Mgr. Michaela Psíková. Obsah DRUHY HER HRY CIRKOVÉ HRY SCÉNICKÉ HRY AMFITEATRÁLNÍ.

Prezentace na téma: "Mgr. Michaela Psíková. Obsah DRUHY HER HRY CIRKOVÉ HRY SCÉNICKÉ HRY AMFITEATRÁLNÍ."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Michaela Psíková

2 Obsah DRUHY HER HRY CIRKOVÉ HRY SCÉNICKÉ HRY AMFITEATRÁLNÍ

3 Veškeré hry v Římě byly nazývány LUDI (ludus – hra). Od počátku byly součástí náboženských slavností a svátků. Inspirací byly hry řecké a etruské. Úkolem bylo dodat lesk náboženským slavnostem, triumfům a významným pohřbům. V Římě se však postupně stávaly jen masovou zábavou pro lid, která měla odvést pozornost od politických otázek.

4 Oproti Řecku se svobodní občané aktivně nezapojovali a byli tak pouhými diváky. Závodníky a zápasníky byli lidé najatí za peníze, odsouzenci a otroci. V pozdějších dobách se organizace a zaplacení her stalo určitou vstupenkou do politického života. Proto se zde neplatilo vstupné a lid dostával i pohoštění. V císařské době občané za PANEM ET CIRCENSES (chléb a hry) prodávali svůj volební hlas ve prospěch organizátora her.

5 DRUHY HER HRY CIRKOVÉ (ludi circenses) HRY SCÉNICKÉ (ludi scaenici) HRY AMFITEATRÁLNÍ (ludi gladiatorii)

6 HRY CIRKOVÉ Tyto hry začínaly slavnostním průvodem, který vycházel z Kapitolu a vedl do některého z cirků. Pořádající úředník nebo císař hodil do arény bílý šátek a hry tak byly zahájené. Cirkus měl obdélníkový tvar, kde kratší strana byla zaoblená. Závodní dráha byla dlouhá 800 metrů a široká byla 80 metrů. Okraje dráhy byly zdobeny sloupy a sochami bohů.

7 Pořádaly se zde jízdy akrobatů na koních a slonech a koňské dostihy. Nejoblíbenější byly závody dvoj-, troj- a čtyřspřeží, kdy vozatajové jezdili na lehkém dvoukolém vozíku, dráha se objížděla 7x. Takových závodů proběhlo za den 20 – 100. Vítěz byl pozdraven jásotem a bohatě odměněn. Po závodech dal pořadatel mezi účastníky házet pamlsky a balíčky peněz a vše završila velká hostina na FORU ROMANU. Největší a nejkrásnější z cirků v Římě byl CIRCUS MAXIMUS.

8 HRY SCÉNICKÉ Nejdříve se jednalo o etruský jevištní tanec. Od roku 240 před Kristem se jednalo o skutečná dramata. Hrály se tragédie, komedie a lidové frašky. Nejoblíbenější byly komedie. Tyto hry byly původně pořádány v cirku, na volném prostranství a před chrámy. Až roku 55 před Kristem bylo Pompeiem zřízeno stálé divadlo. V Římě však drama nebylo tak oblíbené jako v Řecku a v době císařské veřejné produkce úplně zanikly.

9 HRY AMFITEATRÁLNÍ Konaly se v amfiteátrech a byly oblíbenější než klasická divadelní představení. Stavby amfiteátrů zahájil C. I. CAESAR a největším amfiteátrem se stalo COLOSSEUM (elipsovitá dvoupatrová stavba pro 50 000 diváků, uprostřed byla aréna, pod kterou byly podzemní kanály, které bylo možné zatopit pro konání námořních bitev). Druhy her v amfiteátrech: předvádění drezury šelem a exotických zvířat, zápasy mezi šelmami, zápasy gladiátorů proti šelmám, vzájemné zápasy gladiátorů (bojovníci, kteří byli ozbrojeni krátkým mečem GLADIUS).

10 Seznam použitých zdrojů Encyklopedie antiky, Academia Praha 1973. Liberati, A., M., Bourbon, F.: Starověký Řím, Rebo Productions CZ, 2006, ISBN 978-80-255-0021-7.