Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.

Prezentace na téma: "Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola."— Transkript prezentace:

1 Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona:III/2 Sada:VY_32_INOVACE_Eko.3.15 Vysokohorské ekosystémy Vytvořeno:8. 1. 2013 Ověřeno: 11.1.2013 Třída:AE3

2 Biomy - Vysokohorské ekosystémy Vzdělávací oblast:Environmentální vzdělávání Předmět:Ekologie Ročník:3. Autor:Ing. Hana Antošová Časový rozsah:1 vyučovací hodina Pomůcky:notebook, dataprojektor Klíčová slova:biomy, vysokohorské ekosystémy, ledovce Anotace: Materiál je určen pro studenty environmentálních předmětů, především ekologie, pro upevnění znalostí o daném biomu.

3 Vysokohorské ekosystémy necelá 2 % povrchu Země dosahují nadmořské výšky nad 2000 m, jen 1,2 % nad 3000 m základní stupně podle nadm. výšky a)montánní – vymezen horní hranicí lesa b)subalpínský – křovinné formace (kleč) c)alpínský – alpínské trávníky d)nivální – nad sněžnou čárou, zóna trvalého sněhu

4 Vysokohorské ekosystémy maximum výskytu cévnatých rostlin v nadmořské výšce 6400 m.n.m., výše už jen mechy, lišejníky, řasy známé tzv. sněžné řasy, vytváří barevné povlaky v létě na zbytcích sněhu příležitostně překonávají hranici 6000 m.n.m. jaci s hmyzem, ptáky se můžeme setkat i výše

5 Vysokohorské ekosystémy Klima s nadmořskou výškou klesá o 0,6 o C na 100 m při inverzi může být v údolí mnohem chladněji mezi dnem a nocí naměřen rozdíl 40 o C ve vysokých nadmořských výškách je silné UV záření (vznik genetických mutací) zásadními klimatickými faktory vítr a sníh vítr vysouší povrch půdy, povrch rostlin, způsobuje obrušování (abrazi) sníh má v zimě krycí funkci, poté je zdrojem vody délka trvání sněhové pokrývky určuje délku vegetační doby

6 Vysokohorské ekosystémy Klima převládá-li hromadění sněhu nad odtáváním vznikají firnová pole až lokální horské ledovce pro organismy limitující délka a teplota letního období plošné, rozsáhlejší hory mají většinou příznivější klima, pokud jde o teplotu a vítr, než izolované hory (vystaveny větším výkyvům větru)

7 Vysokohorské ekosystémy Půdy a substrát mělké, mladé půdy mělký humusový horizont, pod ním horizont zvětralý na vápencích, dolomitech rendziny, na kyselých substrátech rankery

8 Vysokohorské ekosystémy Adaptace - rostliny výkyvy v zásobování vodou v důsledku rychlého odtoku, vysušené vysokými teplotami, přechodného zamrznutí vody v půdě vedou k výskytu sukulentních růstových forem rostlin (rozchodníky, netřesky) intenzivnímu přehřívání a ztrátám vody se rostliny brání hustými trichomy, silnou kutikulou, intenzita fotosyntézy nejvyšší po ránu → přes poledne rostliny uzavírají průduchy

9 Vysokohorské ekosystémy Adaptace - živočichové Hlodavci 2 způsoby strategie vyrovnání se s obdobím chladu a nedostatku potravy: 1)upadají do stadia hibernace (svišť horský až 8 měsíců) 2)využívají izolační schopnosti sněhu a zimu tráví aktivně pastvou na podzemních částech rostlin (američtí pytlonoši) hmyz je bezkřídlý, jako obrana proti větru

10 Vysokohorské ekosystémy Diverzita klimatické změny na Zemi → hory sloužily jako útočiště, na které můžeme dnes pohlížet jako na relikty v horách často zůstávaly izolované lokální populace (daly vznik novým taxonům – endemity) procento endemismu ↑ se ↑ nadmořskou výškou

11 Vysokohorské ekosystémy Hlavní oblasti Severní Skandinávie, severní Ural, Afrika, Andy, Nová Guinei Tropické vysokohorské ekosystémy druhy tvořící zvláštní růstovou formu – na vysokém, bezlistém kmeni je vytvořena listová růžice, květy, plody starček, lobelky v Africe, hvězdnicovité v Andách (porosty se nazývají PÁRAMOS)

12 Vysokohorské ekosystémy Historie a vliv člověka sezónní pastva nelesní plochy uměle rozšiřovány na úkor subalpínských keřových porostů u nás se přestalo pást v těchto polohách kolem roku 1950 v Alpách je pastva udržována za cenu vysokých dotací, mírná pastva udržuje druhové bohatství horského bezlesí

13 Použité zdroje PRACH K., ŠTECH M., ŘÍHA P., 2009: Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Nakladatelství Scientia, Praha, 151 str. ISBN 978-80-86960-46-3. Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.