České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2005.

Prezentace na téma: "České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2005."— Transkript prezentace:

1 České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2005

2 Publikace OECD Education at a Glance
vydávána OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) od konce 80. let údaje za ČR od roku 1992 podílejí se na ní experti a instituce zapojené do projektu INES (Ukazatele o vzdělávacích systémech) a sekretariát OECD uvolnění dat :00 hod.

3 Publikace OECD Education at a Glance 2005
údaje za školní / akademický rok 2002/03 finanční data rok 2002 další data za rok 2003 (včetně PISA 2003) v roce 2004 změna metodiky výpočtu finančních dat za rok 1995 („trendová data“ neporovnatelná s vydáními před rokem 2004) datové podklady vystaveny na adrese eag2005 podklady PISA vystaveny na adrese Novinka – na začátku shrnutí klíčových ukazatelů – i v překladu naprostá novinka – PISA 2003 – nejen gramotnost, ale i problematika řešení problémů

4 Obsah Education at a Glance 2005
KAPITOLA A Výsledky vzdělávání a výnosy ze vzdělávání KAPITOLA B Finanční a lidské zdroje vložené do vzdělávání KAPITOLA C Přístup ke vzdělávání, účast na něm a průchod vzdělávací soustavou KAPITOLA D Školní prostředí a organizace škol

5 Kapitola A VÝSLEDKY VE VZDĚLÁVÁNÍ A VÝNOSY ZE VZDĚLÁVÁNÍ
A1 STRUKTURA OBYVATEL PODLE NEJVYŠŠÍHO DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ populace ve věku let ve 21 ze 30 zemí OECD více než 60 % populace má alespoň vyšší sekundární vzdělání v České republice se jedná o 89 % populace podíl obyvatel s ukončeným terciárním vzděláním v zemích OECD od méně než 10 % až do 44 % v České republice má dokončené terciární vzdělání 12 % obyvatel vychází z dat ČSÚ

6 vyššího sekundárního vzdělávání
A2 MÍRA DOKONČOVÁNÍ vyššího sekundárního vzdělávání jedná se o počet absolventů / populace ve věku typickém pro ukončování vyššího sekundárního vzdělávání (v ČR 19 let) v 17 zemích OECD převyšuje míra ukončování vyššího sekundárního vzdělávání 70 % v šesti z jednadvaceti zemí míra „ukončování“ převyšuje % (Německo, Japonsko, Norsko, Řecko, Irsko a Švýcarsko) v České republice je míra ukončování 88 % (což je více než je průměr zemí OECD) míra ukončování = počet absolventů / populace v typickém věku pro absolvování další možný překlad „míra graduace“ vloni 81 % - navýšení díky tomu, že v roce 2001/02 bylo méně absolventů nástavbového studia

7 vyššího sekundárního vzdělávání (2003)
A2 MÍRA DOKONČOVÁNÍ vyššího sekundárního vzdělávání (2003)

8 terciárního vzdělávání
A3 MÍRA DOKONČOVÁNÍ terciárního vzdělávání jedná se o počet absolventů / populace ve věku typickém pro ukončování terciárního vzdělávání (v ČR 24 let) v zemích OECD v průměru 32 % obyvatel ve věku typickém pro absolvování terciárního vzdělávání typu A toto vzdělání získalo v Rakousku, České republice (17 %), Německu a Turecku je míra „dokončování“ 20 % a méně. míra dokončování terciárních programů typu B je v průměru 9,3 % odpovídající typické populace v České republice se jedná o 3,6 % V zemích, kde se převážná většina programů typu A delších (5 a více let) je míra dokončování nižší – jedná se o kumulativní délku programy typu B – u VOŠ se v roce 2002/03 projevuje u absolventů absence absolventů maturitních oborů v roce 1999/2000 (poptávka po VOŠ byla nižší, „odložená poptávka“ se projevila především u vysokých škol)

9 terciárního vzdělávání typu A (2002)
A3 MÍRA DOKONČOVÁNÍ terciárního vzdělávání typu A (2002)

10 A4 MATEMATICKÁ GRAMOTNOST PATNÁCTILETÝCH ŽÁKŮ
z 29 zemí dosahovali nejlepších výsledků žáci z Finska, Koreje a Nizozemí nadprůměrných výsledků dosáhli i žáci z dalších zemí – Austrálie, Belgie, Kanady, České republiky, Dánska, Francie, Islandu, Japonska, Nového Zélandu, Švédska a Švýcarska ve 12 zemích dosahuje podíl žáků, kteří se nacházejí pod úrovní 2, více než jednu pětinu 6 úrovní způsobilosti kdo je na úrovni 1 nebo nedosáhlo ani 1 bude mít v životě problémy s aplikací matematiky

