Jméno autora Mgr. Štěpánka Kočová název projektuModernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablonyIII/2.

Prezentace na téma: "Jméno autora Mgr. Štěpánka Kočová název projektuModernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablonyIII/2."— Transkript prezentace:

1 jméno autora Mgr. Štěpánka Kočová název projektuModernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablonyIII/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět Dějepis pořadové číslo DUM 11

2 AnotacePrezentace stručně přibližuje Křišťálovou noc AutorMgr. Štěpánka Kočová Druh učebního materiáluPrezentace Druh interaktivitykombinovaná Cílová skupinaŽák Stupeň a typ vzděláváníZákladní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina14 - 15 let

3 Křišťálová noc

4 Norimberské zákony - základní prostředek, na jehož základě byla prováděna nacistická rasová diskriminace a genocida v Německu a jím okupovaných zemích před a v období druhé světové války. První veřejnou akcí NSDAP proti Židům po převzetí moci v Německu byl bojkot z 1. dubna 1933 namířený proti židovským obchodům, bankám, lékařům a advokátům.

5 Zákonem na obnovení úřednictva byla provedena „rasová očista“ státního aparátu. Norimberskými zákony se rozumí především dva ústavní zákony německého Říšského sněmu přijaté 15. září 1935 v Norimberku: zákon o říšském občanství a zákon na ochranu německé krve a německé cti. Lze k nim ovšem obsahově přiřadit i jiné zákonné úpravy obsahující nástroje k persekuci tzv. „rasově méněcenného obyvatelstva“, např. zákon o vlajce a státním znaku a později vydaný zákon o zdravém manželství.

6 Zákon o říšském občanství = občanem Říše mohl být podle zákona pouze Němec nebo jiný státní příslušník s „příbuznou krví“. Tím Židé přestali být německými občany. Zákon o ochraně německé cti a německé krve především zakázal uzavírání manželství i mimomanželské vztahy mezi Židy a ne-Židy, neuznával jejich uzavření v cizině. Zapovídal také Židům ne-Židy zaměstnávat.

7 Vyvrcholením protižidovského teroru byla tzv. křišťálová noc = protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech. Během křišťálové noci bylo zabito podle nejčastějšího zmiňovaného údaje 91 Židů, ale některé prameny uvádějí odlišná čísla. Po Křišťálové noci bylo okolo 30 000 Židů internováno v koncentračních táborech. Následujícího dne se v mnoha městech konaly demonstrace na podporu NSDAP a jejího vůdce. Například v Norimberku se této demonstrace účastnilo 100 000 lidí.

8 Den poté - zničená výloha Židovského obchodu Fotografie poničeného interiéru synagogy v Pforzheimu

9 Křišťálová noc způsobila zvýšenou emigraci židovského obyvatelstva z nacistického Německa. Zvláštní předpis později stanovil, že na škody utrpěné za křišťálové noci se nevztahují platné pojistné smlouvy. Za židovský majetek poškozený jednotkami SA, na který měl z pohledu Göringa nárok německý lid, byli naopak Židé ve Třetí říši donuceni zaplatit finanční částku ve výši 1 miliardy říšských marek. Svůj vžitý název získala Křišťálová noc podle rozbitých výloh židovských obchodů. Vypáleny byly desítky synagog, včetně asi padesáti v českém pohraničí na územích, která byla několik týdnů před tím Mnichovskou dohodou připojena k Říši, například v Liberci.

10 Zdroje: www.wikipedia.com Učebnice dějepisu pro 9. ročník základní školy, SPN, Praha 2002