ČLOVĚK JAKO OBČAN V DEMOKRATICKÉM STÁTĚ OBČANSKÁ SPOLEČNOST

Prezentace na téma: "ČLOVĚK JAKO OBČAN V DEMOKRATICKÉM STÁTĚ OBČANSKÁ SPOLEČNOST"— Transkript prezentace:

1 ČLOVĚK JAKO OBČAN V DEMOKRATICKÉM STÁTĚ OBČANSKÁ SPOLEČNOST
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Mgr. Eva Šreibrová 2009

2 „NECHCEME TU ŽÁDNÝ KLONDAJK!“
PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA „NECHCEME TU ŽÁDNÝ KLONDAJK!“ Na břehu Zlatého potoka nedaleko Kašperských hor na Šumavě jsou naleziště zlata. Podle geologického průzkumu, který provádí kanadská firma TVX Gold Inc., by těžba zlata v této oblasti byla rentabilní. Pokud by se zde zlato těžilo, místním občanům by to přineslo řadu výhod: zlepšení infrastruktury ve městě, zvýšení tržeb ve městě, zvýšení možností zaměstnání, nárůst oběhu zboží a rozšíření sortimentu. Přesto jsou obyvatelé Kašperských hor proti těžbě. Výhody na jedné straně jsou provázeny řadou nevýhod na straně druhé: devastace krajiny a neporušené přírody ukládáním vytěžené hlušiny v krajině, jež by měla být krajinou turistického ruchu, nebezpečí úniku jedovatého kyanidu používaného v chemičce při úpravě železné rudy by mohlo znamenat zamoření pramenů řek, které jsou zdrojem pitné vody.

3 PŘÍBĚH ZE ŽIVOTA Mají občané naději na ochranu (možná dokonce záchranu) svého životního prostředí? Jakým způsobem mohou dát najevo, že nesouhlasí s těžbou zlata ve svém regionu? Mají možnost ovlivnit budoucnost svého kraje? +

4 OBČANSKÁ SPOLEČNOST „Záruka práv člověka a občana vyžaduje existenci veřejné moci; tato moc je tedy zřízena ve prospěch všech a ne tedy k osobnímu užitku těch, kterým je svěřena.“ článek XII. Deklarace práv člověka a občana „Občan (lat. civis) je člen obce, ten, kdo užívá práva a plní povinnosti definované zákony a mravy obce: Občanství je především výsledkem společenské integrace, takže civilizovat nejprve znamená „udělat občanem.“ Gérard Durozoi a André Roussel +

5 OBČANSKÁ SPOLEČNOST Občanská společnost není jen „společnost občanů“ ani „protiklad státu“. Občanská společnost představuje sociální „meziprostor“ mezi světem soukromých, neekonomických zájmů a „světem“ státu. Je vždy oblastí veřejnou. +

6 OBČANSKÁ SPOLEČNOST V moderní době se realizuje formou různých občanských organizací, sdružení, spolků atd., které jsou výrazem iniciativ občanů pro vyjádření jejich konkrétních zájmů v rámci celé pospolitosti. V našem případě občané založili sdružení občanů Kašperských hor pro zachování přírodního prostředí. +

7 RYSY OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Všechny iniciativy občanů vyjadřují zájmy občanů v rámci principů vlády zákona, tzn., že jsou výrazem právně garantovaných individuálních práv a svobod. Tato práva a svobody občanů jsou v OS uplatňována prostřednictvím horizontálně působících společenských institucí (organizací, asociací, spolků atd.) a nikoli vertikálně působících vztahů (tj. na principu nadřízenosti a podřízenosti). Tím dochází k omezování a relativizování primárně mocenské funkce státu. +

8 RYSY OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Řada problémů je řešena bez toho, že by se nejdříve musely stát předmětem politického boje. Tím se brání či zamezuje tendencím například politických stran převést původně věcný problém na stranický spor, kdy je pak tento problém posuzován z hlediska výhodnosti či nevýhodnosti pro určitou stranu. Struktura občanské společnosti (vztahy a její instituce) musí být nezávislá na státní moci. +

9 RYSY OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Stát nezasahuje do jejích aktivit (pokud nejsou v rozporu se zákonem), nejsou na státu závislé ani ekonomicky – prostředky získávají ze soukromých zdrojů, od sponzorů, nadací apod. Stát však může některé jejich aktivity dotovat a může vytvořit příznivé podmínky, aby neziskové organizace mohly co nejlépe fungovat. +

10 FUNKCE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
brání tomu, aby stát pronikal i do sféry, jež mu nepřísluší, tzn. do zájmových veřejných aktivit občanů, prostřednictvím institucí OS dostává politická sféra nejspolehlivější zpětnovazební signály, protože občané svými aktivitami upozorňují na problémy, které pociťují jako palčivé, a tím nutí politiky, aby se jimi zabývali, OS je „školou“ demokracie – umožňuje účast občanů na rozhodování a řešení problémů, posiluje vědomí odpovědnosti a sounáležitosti občanů za „své věci“. +

11 SHRNUTÍ OS je pospolitost občanů, která umožňuje jednotlivým občanským skupinám prostřednictvím horizontálně působících společenských institucí (asociací, sdružení, společenských organizací, církví, odborů, spolků atd.) – tedy nezávisle na státu - uplatnění a prosazení jejich zájmů. +

12 ZÁJMOVÁ SAMOSPRÁVA Občanská sdružení, spolky – jako nevládní neziskové organizace – ze zákona představují tzv. zájmovou samosprávu: občanská sdružení církve a náboženské společnosti veřejnoprávní korporace (profesní komory) nadace obecně prospěšné společnosti +

13 ZÁJMOVÁ SAMOSPRÁVA Podstatou uvedených organizací je, že jsou:
nezávislé na státu, zřizovány za účelem dosažení společných zájmů a nikoli za účelem dosažení zisku, samosprávné,tj. vznikají stanovením společných cílů, zásad a stanov, slouží veřejnému prospěchu, jejich účely přesahují soukromé zájmy. +

14 KONTROLNÍ OTÁZKY Vysvětlete, co znamená být občanem.
Vysvětli pojem „občanská společnost“. Vyjmenuj a vysvětli znaky občanské společnosti. Vysvětli, jaké funkce občanská společnost plní. Jaké občanské instituce tvoří tzv. zájmovou samosprávu? Nejlépe ve svém okolí, případně na základě médií, zjisti, jaké jsou projevy občanské iniciativy, jakými problémy se zabývají, jaké jsou jejich úspěchy či nezdary, jak jsou organizovány.

15 OBČANSKÁ SPOLEČNOST Použity následující materiály a www stránky:
Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Použity následující materiály a www stránky: Občan v demokratické společnosti, V. Jirásková: Slon, Praha 1999 Občanská nauka pro SOŠ, V. Dudák a kol.: SPN, Praha 2003