Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_inovace _612 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám.

Prezentace na téma: "Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_inovace _612 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám."— Transkript prezentace:

1 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_inovace _612 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

2 Jméno autora: PaedDr. Dáša Zemková Třída/ročník:1. ročník 4LG, 5. ročník 8L G Datum vytvoření:16. 12. 2012 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tematická oblast: Gravitační pole Předmět: Fyzika Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Žáci pochopí a procvičením si upevní znalosti Klíčová slova: Intenzita gravitačního pole, gravitační síla, gravitační zrychlení, slapové jevy Druh učebního materiálu:Výukový a pracovní list

3 Řešte příklad: Vypočítejte, v jaké výšce nad zemským povrchem je velikost intenzity gravitačního pole třikrát menší vzhledem k její velikosti na zemském povrchu.

4 Řešení: K h …intenzita gravitačního pole ve výšce h K p …intenzita gravitačního pole na povrchu Země

5 Sestavíme rovnici pro intenzity grav.pole: Výsledná intenzita gravitač.pole je. S rostoucí výškou nad povrchem intenzity ubývá.

6 Přibližně dvakrát za den klesá a stoupá hladina moře. Tento jev se nazývá příliv a odliv. Co je jeho příčinou?

7 Příliv a odliv mají souhrnný název slapové jevy. Slapové jevy souvisí s polohou Měsíce vzhledem k Zemi. Jejich příčinou je gravitační silové působení Měsíce. Protože obrovské množství vod oceánů reaguje na tyto přitažlivé gravitační síly velmi silně a může se snadno po povrchu Země přesouvat. Hladina oceánů se s jistou pravidelností deformuje (může stoupnout až o 15 m).

8 Užití mořských slapových jevů: Vplouvání lodí do přístavů: Do říčních přístavů vlivem vysokého přílivu mohou vplouvat námořní lodě. Příkladem je Londýn ležící několik desítek km od ústí Temže do moře. Přílivové elektrárny: Nejznámější přílivovou elektrárnou je elektrárna v Bretani, v ústí řeky Rance, první přílivové elektrárny světa. V těchto místech je průměrná výška přílivu 8,4 m. V roce 1984 byla do provozu uvedena kanadsko-americká přílivová elektrárna v zálivu Fundy s výškou přílivu 19,6 m.

9 Literatura a zdroje Literatura: 1. LEPIL, Oldřich, Milan BEDNAŘÍK a Miroslava ŠIROKÁ. Fyzika: Sbírka úloh pro střední školy. první. Praha 1, Žitná 25: Prometheus, 1995. ISBN 80-7196-048-9. 2. BEDNAŘÍK, Milan a Miroslava ŠIROKÁ. Fyzika pro gymnázia: Mechanika. 4. vydání. Praha 4, Čestmírova 10: Prometheus, spol.s r. o., 2009. ISBN 93 21 004.