Zpracovala: Anna Petrová

Prezentace na téma: "Zpracovala: Anna Petrová"— Transkript prezentace:

1 Zpracovala: Anna Petrová
B e l g i e Zpracovala: Anna Petrová

2 Stručná data Název: Belgické království Brusel Hlavní město:
Počet obyvatel: Rozloha: km2 Úřední jazyk: nizozemština, francouština, němčina Politický stav: Federativní konstituční monarchie Měna: euro (EUR) Národnostní složení: Vlámové 58%, Valoni 31% Náboženství: římskokatolické 77%, islám, protestanství, anglikánské, židovské Mezinárodní organizace: Evropská unie (EU), Severoatlantická aliance (NATO), Evropské hospodářské společenství (EHS), Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropské společenství pro atomovou energii (Euratomu)

3 Historie Přímořská Belgie se pyšní zajímavou historií. Jméno dal zemi keltský kmen Belgů. Po keltském osídlení se území dnešní Belgie stalo součástí Římské říše. Později, v raném středověku, se země dostala do rukou Franské říše. V průběhu 11. a 12. století vznikla v Belgii celá řada malých hrabství, která začátkem 15. století přešla pod vládu Burgundského vévodství. Na počátku 16. století se belgické území stalo kořistí Španělského Nizozemí, v roce 1714 přešel region do rukou Habsburků jako Rakouské Nizozemí. A konečně na konci 18. století byla Belgie připojena k Francii. Další významná událost v historii země se odehrála roku Na Vídeňském kongresu velmoci rozhodly o tom, že se Belgie stala součástí Království spojeného Nizozemí. Definitivní samostatnost země získala roku 1830, kdy vyhlásila nezávislost jako suverénní království. Během obou světových válek byla Belgie okupována nacistickým Německem. Společně s mírem přišel i hospodářský rozmach země a hlavní město Brusel se stalo sídlem významných organizací (Evropská unie, NATO). Rostoucí národnostní napětí mezi Vlámy a Valony vyústilo v roce 1980 ve vyhlášení federace (federalizace země), kdy Vlámsko a Valonsko získalo autonomii zatímco třetí region Brusel zůstal dvojjazyčný. Tato změna byla v roce 1993 potvrzena i změnou ústavy.

4 Geografie Geomorfologicky se Belgie dá rozdělit na 3 oblasti: pobřežní nížiny, rovinu v centrální části Belgie, a na hornaté Ardenny na jihovýchodě země. Nížiny při pobřeží sestávají převážně z písečných dun a tzv. polderů. Centrální rovina zabírá většinu Belgie. Je to jemně zvlněná oblast s úrodnou půdou, protkaná sítí mnoha vodních toků – mezi nejvýznamnější patří Mása a Šelda. Třetí oblast, Ardenny, je hornatá a zalesněná, s nepříliš úrodnou půdou a nevhodná pro zemědělství. Částečně zasahuje i do severní Francie. Nachází se zde nejvyšší bod Belgie, Signal de Botrange, o výšce 694m. Belgické klima je přímořské, spadá do mírného podnebného pásu. Srážky jsou časté ve všech ročních obdobích. Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění (jedné z nejvyšších na světě) a ke svému umístění, musí Belgie čelit vážným ekologickým problémům. Například zpráva z roku 2003 tvrdí, že kvalita říční vody v Belgii je nejhorší v Evropě a jednou z nejhorších ze 122 zkoumaných zemí světa.

5 Politické uspořádání V čele celého státu stojí král (Albert II.) a dvoukomorový parlament (senát a sněmovna reprezentantů), který má na starostí otázky týkající se celého království, jako například finance nebo otázky zahraniční politiky. Vláda byla v roce 1993 decentralizovaná a byly ustaveny tři regionální vlády, jedna pro vlámsky hovořící oblast, druhá pro frankofonní oblast a třetí pro hlavní město Brusel. Král má podle ústavy roli hlavy státu, roli reprezentační a diplomatickou, podepisuje a vyhlašuje zákony, jmenuje ministry, podepisuje mezinárodní smlouvy a má právo udělit milost. Belgii tvoří 3 regiony: Vlámský region Valonský region Bruselský region

6 Hospodářství HDP: 325 mld. USD
Tvorba HDP: 72% služby, 26% průmysl, 2% zemědělství  Inflace (2005): 2,8% Hospodářský růst: 1,5% Nezaměstnanost (2005): 8,4% Doprava: 3 437km železnice,  km silnice Zemědělství - sklizeň: pšenice, oves, ječmen, brambory, cukrová řepa, zelenina, ovoce Zemědělství - chov dobytka: skot, prasata, drůbež Průmysl - těžba: uran, lignit Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 40,01 %, jaderné 58,33 %, vodní 0,42 %, ostatní 1,24 %

7 Obyvatelstvo Belgie má vysokou hustotu zalidnění (342 obyv. na km²), v Evropě má vyšší pouze Nizozemsko a několik malých států, jako např. Monako. Nejvyšší hustotu zalidnění má oblast známá jako „vlámský diamant“, kterou vymezují aglomerace Bruselu, Antverp, Gentu a Lovaně. Další velká města jsou Lutych, Charleroi, Mons, Kortrijk, Bruggy, Hasselt a Namur. Nejnižší hustotu zalidnění mají Ardenny. Dne 1. ledna 2006 žilo v Belgii 10 511 382 lidí, z toho 6 078 600 ve Vlámsku, 3 413 978 ve Valonsku a 1 018 804 v Bruselském regionu. Belgie má velmi vysokou míru urbanizace – ve městech žije 97,2 % obyvatel (2005). Značnou část belgické populace tvoří Vlámové (58 %) a Valoni (31 %). Zbývajících 11 % představují příslušníci dalších evropských národů (zvláště Italové, Francouzi a Němci), ale také přistěhovalci ze severní Afriky (zejména z Maroka a Alžírska) a z Turecka. Po jazykové stránce je Belgie nejednotná. Nizozemsky mluví přibližně 60 % obyvatel, francouzsky 40 % a německy necelé 1 %. Brusel, ve kterém žije 8 % obyvatel, je oficiálně bilingvní (francouzsko-nizozemský). Původně se v Bruselu mluvilo převážně nizozemsky, avšak poté, co Belgie získala roku 1830 nezávislost, převládla v hlavním městě francouzština, která byla jediným oficiálním jazykem. Jak vlámština (belgická varianta nizozemštiny), tak belgická francouzština vykazují drobné rozdíly ve slovní zásobě a sémantice oproti variantám užívaným v Nizozemsku a ve Francii. Mnoho lidí stále mluví dialekty nizozemštiny, naopak valonsky se mluví příležitostně a používají ji zejména starší lidé. Odhaduje se, že 98 % dospělé populace je gramotných. Školní docházka je povinná od šesti do osmnácti let, ale mnoho Belgičanů studuje až do 23 let. V rámci zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) má Belgie 3. nejvyšší procento lidí ve věku 18–21 let zapsaných na vyšší školu nebo univerzitu.

8 Mapy