Mnichovská dohoda Označujeme ji taky jako mnichovskou zradu, nebo jako mnichovský diktát. Sešli se zástupci čtyř zemí, Chamberlain(VB), Hitler(Německo),

Prezentace na téma: "Mnichovská dohoda Označujeme ji taky jako mnichovskou zradu, nebo jako mnichovský diktát. Sešli se zástupci čtyř zemí, Chamberlain(VB), Hitler(Německo),"— Transkript prezentace:

1 Mnichovská dohoda Označujeme ji taky jako mnichovskou zradu, nebo jako mnichovský diktát. Sešli se zástupci čtyř zemí, Chamberlain(VB), Hitler(Německo), Mussolini(Itálie) a Daladiér(Francie). Tito čtyři se dohodli že Československo musí podstoupit Němcům Sudety, Maďarsku jižní část Podkarpatské Rusi a Slovenska a Polsku část Těšínska. Mnichovská zrada říkáme proto, že se dohoda podepsala bez naší přítomnosti. Českoslovenští zástupci sice přítomni byli, ale k samotnému jednání pozváni nebyli. Uskutečnila se 29. září v Mnichově.

2 Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn, Rakousko – 30
Adolf Hitler (20. dubna 1889 Braunau am Inn, Rakousko – 30. dubna 1945 Berlín) byl německý národně socialistický politik, diktátor a ideolog nacismu. Jeho politické působení vyvolalo druhou světovou válku. Byl hlavním organizátorem vyvražďování obyvatelstva a zajatců. Za nepřítele Německého národu považoval židy, homosexuály, Romy a Slovany. Spekuluje se, že má české předky. Jeho otec pracoval jako celník a jeho matka původně sloužila manželce Adolfova otce. Hitler se narodil jako čtvrté dítě, dohromady jich bylo šest. Až na jeho nejmladší sestru, všichni sourozenci zemřeli již v dětském věku. Původně chtěl být knězem. 21. prosince zemřela Hitlerova matka Klára na rakovinu prsu. Hitler byl smrtí své milované matky velmi zdrcen. Po této tragické události se nadobro odstěhoval do Vídně. Po neúspěchu na akademii bydlel v pronajatém bytě, ale došli mu peníze a tak skončil na ulici. V roce 1918 si umínil, že se dostane do politiky. Adolf Hitler( )

3 Benito Mussolini( ) Benito Amilcare Andrea Mussolini byl italský politik a diktátor, který byl zakladatel fašismu. Vystudoval pedagogickou školu a poté jeden rok učil. Od roku 1908 byl novinářem a roku 1912 se stal dokonce redaktorem. V letech 1915 – 1917 byl vojákem italské armády, ze které byl propuštěn po těžkém zranění. Roku 1919 založil svoji organizaci, která se posléze změnila na fašistickou. Roku 1921 byl zvolen do italského parlamentu. V říjnu roku 1922 zorganizoval Pochod na Řím. Dne 25. července 1943 Velká fašistiská rada Mussolinimu vyslovila nedůvěru a král Viktor Emanuel III. jej pak odvolal z funkce premiéra, poté byl zatčen a uvězněn, 12. září byl německým speciálním komandem osvobozen. V roce 1945 se pokusil o útěk do Švýcarska, při němž ho komunističtí partyzáni zadrželi a poté ho i jeho milenku zastřelili.

4 Neville Chamberlain(1869-1940)
Arthur Neville Chamberlain byl britský konzervativní premiér. Byl synem politka Josepha Chamberlaina, který později přešel ke konzervativcům a získal místo ministra obchodu a kolonií. Nevill na post premiéra rezignoval 10. května 1940 po vpádu německých vojsk do Belgie, Nizozemska a Lucemburska. I po své rezignaci zůstal velitelem konzervativců. Dokud byl zdráv podporoval Churchila. Pochází od něj věta, kterou pronesl hned po tom co přiletěl z Mnichova po podpisu smlouvy, a to věta : Přinesl jsem vám mír.

5 Éduard Daladier(1884-1970) Daladier je uprostřed
Édouard Daladier byl francouzský politik, ministerský předseda a dokonce i historik. V roce 1940 byl odstaven z francouzské politiky. Od roku 1943 do osvobození spojenci byl vězněn. Po válce se znovu vrátil do politiky, zúčastnil se Národního shromáždění v letech 1945 až V politice vydržel poměrně dlouho, do důchodu odešel ve svých 50 letech. Daladier je uprostřed

6 Příčinny mnichovské dohody
Od roku 1933 bylo Československo ve vážném nebezpečí stran německé expanze. Československo se snažilo čelit tomuto nebezpečí budováním armády. Naproti tomu Francie, která byla hlavním spojencem Československa už nechtěla mít konflikty ze stran Německa. Německé nároky vůči Československu byly před světovou veřejností vysvětlovány jako částečná náprava Versailleského systému, který nastavil Německu příliš tvrdé podmínky po první světové válce. Výsledek Mnichovské dohody

7 Protektorát Čechy a Morava
Protektorát Čechy a Morava (německy Protektorat Böhmen und Mähren) bylo území okupované od 15. března 1939 nacistickým Německem do jeho kapitulace 8./9. května Byl vytvořen v následku podepsání Mnichovské dohody. Byl vytvořen na území českých zemí, kde tou dobou žilo kolem 6,5 milionů obyvatel dne 16. března. Němci zakládali koncentrační tábory na vyhlazování židů. Děti, které měly blond vlasy a modré oči byly odvlečeny do Německa, na vychování. Uvádí se, že za okupace Čech a Moravy a za samostatného Slovenského státu zahynulo asi 343–360 tisíc československých občanů, z toho asi 265–270 tisíc Židů (viz Oběti nacismu z Československé republiky). Do tohoto počtu nejsou zahrnuty osoby, které zemřely po ukončení války na následky dlouhodobého věznění, týrání či nucených prací. Šibenice v Terezíně Koncentrační tábor Dachau

8 Na podzim roku 1939 dali nacisté českému národu jasně najevo, že nepřipustí jakékoliv projevy odporu či kritiky „nových pořádků.“ Nálada ve společnosti byla chmurná a ovlivňovaly ji i další události 2. světové války – rychlá porážka Polska, pakt Hitlera se Stalinem i nečinnost francouzské a britské armády. V roce 1940 Pokračovala plíživá germanizace. Karl Hermann Frank vydal tajné memorandum o konečném řešení české otázky, což se ale neutajilo, protože již bezprostředně po tom pražská služebna SD (Sicherheitsdienst) konstatovala, „že se mezi Čechy šíří pověsti o přesídlení českého národa do Ruska nebo do nějaké kolonie a že po válce nastane úplná germanizace.“

9 S pomocí nepostradatelného internetu
Projekt vypracovala: Martina Šanderová S pomocí nepostradatelného internetu Všem přeji hezký den