Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel?

Prezentace na téma: "Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel?"— Transkript prezentace:

1 Analýza chování spotřebitele Jak se chová racionální spotřebitel?

2 Racionální chování spotřebitele Cíl spotřebitele: S danými zdroji (obvykle důchodem) maximalizovat celkový užitek, tzn.maximálně uspokojit své potřeby. (Každý máme k dispozici jiné zdroje a také máme jiné potřeby)‏

3

4 Racionální chování spotřebitele Zjednodušeně lze analýzu chování jednotlivce shrnout do třech bodů: 1. Co jednotlivec chce (jaké jsou jeho potřeby)? 2. Co může jednotlivec udělat, aby získal to co chce (jaké jsou jeho možnosti, zdroje)? 3. Na základě předchozích dvou bodů se jednotlivec snaží dosáhnout nejvyšší možnou úroveň uspokojení (obvykle s nejmenším možným úsilím).

5

6 Racionální chování spotřebitele Velikost spotřebitelské poptávky je závislá na Cenách produktů – růst ceny vede ke: Snížení poptávaného množství Zvýšení poptávky po substitutech a snížení poptávky po komplementech Výši důchodu – pokles důchodu ovlivní nejen výši, ale i strukturu spotřeby Důchodový efekt –  ceny komodity  pokles reálného důchodu (při konst. nominálním)‏ Substituční efekt –  ceny komodity  růst spotřeby jiné (relativně levnější) komodity

7

8 Teorie užitku

9 Celkový a mezní užitek „Produkty jsou užitečné a jsou schopny uspokojit potřeby“ Obsah potřeb není předmětem ekonomického hodnocení, tím se zabývají jiné vědní discipliny (např. filosofie), nezabýváme se tedy otázkou proč existují určité potřeby, ale bereme je za dané a hledáme cesty jak je uspokojit. Užitek – uspokojení určité potřeby spotřebou Kardinalistické pojetí užitku – užitek lze přesně měřit (např. v Kč)‏ Ordinalistické pojetí užitku - užitek nelze přesně měřit, lze však porovnat užitek (dvou) produktů

10 Užitek vs. Cena Užitek Cena Užitek Cena Nekoupím statekKoupím statek

11 ToustovačCena 1000 Kč 50 Kč 100 Kč 200 Kč 500 Kč Koupíte?

12 Užitek Mezní užitek (MU) – přírůstek užitku skrze spotřebu další jednotky (produkce, výrobku)‏ Celkový užitek (TU) – součet všech mezních užitků

13 Křivky celkového a mezního užitku MU TUU i Q i 1 2 3 4 5 6 7 Q i 1 2 3 4 5 6 7 MU i

14 Je možné aby mezní užitek peněz byl záporný? Jinými slovy: Lze se „nasytit“ peněz?

15 Mezní užitek Mezní užitek je závislý: na významu a intenzitě potřeby - jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek na disponibilním množství - čím je statek vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí a naopak čím je statku více tím je jeho mezní užitek menší matematicky je možné mezní užitek (stejně jako kteroukoliv mezní veličinu) definovat jako první derivaci celkové veličiny

16 Glatumův zákon nenasytné spotřeby „Předpokládaná užitečnost předmětu je nepřímo úměrná jeho skutečné užitečnosti od chvíle, kdy jej koupíme a zaplatíme.“ (Arthur Bloch, Murphyho zákon)

17 Gossenovy zákony 1. Gossenův zákon – zákon klesajícího mezního užitku – s  množství spotřebovaného produktu mezní užitek  Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam (potřeba je již alespoň částečně uspokojena). Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji (s menšími přírůstky).

18 Optimální spotřeba jednoho statku Optimální množství určitého statku spotřebitel nakoupí, pokud se mezní užitek rovná ceně (MU=P) Spotřebitel tak získává (a maximalizuje) tzv. spotřebitelský přebytek Spotřebitelský přebytek je rozdíl mezi užitkem produktu a jeho tržní cenou

19 Gossenovy zákony 2. Gossenův zákon – zákon vyrovnání mezních užitků – užitek je maximalizován tehdy, jestliže se poměry MU a ceny u všech produktů rovnají Spotřebitel porovnává, jaký užitek mu přinesou peněžní prostředky vynaložené na nákup jednotlivých statků. Racionálně jednající spotřebitel tedy zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků.

20 Optimalizace spotřeby 2 statků Je-li poměr mezního užitku a ceny u DVD z půjčovny větší, než u lístku do kina, začneme si raději filmy půjčovat než na ně chodit do kina. Se vzrůstající spotřebou tohoto statku však jeho mezní užitek klesá MU DVD 60 50 48 46 1 2 3 4 Q

21 Optimalizace spotřeby 2 statků Je-li poměr mezního užitku a ceny u DVD z půjčovny menší, než u lístku do kina, začneme raději na filmy chodit do kina. Se vzrůstající návštěvností kina však mezní užitek tohoto statku klesá. MU Kino 160 155 152 150 1 2 3 4 Q

22 Gossenovy zákony 3. Gossenův zákon – omezený čas je rozdělován mezi pracovní (získání produktů) a volný (spotřeba produktů). V důsledku toho provádíme volbu, jejíž výsledek závisí na našich potřebách (a preferencích)‏ Vazba mezi užitkem a cenou Produkt musí být užitečný, aby spotřebitel zaplatil cenu (přístup strany poptávky)‏ Výše ceny však dána výší nákladů na jeho výrobu (přístup strany nabídky)‏ Aby mohlo dojít ke směně statku, musí trh najít cenu, která je vyšší (případně stejná) než náklady výrobce a zároveň nižší (případně stejná) než užitek ze spotřeby statku spotřebitelem

23 Odvození křivky poptávky v kardinalistickém pojetí užitku Stoupne-li cena, spotřebitel sníží objem nakupovaného zboží, klesne-li cena, spotřebitel zvýší objem nakupovaného zboží. Křivka mezního užitku (měřeného v peněžních jednotkách) je tedy stejná s křivkou poptávky. Důvod: zvýší-li se cena produktu musí spotřebitel v zájmu zachování spotřebitelského optima snížit spotřebu a naopak. MU DVD 60 50 48 46 1 2 3 4 Q

24 Indiferenční analýza – odvození popt. křivky v ordinalistickém pojetí užitku Dostudovat ze skript !!!

25