dostupné z: [2] [online]. [cit ]. Dostupné z: [3] [online]. [cit ]. Dostupné z: [4] [online]. [cit ]. Dostupné z: [5] [online]. [cit ]. Dostupné z: [6] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [7] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: September_29%2C_2008.jpg/600px-Solar_prominence_from_STEREO_spacecraft_September_29%2C_2008.jpg [8] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [9] [online]. [cit ]. Dostupné z: [10] [online]. [cit ]. Dostupné z: [11] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: