Základy výživy a krmení hospodářských zvířat

Prezentace na téma: "Základy výživy a krmení hospodářských zvířat"— Transkript prezentace:

1 Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
Přednáška 2: Spektrum dusíkatých látek a jejich význam ve výživě, stanovení

2 Dusíkaté látky Rozlišujeme NL:
a) BÍLKOVINY (složené z aminokyselin), které se dělí na proteiny a proteidy b) NEBÍLKOVINNÉ DUSÍKATÉ SLOUČENINY, které se dělí na aminokyseliny (volné), amidy, alkaloidy, peptidy, nukleové kyseliny, glykosidy obsahující dusík, purinové a pyrimidinové zásady, amonné soli, amoniak, močovinu, dusičnany, aj. vyjadřují obsah dusíku v krmivu jako prvku násobeného zpravidla koeficientem 6,25 (resp. podobným koeficientem), který je odvozen ze skutečnosti, že bílkoviny obsahují 16 % dusíku (N) tento koeficient je u některých krmiv odlišný (např. pro mléko je 6,38, živočišné moučky 6,0, obiloviny a mlýnská krmiva 5,25)

3 Metabolismus bílkovin v organismu
v žaludku a na začátku tenkého střeva jsou proteiny rozštěpeny na oligopeptidy s krátkým řetězcem a na volné aminokyseliny štěpení způsobují enzymy zažívacího traktu po rozštěpení jsou aminokyseliny absorbovány absorbované aminokyseliny jsou dopravovány krví nebo lymfou do jater

4 Využití aminokyselin v játrech
syntéza bílkovin desaminace - čpavek se vyloučí jako močovina močí, bezdusíkatá frakce se oxiduje anebo se z ní tvoří cukry aminokyseliny se krví dopraví do svalů a tam dojde k syntéze bílkovin, odštěpení čpavku a bezdusíkatá frakce se oxiduje

5 Využití tělní zasoby volných aminokyselin („aminokyselinového poolu“)
na tvorbu bílkovin, enzymů a hormonů na tvorbu glycidů nebo tuků na neustálou náhradu "opotřebovaných" bílkovin a na tvorbu nových bílkovin přírůstku, pro tvorbu mléka, aj. na krytí energetických potřeb organismu na syntézu derivátů aminokyselin (glutation, kreatin, aj.)

6 Bílkoviny jako rezerva
fixní bílkoviny - nezbytně nutné pro život postradatelné bílkoviny - které organismus může použít pro svoji potřebu bez ohrožení života labilní proteiny - které se při přechodné potřebě uvolňují do krve, doplňují bílkoviny plazmy a nebo se používají jako zdroj aminokyselin

7 Rozdělení bílkovin - podle chemického složení
+-- albuminy +-- globuliny +-- vlastní fosfoproteiny ¦ bílkoviny +-- prolaminy ¦ gluteliny ¦B ¦ +-- proteiny --¦ protaminy ¦í ¦ ¦ ¦ ¦l ¦ ¦ ¦ keratiny -k -¦¦ L¦¦ podpůrné ¦¦+¦¦ elastiny ¦o ¦ ¦ bílkoviny +-- kolageny ¦v ¦ ¦ ¦i ¦ ¦ ¦n ¦ ¦ nukleoproteidy ¦y ¦ +-- proteidy chromoproteidy glykoproteidy +-- lipoproteidy

8 Aminokyseliny Neesenciální Esenciální - aminokyseliny - aminokyseliny
postradatelné +- Glycin +- Prolin +- Cystein +- Alanin +- Serin +- Tyrozin +- Kyselina asparagová +- Kyselina glutamová +- Hydroxyprolin +- Citrulin Esenciální - aminokyseliny nepostradatelné +- Lyzin +- Methionin +- Fenylalanin +- Tryptofan +- Histidin +- Leucin +- Izoleucin +- Treonin +- Valin +- Arginin

9 Přebytek dusíkatých látek
přetížení detoxikační kapacity jater dezaminaci aminokyselin poškozování vylučovacích systémů Deficit dusíkatých látek zpomaluje růst zhoršuje konverzi krmiva

10 Stanovení kvality dusíkatých látek
Monogastři - metody sledující stravitelnost - SNL (stravitelné dusíkaté látky) - metody sledující výsledky retence v organismu - BHB (biologická hodnota bílkovin), PER (protein efficiency ratio)

11 Přežvýkavci - hodnocení dusíkaté složky se provádí podle skutečně stravitelných dusíkatých látek v tenkém střevě tzv. PDI (protein digestible in the intestine) Hodnocení dusíkatých látek pro přežvýkavce je závislé na činnosti symbiotické mikroflory, jejich enzymatické aktivitě a vlastních trávicích enzymech přežvýkavců. Vytvořená bílkovina mikroorganizmů tvoří potravu pro hostitele.

12 Biologickou hodnotu bílkovin vypočteme dle vzorce
Nprij. – (Nvyk. – Nmet.) – (Nmoc. – Nend.) BHB (%) = Nprij. – (Nvyk. – Nmet.) Nprij. = dusík přijatý v krmivu Nvyk. = dusík vyloučený v pevných výkalech Nmet. = dusík metabolický Nmoc. = dusík vyloučený ve formě kyseliny močové (močí) Nend. = dusík endogenní PER (Protein efficiency ratio) – index účinnosti proteinu Přírůstek hmotnosti v g PER = Množství přijatých bílkovin v g

13 PDI (protein skutečně stravitelný v tenkém střevě)
je sumou dvou frakcí - PDIA - protein krmiva nedegradovaný v bachoru, ale skutečně stravitelný v tenkém střevě - PDIM - mikrobiální protein, který je skutečně stravitelný v tenkém střevě

14 Mikrobiální protein (PDIM) je v každém krmivu charakterizován dvěma složkami
PDIMN - množství mikrobiálního proteinu, které může být syntetizováno v bachoru z degradovaného dusíku krmiva, jestliže energie a další živiny nejsou limitující PDIME - je takové množství mikrobiálního proteinu, které může být syntetizováno z využitelné energie v bachoru, jestliže degradovaný dusík a další živiny nejsou limitující

15 Pro správnou výživu přežvýkavců je třeba znát: - potřebu PDI (určena v normách potřeby) - obsah PDI v krmivech

16 Pro určování obsahu PDI v krmivech platí :
stanoví se obsah dusíkatých látek v krmivu (NL) stanoví se degradovatelnost (jednotka deg) standardizovanou metodou in situ stanoví se obsah fermentovatelné organické hmoty (FOH) výpočtem z celkového obsahu stravitelné organické hmoty (SOH) po odečtení obsahu tuku, nedegradovatelného proteinu krmiva (NdNL) a fermentačních produktů siláží (FermProd) stanoví se "skutečná stravitelnost" nedegradovaného skutečného proteinu krmiva v tenkém střevě (dsi)

17 Výpočet : (PDIA, PDIMN, PDIME, NL, FOH jsou uváděny v g/kg sušiny)
PDIA = NL * (1.11 * (1 - deg) * 1 * deg) PDIMN = NL * (1 - (1.11 * (1 - deg))) * 0.9 * 0.8 *0.8 FOH = SOH - tuk - FermProd - (NL *(1.11*(1-deg))) PDIME = FOH * *0.8 * 0.8 Pak platí, že: PDIN = PDIA + PDIMN a PDIE = PDIA + PDIME Každému krmivu pak přiřazujeme dvě proteinové hodnoty: PDIN a PDIE Vyšší z obou hodnot je hodnotou potenciální, které může být dosaženo, jestliže je krmivo spojeno s vhodným komplementárním krmivem. Skutečná hodnota PDI krmné dávky pak odpovídá nižší ze sum, buď PDIN nebo PDIE.