11 A4 PROCENTO ŽÁKŮ NA ÚROVNÍCH ZPŮSOBILOSTI
MATEMATIKA (2003)

12 A5 VÝSLEDKY PATNÁCTILETÝCH ŽÁKŮ V OBLASTI ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
nejlépe si vedli žáci z Finska, Japonska a Koreje nadprůměrných výsledků dosáhli i žáci z dalších 12 zemí – Austrálie, Belgie, České republiky, Dánska, Francie, Islandu, Kanady, Německa, Nizozemí, Nového Zélandu, Švédska a Švýcarska 3 úrovně způsobilosti kdo nedosahuje úrovně 2 není schopen se vypořádat s řešením složitějších problémů

13 A5 PROCENTO ŽÁKŮ NA ÚROVNÍCH ZPŮSOBILOSTI
ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ (2003)

14 A8 EKONOMICKÁ AKTIVITA PODLE ÚROVNĚ DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ
míra ekonomické aktivity v populaci mužů ve věku let se pohybuje od 75 % až do 85 % v České republice míra ekonomické aktivity mužů dosahuje 83 % v České republice se jedná o 54 % mužů s nižším sekundárním vzděláním a 79 % mužů s vyšším sekundárním vzděláním míra ekonomické aktivity v populaci žen ve věku let se pohybuje od 50 % až do 77 % v České republice míra ekonomické aktivity žen dosahuje %, v České republice se jedná o 41 % žen s nižším sekundárním vzděláním a 60 % žen s vyšším sekundárním vzděláním čím vyšší dosažené vzdělání, tím vyšší míra ekonomické aktivity

15 Kapitola B FINANČNÍ A LIDSKÉ ZDROJE VLOŽENÉ DO VZDĚLÁVÁNÍ
B1 VÝDAJE NA ŽÁKA / STUDENTA země OECD celkem vydají na jednoho žáka v primárním až terciárním vzdělávání v průměru US $, v České republice US $ země OECD v průměru vydají na jednoho žáka na primární úrovni US $, v České republice US $ země OECD vydají na jednoho žáka na sekundární úrovni v průměru US $, v České republice US $ země OECD vydají na studenta na terciární úrovni US$, student na terciární úrovni „stojí“ v České republice v průměru US $ (po odečtení výdajů na výzkum a vývoj se v terciárním vzdělávání jedná o US $, v České republice US $) terciér – bez výzkumu a vývoje OECD 7 299, ČR 4 963

16 B1 VÝDAJE NA ŽÁKA (2002) na primární úrovni

17 B1 VÝDAJE NA ŽÁKA (2002) na sekundární úrovni

18 B1 VÝDAJE NA STUDENTA (2002) na terciární úrovni

19 v porovnání s výdaji na žáka primární úrovně
B1 VÝDAJE NA ŽÁKA v porovnání s výdaji na žáka primární úrovně na sekundární úrovni jsou výdaje na žáka v zemích OECD v průměru 1,3krát vyšší než výdaje na primární úrovni České republice jsou výdaje na žáka sekundární úrovně v porovnání s primární úrovní 1,7krát vyšší země OECD vydají v průměru 2,2krát více finančních prostředků na studenta na terciární úrovni než na žáka na primární úrovni v České republice stojí student v terciárním vzdělávání téměř 3krát více než žák na primární vzdělávací úrovni Oproti předchozímu roku se to prakticky nemění

20 v porovnání s primární úrovní
B1 VÝDAJE NA ŽÁKA (2002) v porovnání s primární úrovní

21 ve vztahu k HDP na obyvatele
B1 VÝDAJE NA ŽÁKA ve vztahu k HDP na obyvatele pro země OECD se výdaje na studenta pohybují na úrovni 20 % HDP na obyvatele na primární úrovni 26 % HDP na obyvatele na sekundární úrovni 43 % na terciární úrovni v České republice se na vzdělávání žáka vydává 13 % HDP na obyvatele na primární úrovni 22 % HDP na obyvatele na sekundární úrovni 38 % na terciární úrovni bez výdajů na výzkum a vývoj v terciárním vzdělávání OECD , ČR 30 %

