Zhášení stejnosměrného a střídavého oblouku

Prezentace na téma: "Zhášení stejnosměrného a střídavého oblouku"— Transkript prezentace:

1 Zhášení stejnosměrného a střídavého oblouku
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. 1

2 Elektrický oblouk Vzniká mezi kontakty spínacích přístrojů po rozpojení obvodu. Je tvořen tzv. plazmou, což je směs ionizovaných plynů a odpařených částí kontaktů při teplotě C. Při hoření oblouku neplatí Ohmův zákon. Střídavý oblouk samovolně uhasíná při průchodu sinusového napětí nulou, proto se zháší lépe než oblouk stejnosměrného proudu.

3 Charakteristika stejnosměrného oblouku
3

4 Z charakteristiky stejnosměrného oblouku lze vyčíst, že oblouk uhasne buď při zvětšení odporu v obvodu, což je technicky dost obtížně realizovatelné, nebo při zvětšení délky oblouku (se zvětšující se délkou oblouku se charakteristika posouvá směrem nahoru). Z těchto důvodů je nutné pro zhášení stejnosměrných oblouků použít magnetické vyfukování pomocí zhášecí cívky. Oblouk se trhá a chladí na přepážkách zhášecí komory. Další z možných způsobů je rozdělit zhášení na několik sériových oblouků použití můstkových kontaktů ( použitelné u menších proudů).

5 Působení zhášecí cívky

6 Zhášení střídavého oblouku

7 Při zhášení střídavého oblouku se s výhodou využívá skutečnosti, že při průchodu proudu nulou oblouk uhasne. V tomto intervalu probíhá intenzívní výměna ionizovaného prostředí mezi kontakty. K úplnému uhašení dojde v průběhu 3 – 6 půlperiod sinusovky. Další možnosti jsou stejné jako u zhášení stejnosměrného oblouku, tj. použití zhášecí cívky, nebo rozdělení na několik oblouků v sérii použitím můstkových kontaktů.

8 K zopakování: Který oblouk se zháší lépe?
Čím lze efektivně zhášet stejnosměrný oblouk? Nakreslete si charakteristiky stejnosměrného a střídavého oblouku- Jaké síly působí na hořící el. oblouk?