ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA

Prezentace na téma: "ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA"— Transkript prezentace:

1 ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA
Literatura na přelomu 19. a 20. století

2 Literární moderna skupina umělců – nespokojeni se stavem literatury a společnosti 1895 – „Manifest České moderny“ (J. S. Machar, F. X. Šalda, A. Sova, O. Březina) program: rozchod s dosavadní českou politikou : odlišnost od předchozí generace (útoky proti lumírovcům a realistům) : požadavek svobodné, individuální tvorby, skutečný prožitek, pravdivost : věnovat se sociálním problémům

3 Různé směry: 1. SYMBOLISMUS – Březina, Sova, Hlaváček
2. IMPRESIONISMUS - Sova 3. DEKADENCE - Hlaváček 4. REALISTICKÁ LINIE - Machar

4 Josef Svatopluk Machar (1854 – 1942)
básník, satirik v tvorbě – kritika měšťácké společnosti, postavení ženy, historická veršovaná epika „Confiteor I. – III. – vyznávám se, zpovídám se; subjektivní obsah poezie, kritika měšťáctví „Zde by měly kvést růže“ – osudy žen, jejich postavení ve společnosti „V záři helénského slunce“ – srarověké Řecko, Řím, vyzdvihuje vlastnosti antického člověka

5 V záři helénského slunce b. Posel
- Ó Sparťané, já spěchám od Thermopyl. Mě Leónidás vyslal umíraje – A padli všichni? – - Po zákonech vlasti. A těla barbarská se kol nich kupí jak hory a z těch sláva Lakoniky větrnou nohou po Heladě běží. – A můj syn Agil? – - Jako včely v úl svůj Tak spěla kopí perská v prsa jeho. - … SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, ISBN

6 Antonín Sova (1864 -1928) představitel impresionismu a symbolismu
převážně lyrický básník, básník rodného kraje „Květy intimních nálad“ – zachycení okamžiku, promítá své duševní stavy, př. b. Olše „Z mého kraje“ – citlivý vztah k rodnému kraji „Soucit a vzdor“ – výraz revolty, odporu, hudebnost „Údolí nového království“

7 b. Olše Jak jsem, Olše, měl vás rád, v podvečerní, vonný chlad,
nad vodou když schýlen sám stín váš chvěl se sem a tam. Rybářův dnes táhlý hlas nocí hlubokou se třás, šumot mlýnských vážných kol ve mně vzboutel starý bol. V třtinách sluka, černý bod, čeřila jen vlny vod, a v mé duši také tak bloudil zlatých snění pták.

8 Otokar Březina (1868 – 1929) představitel symbolismu
myšlenkový vývoj od pochmurných nálad k sociální humanitě brzká smrt obou rodičů, žil stále osamoceně odvrací se od pozemského života, navazuje kontakt s duchovním světem „Tajemné dálky“ – intimní lyrika, pesimistický životní postoj, ohlas tragických momentů v jeho životě (např. báseň Moje matka)

9 Otokar Březina „Svítání na západě“ – symbol (západ = smrt), smrt je vykoupením z pozemského života (b. Tys nešla – básník čeká marně na něco krásného – na lásku, ženu, inspiraci, smrt?, zapojuje všechny smysly, široký proud obraznosti „Stavitelé chrámů“ – návrat k pozemskému životu, chrám = symbol lidské kultury a pokroku lidské společnosti „Ruce“ – symbol spojených rukou = soudržnost, důraz na vzájemnou pomoc

10 b. Tys nešla Příliš brzy jsem rozsvítil lampy a do váz natrhal kvítí
a vůněmi, jež v plamenech šlehají krví, své síně jsem nadech: koberce prostřel jsem, naléval vína, v nichž slunce minulá svítí, jež před lety usínala v chudých mých vinohradech. Tys nešla. Hodiny z dálky se smály, má jara v nich jasmíny kvetla a dýchala na tvůj neznámý obraz ověnčený liliemi; čas vadl, růže chřadly, vína má hořkla, rudla má světla, a sny, jež jsem ti naproti vyslal, se vrátily teskny a němy. Tys nešla. Zaklínal jsem tě magií Vůle, jež prostorem sálá proudy tajemných spojení a přenáší nejhlubší chvění. Větrům jsem házel setbu své touhy, aby v duši ti vzplála v ohnivé keře a sugescí vůně vedla tvé snění.

11 b. Tys nešla S dušemi básníků jsem hovořil o tvé váhavé chůzi;
naděje má s umdleným úsměvem seděla na prahu dveří; oněmly cesty, bázní se schoulily stromy a v soumraku hrůzy šlépěje přátelských kroků jak černým sněhem se zaváty šeří. Tys nešla. Kdo tě potkal a svedl z mých zahrad? Či leká tě oblak, jenž zhaslými slunci se pozdvih a nad mým domem se prostřel? Či smrt, která zabíjí na křižovatkách mé hosty a čeká, až sám se přiblížím k oknu, blízko na osudný dostřel? Je pozdě již. Záclony zdvihám, okna svá bez bázně otvírám výším a od hvězd zvoní mi píseň započatá před staletími; neznámý hlas tvůj chladivým nárazem éteru slyším z té písně věčné se třásti tóny přitlumenými… (zkráceno) SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, ISBN

12 Karel Hlaváček (1874 – 1898) představitel dekadence, skupina kolem časopisu Moderní revue „Pozdě k ránu“- snová krajina, pocity melancholie a zmaru „Mstivá kantiléna“ – symbol odboje – motiv gézů (nizozemský odboj); kantiléna = zpěvná hudební skladba x mstivá: motiv násilí, boje básník a výtvarník zemřel předčasně na tuberkulózu b. Hrál kdosi na hoboj – pocity osamocení, smutku, únavy (vyjadřuje přímo – teskně, smutně; nepřímo – symboly hoboj, mollová melodie, zhaslý oheň…), monotónní dojem

13 Pozdě k ránu b. Hrál kdosi na hoboj
Hrál kdosi na hoboj, a hrál již kolik dní, hrál vždycky navečer touž píseň mollovou a ani nerozžal si oheň pobřežní, neb všecky ohně prý tu zhasnou, uplovou. Hrál dlouze na hoboj, v tmách na pobřeží, v tmách na plochém pobřeží, kde nikdo nepřistál: Hrál pro svou Lhostejnost, či hrál spíš pro svůj Strach? Byl tichý Pastevec, či vyděděný Král? Hrál smutně na hoboj. Vzduch zhluboka se chvěl pod písní váhavou a jemnou, mollovou… A od vod teskně zpět mu hoboj vlhkem zněl: Jsou ohně marny, jsou, vždy zhasnou, uplovou. SOCHROVÁ, Marie. Čítanka II. k Literatuře v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment, ISBN

14 František Xaver Šalda (1867 – 1937)
literární kritik, zakladatel moderní kritiky založil časopis Tvorba a Šaldův zápisník „Boje o zítřek“ – úvahy o smyslu umění v životě „Duše a dílo“ – medailony českých a světových autorů

15 Zdroj: SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment. ISBN X. Bauer Alois. Čeština na dlani:Přehled české a světové literatury. Olomouc: Rubico, ISBN BAUER,.