22 B1 ZMĚNY VE VÝDAJÍCH NA ŽÁKA
výdaje na studenta na primární, sekundární a post-sekundární neterciární vzdělávací úrovni vzrostly mezi roky 1995 a 2002 o cca 30 % v Austrálii, Řecku, Norsku, Portugalsku, Irsku, Polsku, Španělsku a Turecku ve třinácti z 23 zemí OECD výdaje na studenta vzrostly o více než 20 % v porovnání s rokem 1995 Česká republika vykazují po poklesu v předchozích letech stagnaci v pěti z 23 zemí OECD výdaje na studenta terciárního vzdělávání mezi roky 1995 a 2002 poklesly ve všech těchto zemích prudce vzrostly počty studentů o více než 30 % v České republice vzrostly celkové počty studentů o 70 %, zatímco výdaje v meziobdobí 1995 – 2002 vzrostly pouze o 18 %, výdaje na studenty tedy poklesly o 31 %

23 B1 ZMĚNY NA VÝDAJÍCH NA STUDENTA (1995, 2002)
primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání

24 B1 ZMĚNY NA VÝDAJÍCH NA STUDENTA terciární vzdělávání (1995, 2002)

25 B2 VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ ve vztahu k HDP
země OECD jako celek vydávají na vzdělávání 6,1 % jejich kolektivního HDP devět z 28 zemí OECD dává na vzdělávání pouze 3,6 – 4,2 % HDP Česká republika vydává 4,4 % HDP

26 B4 VEŘEJNÉ VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ
země OECD v průměru investovaly do vzdělávání 12 % jejich veřejných výdajů v průměru vydávají země OECD třikrát více veřejných výdajů na primární, sekundární a post-sekundární neterciární vzdělávání než na vzdělávání terciární v České republice se výše veřejných výdajů investovaných do vzdělávání rovnala 9,6 % z toho do primárního, sekundárního a post-sekundárního neterciárního vzdělávání se investovalo 6,5 % veřejných rozpočtů, v případě terciárního vzdělávání se jednalo o 1,9 %

27 B4 VEŘEJNÉ VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ jako procento veřejných výdajů (2002)

28 C1 STŘEDNÍ DOBA VZDĚLÁVÁNÍ
Kapitola C PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVÁNÍ, ÚČAST NA NĚM A PRŮCHOD VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVOU C1 STŘEDNÍ DOBA VZDĚLÁVÁNÍ pětiletého dítěte ve většině zemí OECD prakticky všichni mladí lidé mohou očekávat, že ve formálním vzdělávání stráví a více let hodnoty se pohybují od 16 a méně let v Lucembursku, Mexiku, na Slovensku a v Turecku až do 19 a více let v Austrálii, Belgii, Finsku, na Islandu, ve Švédsku a ve Velké Británii V České republice je střední délka vzdělávání pětiletého dítěte 16,6 let, což je o 0,7 roku méně, než je průměr zemí OECD očekávaná doba ve vzdělávání mezi roky 1995 a 2003 vzrostla ve všech zemích OECD s dostupnými daty Vloni „očekávaná“ vloni 16,2 – nárůst díky vyššího podílu v nástavbovém OECD – muži

29 C1 STŘEDNÍ DÉLKA VZDĚLÁVÁNÍ
pětiletého dítěte (2003) V terciéru OECD 2,8 roku, ČR 1,9

30 C2 ÚČAST NA SEKUNDÁRNÍM A TERCIÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ
absolvování vyššího sekundárního vzdělávání se ve většině zemí OECD stává normou v dnešní době v zemích OECD 53 % mladých lidí nastoupí v průběhu svého života ke studiu na terciární vzdělávací úroveň do programu typu A v České republice se jedná o 33 % podíl lidí, kteří vstupují do terciárního vzdělávání do programů typu B je obecně nižší než podíl vstupujících do programů typu A. v zemích OECD do terciárních programů typu B v průměru vstupuje 16 % mladých lidí v České republice se jedná o 9 % populace Poměrně vysoký typický věk vstupu do terciárního vzdělávání – 27 let – je to dáno odloženou poptávkou v roce 2000???

