CHEMIE RTUTI CH-3 Anorganická chemie, DUM č. 20 Mgr. Radovan Sloup

Prezentace na téma: "CHEMIE RTUTI CH-3 Anorganická chemie, DUM č. 20 Mgr. Radovan Sloup"— Transkript prezentace:

1

2 CHEMIE RTUTI CH-3 Anorganická chemie, DUM č. 20 Mgr. Radovan Sloup
Druhý ročník čtyřletého gymnázia Gymnázium Sušice Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II

3 chemie rtuti postavení v tabulce: 12. (II.B) skupina 6. perioda
protonové číslo 80 latinský název: Hydrargyrum = tekuté stříbro

4 relativní atomová hmotnost: 200,59
chemie rtuti relativní atomová hmotnost: 200,59 elektronová konfigurace: [Xe] 4f14 5d106s2 skupenství: kapalné za normálních podmínek barva: stříbrná s vysokým leskem teplota tání: - 39°C teplota varu: 357°C elektronegativita: 2,00 hustota: 13,5 g/cm3 oxidační čísla: +II, +I, O ox. číslo +I je vlastně +II – Hg – Hg – Hg2 2+

5 VÝSKYT V PŘÍRODĚ chemie rtuti Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,3 mg/kg.
V přírodě se rtuť vyskytuje hlavně v sulfidických rudách: cinnabarit (rumělka): HgS livingstonit: HgSb4S8 laffittit: AgHgAsS3, grumiplucit: HgBi2S4. rtuť v cinnabaritu Někdy se vyskytuje i v ryzím stavu, např. na cinnabaritu.

6 chemie rtuti rtuť známa ve starověku amalgam znám v středověku

7 rtuť, anorganické slouč. Hg2+, Hg22+ (většina) c ≥ 2 %
chemie rtuti rtuť je toxická, nejvíc v plynném stavu, toxické jsou také její ve vodě rozpustné sloučeniny, těžký kov, v přírodě a organismech se hromadí depozice rtuti v organismech (dole na stránce) rtuť, anorganické slouč. Hg2+, Hg22+ (většina) c ≥ 2 % R 26/27/ /53 S (1/2-)

8 chemie rtuti Prakticky se můžeme setkat s dvěma řadami sloučenin rtuti: Hg+1 a Hg+2. sloučeniny Hg+1 svým chemickým chováním připomínají stříbrné soli: chlorid rtuťný (kalomel)  Hg2Cl2 bílý,ve vodě nerozpustný sloučeniny Hg+2 svým chemickým chováním připomínají měďnaté soli: chlorid rtuťnatý, (sublimát) HgCl2 bílý, ve vodě rozpustný sulfid rtuťnatý HgS červený α nebo černý β nerozpustný fulminát rtuťnatý Hg(ONC)2 třaskavá rtuť dimethylrtuť Hg(CH3)2 insekticid oxid rtuťnatý HgO červený, ve vodě nerozpustný dusičnan rtuťnatý Hg(NO3)2 . ½H2O rozpustný ve vodě slitiny (amalgámy) slitiny s jinými kovy (Ag, Sn, Sb, Na…) Slitina NENÍ sloučenina!!! obecně MxHgy

9 HgS + O2 → Hg + SO2 2HgO → 2Hg + O2 chemie rtuti
Příprava a výroba čisté rtuti: Výroba rtuti se nejčastěji provádí oxidačním pražením cinnabaritu v šachtových nebo stříškových pecích s následnou kondenzací kovové rtuti. Výroba rtuti z rumělky spočívá v jejím pražení za přístupu vzduchu podle rovnice: HgS + O2 → Hg + SO2 Významným zdrojem rtuti jsou také pražné plyny vznikající při pražení sulfidických rud během výroby železa. Příprava rtuti probíhá termolýzou oxidu rtuťnatého: 2HgO → 2Hg + O2

