Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru

Prezentace na téma: "Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru"— Transkript prezentace:

1 Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru

2 mapa SNS

3 1991 – rozpad SSSR vznik SNS (Společenství nezávislých států) jako nástupnické organizace, zpočátku pouze politické, později i bezpečnostní a ekonomické SNS = Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Moldávie, Gruzie, Azerbájdžán, Arménie, Kazachstán, Kyrgystán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán (=12 republik) Litva, Lotyšsko a Estonsko se k SNS nepřipojily

4 - SNS vzniká také proto, že Rusko po roce 1991 kdy se rozpadá i Varšavská smlouva, již nemá takový globální politický vliv - dalším důvodem byla snaha Ruska dostat se k surovinovým zdrojům, které po rozpadu SSSR ztratilo (především kavkazská, kyrgizská a kazašská ropa) - po roce 1991 také ztráta výrobních kapacit (moderní nebo strategický průmysl v Pobaltí-elektrotechnika nebo na Ukrajině-ocelářství, strojírenství a raketový průmysl)

5 K udržení pozice vojenské mocnosti byl důležitý zisk podpory Západu a soustředění na dobré vztahy s USA => počáteční vývoj ruské zahraniční politiky Rozpadem SSSR se cca 20 mil. Rusů ocitlo v nově vzniklých státech => to umožňovalo udržovat ruský vliv v postsovětském prostoru

6 Po roce 1990 bylo Rusko 2x konfrontováno
vnitřním konfliktem, který mohl přerůst v občanskou válku srpen 1991 – snaha zabránit dezintegraci SSSR (Gorbačov) – vítězí nové ruské elity v čele s Jelzinem podzim 1993 – nespokojenost s politikou vůči postsovětskému prostoru a postoj vůči politicko-ekonomickým reformám, doprovázených ekonomickým poklesem na počátku 90. let V obou případech „vítězí” Jelzin a upevňuje tak svoji moc.

7 Zatímco od roku 1993 se Rusko staví ke svým satelitům jako ke státům s početnými ruskými menšinami, v roce 2000 mnohem více již Rusko zdůrazňuje spíše ekonomický význam a rozměr spolupráce SNS a v zahraniční politice se orientuje mnohem více na západ Změna zahr. Politiky přichází s novým ministrem zahraničí Primakovem v roce 1996, když vystřídal Kozyreva

8 Pod vlivem vnímané nestability postsovětského Ruska po roce 1993 se některé státy začaly hlásit o členství v NATO (především Pobaltí) 2000 ministr obrany Ivanov zdůrazňuje význam bezpečnostní politiky v postsovětském prostoru, staví koncepci budoucnosti ruských ozbrojených sil, tzv. Bílou knihu, a upozorňuje na hrozbu světového terorismu 2000 se do koncepce národní bezpečnosti Ruska dostává po 10 letech možnost jaderného zastrašování, jako odpověď na vlnu rozšíření NATO a na usnesení, že mohou jednotky NATO operovat i mimo prostor daný teritoriem členských států

9 Koncepce SNS po roce 2000 zůstává, ale je stále patrnější, že původní záměr vytvořit multilaterální integrační seskupení se nedaří naplnit Navíc některé státy vnímají silovou dominantní pozici Ruska vůči SNS, a tak se snaží orientovat také jinam (Ukrajina na spolupráci s NATO a EU; alternativní vazby v rámci SNS, ale již bez Ruska) -> tedy vazby bilaterální stále více nahrazují multilaterální

10 Po roce 2001 se do zahr politiky dostává koncept ovlivňování a kontrolování postsovětského prostoru – především vůči neklidné oblasti jižního Kavkazu (kritika Gruzie za poskytování azylu čečenským bojovníkům a spolupráci s terorismem) a střední Asie Snaha kontrolovat postsovětský prostor i po vlně barevných revolucí - výměna elit (Kyrgistán) nebo oranžová revoluce (Ukrajina)

11 Tím, že se pobaltské státy staly členy EU a jsou především energeticky závislé na Rusku, se přehodnotily vztahy Ruska a EU, tím se vedle strategicko-bezpečnostní dimenze snaží Rusko získat výhodu i v oblasti ekonomické Po 11. září 2001 se rusko muselo srovnat se situací, že po zásahu v Afghánistánu zůstaly v blízkosti ruských hranic vojenské jednotky USA a Francie (až do léta 2005) => Rusko posiluje své jednotky v dané oblasti

12 Rusko po krizi v roce 1998 již dále nemá snahu podporovat čistě politicko-strategický význam SNS
Rusko se snaží udržet situaci, kdy mu většina zemí SNS dluží (především za energii) a tím využívat energetickou oblast jako nástroj k vydírání Ruské zájmy se ani dnes v postsovětském prostoru nemění, mění se pouze prostředky, kterými toho Rusko dosahuje.

13 Použitá literatura: Kuchyňková, Šmíd: Rusko jako geopolitický aktér v postsovětském prostoru, Masarykova univerzita – Mezinárodní politologický ústav, Brno 2006 Zpracoval: Bc. Václav Káňa,