31 C2 PŘÍSTUP K TERCIÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ (2003)

32 C4 VZDĚLÁVACÍ A PRACOVNÍ STATUS MLADÝCH LIDÍ
mladí lidé ve věku 15 let mohou očekávat, že ve formálním vzdělávání stráví zhruba 6,5 roku v České republice se jedná o 5,4 roku ve většině zemí OECD se % mladých lidí ve věku let pohybuje mimo vzdělávání v České republice je v této věkové kategorii mimo vzdělávání 71,3 % mladých lidí míra nezaměstnanosti mladých lidí ve věku let nižším než vyšším sekundárním vzděláním je v zemích OECD 1,5krát vyšší než u lidí s dokončeným vyšším sekundárním vzděláním v České republice se jedná ve věkové kategorii let o 14,9% nezaměstnanost lidí s nižším než vyšším sekundárním vzděláním a 11,3 % u lidí s vyšším sekundárním vzděláním

33 C6 ÚČAST NA DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ
čím vyšší dosažené vzdělání, tím vyšší míra účasti v dalším vzdělávání, ve většině zemí OECD se účastnilo dalšího vzdělávání více než 40 % pracujících v České republice se jednalo o 4 % pracujících s nižším než vyšším středním vzděláním, 13 % pracujících s vyšším středním vzděláním a 31 % pracujících s terciálním vzděláním míra účasti na neformálním vzdělávání souvisejícím s prací klesá spolu s věkem v České republice se jednalo o 14 % ve věkové skupině let, o 15 % ve věku let 13 % ve věku let a 12 % ve věkové kategorii let míra účasti na neformálním vzdělávání souvisejícím s prací se mezi muži a ženami příliš neliší účast v posledních 12 měsících v dalším vzdělávání – neformální související s vykonávanou profesí ČR celková účast 14 %

34 C6 MÍRA ÚČASTI NA DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ
podle dosaženého vzdělání, populace let (2003)

35 Kapitola D ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ A ORGANIZACE ŠKOL
D1 DOBA, KTEROU 15LETÍ ŽÁCI STRÁVÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLE A MIMO ŠKOLU v České republice věnují 15letí v průměru kolem 2 hodin týdně mimoškolním aktivitám, ve škole tráví cca 28 hodin. Česká republika patří mezi země, ve kterých žáci tráví mimoškolními aktivitami méně času PISA 2003 mimoškolní aktivity – domácí úkoly, úklid a výzdoba tříd, domácí doučování, vzdělávání mimo školu a ostatní způsoby vzdělávání

36 D1 PRŮMĚRNÁ VELIKOST TŘÍDY
na primární vzdělávací úrovni se průměrná velikost třídy pohybuje na úrovni 22 žáků ve třídě v České republice navštěvuje jednu třídu na primárním vzdělávacím stupni v průměru ,8 žáka na nižší sekundární úrovni počet žáků ve třídě v průměru činí 24 žáků v České republice se jedná o 23,2 žáka na třídu na nižší sekundární úrovni

37 D1 PRŮMĚRNÁ VELIKOST TŘÍDY (2003)
oproti předchozímu roku se počet žáků ve třídě na primárním stupni snížil

38 D2 POČET ŽÁKŮ NA UČITELE v průměru v zemích OECD připadá na primární úrovni na učitele 17 žáků. v České republice se jedná o 18,3 žáka na učitele na nižší sekundární úrovni se v průměru v zemích OECD jedná o cca 14 žáků na učitele počet žáků na učitele na nižší sekundární úrovni v České republice je 14,3 žáků počet žáků na učitele na vyšší sekundární úrovni v České republice je 12,6 žáků spolu s rostoucí vzdělávací úrovni klesá počet žáků na učitele

39 hodinové platy učitelů
D3 PLATY UČITELŮ hodinové platy učitelů průměrný typický plat za hodinu výuky učitele s patnáctiletou praxí se v průměru pohybuje na úrovni 41 US $ na primární úrovni 51 US $ na nižší sekundární úrovni 59 US $ na vyšší sekundární úrovni průměrný typický plat za hodinu výuky učitele s patnáctiletou praxí se v České republice v průměru pohybuje na úrovni 24 US $ na primární úrovni 30 US $ na nižší sekundární úrovni 35 US $ na vyšší sekundární úrovni za hodinu výuky ve třídě!!!!!!

40 D3 HODINOVÉ PLATY UČITELŮ (2003)

41 D4 VYUČOVACÍ POVINNOSTI UČITELŮ
počet vyučovacích hodin učitele za rok se v průměru pohybuje na úrovni 795 hod. na primární úrovni 701 hod. na nižší sekundární úrovni 661 hod. na vyšší sekundární úrovni počet vyučovacích hodin učitele za rok se v České republice v průměru pohybuje na úrovni 772 hod. na primární úrovni 614 hod. na nižší sekundární úrovni 586 hod. na vyšší sekundární úrovni čistý kontaktní čas (přepočet na 60´, pouze oddučené ve třídě)

42 D4 VYUČOVACÍ POVINNOST UČITELŮ (2003)