10 chemie rtuti Hg v konc. HNO3 zředěná
Reakce rtuti s kyselinami: !ušlechtilý kov! Hg + HCl → nereaguje Hg + H2S → nereaguje Hg + CH3COOH → nereaguje Hg v konc. HNO3 dopočítej rovnici zředěná Hg + HNO3 → Hg(NO3)2 + NO2 + H2O 4 2 2 Hg + HNO3 → Hg2(NO3)2 + NO + H2O 6 8 3 2 4 Li, K, Ca, Na, Mg, Al, Zn, Cr, Fe, Sn, Pb, H2, Cu, Hg, Ag, Pt, Au

11 Dianin strom: Hg + 2AgNO3 → Hg(NO3)2 + 2Ag chemie rtuti
Li, K, Ca, Na, Mg, Al, Zn, Cr, Fe, Sn, Pb, H2, Cu, Hg, Ag, Pt, Au Dianin strom: Hg + 2AgNO3 → Hg(NO3)2 + 2Ag

12 chemie rtuti dentální amalgámy se používají v zubařství.
elementární rtuť se používá jako náplň různých fyzikálních přístrojů – teploměrů a tlakoměrů na měření atmosférického tlaku. výbojky a zářivky polarografie - analytická technika (německy) vakcíny – některé vakcíny obsahují stopové množství rtuti analytická chemie galvanické články

13 2Hg + O2 → 2HgO chemie rtuti Historické zajímavosti spojené se rtutí:
Iatrochemie - datově prolíná s alchymií, ale měla za cíl vyrobit všelék. Hlavním představitelem je Paracelsus (Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim) 1493 – Příčina všech nemocí je prý poruchou rovnováhy solí, síry a rtuti v těle. Léčil přípravky tvořenými kombinací síry a rtuti. Věnoval se i lázeňství. G. D. Fahrenheit - rtuťový teploměr Lavoisier - 12 dní zahříval rtuť ve skleněné křivuli, která vedla do kalibrovaného plynojemu se vzduchem. Vznikl mu červený oxid rtuťnatý a vyčerpalo se cca 1/5 objemu z plynojemu – kyslíku je tedy ve vzduchu dle vědce cca 20 %: 2Hg + O2 → 2HgO

14 chemie rtuti napiš reakce: redukci sulfidu rtuťnatého železem:
HgS + Fe → Hg + FeS rtuť lze vyrobit ze sulfidu rtuťnatého reakcí s páleným vápnem: 4HgS + 4CaO → 4Hg + 3CaS + CaSO4 rtuť lze vytěsnit z roztoku dusičnanu rtuťnatého zinkem: Zn + Hg(NO3)2 → Zn(NO3)2 + Hg jodid rtuťnatý s jodidem draselným vytváří tetrajodortuťnatan: HgI2 + 2KI → K2[HgI4]

15 CHEMIE RTUTI Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Radovan Sloup, Gymnázium Sušice Předmět: Chemie (Anorganická chemie) Třída: Druhý ročník čtyřletého gymnázia Označení: VY_32_INOVACE_Ch-3_20 Datum vytvoření: duben 2013 Anotace a metodické poznámky Chemie a vlastnosti rtuti jsou velmi zajímavé i pro laiky. Tato prezentace je určena ke shrnutí chemie tohoto kovu, který je kapalný za běžných podmínek. Uvedeny jsou základní vlastnosti rtuti, její zdroje, výroba a využití. Zmíněny jsou základní skupiny sloučenin a slitin rtuti, jejich barevné rozdíly a základní chemické vlastnosti. Materiál je vhodné podle možností doplnit reálnými experimenty, například reakcí rtuti s kyselinou dusičnou, nebo vytěsnění stříbra rtutí z roztoku dusičnanu stříbrného. Pozor: Rtuť a její rozpustné sloučeniny jsou toxické! V závěru je několik cvičení na tvorbu rovnic a základů názvosloví sloučenin rtuti. Použité materiály: Honza, J.; Mareček, A.; Chemie pro čtyřletá gymnázia (2.díl). Brno: DaTaPrint, 1996;ISBN Greenwood, N.N.; Earnshaw, A.; Chemie prvků I. a II. Praha: Informatorium, 1993, ISBN Obrázky a fotografie jsou dílem autora prezentace. Vše je vytvořeno pomocí nástrojů Power Point 2003, ZonerPhotoStudio 14, Malování Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.