Buňka - cellula Olga Bürgerová.

Prezentace na téma: "Buňka - cellula Olga Bürgerová."— Transkript prezentace:

1 Buňka - cellula Olga Bürgerová

2

3 eukaryotická buňka Eu – karyon jádro dobře ohraničené od svého okolí
Eukaryotickou buňku mají rostliny, houby , živočichové

4 charakteristika buňka je nejmenší, dále již nedělitelnou stavební jednotkou organismů (s výjimkou virů řazených k nebuněčným organismům), která je schopna vykonávat všechny životní funkce

5 cytoplazmatická membrána
biomembrána na povrchu buňky ohraničuje buňku zajišťuje příjem látek do buňky a výdej z buňky je propojena s dalšími strukturami uvnitř buňky zajišťuje kontakt mezi buňkami

6 Stavba Z molekul lipidů, bílkovin,(sacharidů)
Exocytóza – splyne s membránou, vyloučen ven Endocytóza, pinocytóza –vchlípeníplazmatické membrány, odškrcení, vznikne měchýřek, který je v buňce rozpuštěn a obsah se dostane do cytoplazmy Fagocytóza – výběžky buňky pohltí částečku

7 cytoplazma základní hmota uvnitř buňky
tvoří ji voda, bílkoviny a ostatní chemické látky

8 Jádro, nucleus, karyon zřetelně ohraničeno od okolní cytoplazmy; na povrchu je dvojitá jaderná membrána – blána jaderná, v ní jsou póry – komunikace mezi jádrem a zbytkem buňky; vnitřek je vyplněn polotekutou hmotou, karyoplazmou, ta je tvořena chromatinem (nejcharakterističtější složka jaderné hmoty: DNA, jadérkem (nucleolus) ,pomocné bílkoviny řídící centrum buňky

9 Jadérko - nucleolus tvorba bílkovin

10 Endoplazmatické retikulum
systém měchýřků a kanálků odškrcujících na okrajích váčky (vezikuly); rozlišujeme dva druhy: drsné: nachází se přímo na jádře; na jeho vnější stranu přiléhají ribozómy; zprostředkuje propojení jádra se zbytkem buňky i mimobuněčným prostorem; na ribozómech dochází k syntéze bílkovin, ty jsou uloženy do cisteren (vnitřní prostor) a po odškrcení jsou ve formě vezikulů distribuovány po buňce hladké: převaha kanálků; nemá ribozómy; syntéza a metabolismus lipidů; syntéza látek nebílkovinné povahy (např. steroidní hormony)

11 Golgiho systém specializovaná součást ER; spojení ER a GS pomocí váčků; úprava látek vytvořených v ER; odškrcováním váčků z cisteren – nové, oproti váčkům z ER vylepšené; transport látek ve váčcích mimo buňku jako buněčný sekret, nebo jsou spotřebovány k obnově buňky

12 mitochondrie Zdroj energie buňky,centrum buněčného dýchání; uvolňují chemickou energii (především ve formě ATP); - chemická energie- akumulátor /C6H12O6 ,O2 = energie + CO2 + H2O

13 Cytoskelet, buněčná kostra
je součástí všech eukaryot; opěrné, pohybové struktury buňky; určuje tvar; určuje rozložení buněčných organel; zajišťuje pohyb na buněčné úrovni; dělí se do tří skupin: mikrotubuly: duté trubičky z bílkoviny tubulin; tvoří dělicí mitotické vřeténko; tvoří systém drah, po kterých se transportují váčky a organely; tvoří řasinky a bičíky aktinová filamenta = mikrofilamenta: dvojité řetízky bílkovin; z převážné části tvořena aktinem (myosin se vyskytuje jen zřídka); leží těsně pod biomembránou; zaškrcuje buňku při cytokinezi; řídí pohyb – části buněk

14

15 Vstup látek do buňky Endocytóza Exocytóta Eukaryotická buňka

16

17

18 Vstup látek do buňky Pasivní transport Aktivní transport 1. ATP 2.
Osmóza Prostá difúze Usnadněná difúze voda P kanály přenašeče přenašeče Eukaryotická buňka