Stensenův zákon - zákon o stálosti úhlů hran.

Prezentace na téma: "Stensenův zákon - zákon o stálosti úhlů hran."— Transkript prezentace:

1 Stensenův zákon - zákon o stálosti úhlů hran.
MINERALOGIE Mineralogie je vědní disciplína, zabývající se minerály, jejich vnitřní stavbou, vzhledem, fyzikálními a chemickými vlastnostmi, jejich vznikem a přeměnami v přírodě a možností technického využití. Krystalografie je nauka, která se zabývá především studiem struktury krystalů a poruchami jejich ideální struktury. Krystal je pevná látka, v němž jsou stavební prvky (atomy, molekuly nebo ionty) pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru. * Struktura krystalu je tak určená základní jednotkou vzoru, jejíž periodické opakování ve 3D tvoří krystalovou mřížku. Stensenův zákon - zákon o stálosti úhlů hran. Pro každý krystalovaný minerál jsou charakteristické úhly, které svírají jeho jednotlivé plochy. Velikosti těchto úhlů nazýváme úhly krystalových hran. U všech krystalů téhož nerostu jsou stejné.

2 Přehled Strunzova mineralogického systému
1. třída - PRVKY (elementy) 2. třída - SULFIDY (sirníky) 3. třída - HALOGENIDY (halovce) 4. třída– OXIDY a HYDROXIDY 5. třída – KARBONÁTY 6. třída – SULFÁTY 7. třída – FOSFÁTY 8. třída - SILIKÁTY (křemičitany) 9. třída - ORGANOLITY (organické minerály)

3 V současné době známe zhruba 3800 minerálů (tento počet ovšem stále stoupá, protože každým rokem je objeveno kolem 50 dosud neznámých minerálů). * Hornina je směs nerostů. Může ale být tvořena i jedním jediným minerálem: vápenec. Horniny tvoří zemskou kůru. * 99 % všech hornin je tvořeno přibližně pouhými 30 minerály. Tyto minerály označujeme jako horninotvorné. Patří k nim například křemen, živce nebo slídy.

4 KRYSTALOVÉ SOUSTAVY Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti můžeme krystalové tvary nerostů zařadit do skupin, které označujeme jako krystalové soustavy. Jsou to (podle vrůstající souměrnosti) soustavy: * Trojklonná (triklinická) - Nesvírají pravý úhel * Jednoklonná (monoklinická) - b je kolmá na c, a * Kosočtverečná (ortorombická) - osy svírají pravý úhel * Čtverečná (tetragonální) - osy svírají pravý úhel * Šesterečná (hexagonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90° * Klencová (trigonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90° * Krychlová (kubická) - osy svírají pravý úhel

5 Jednoklonná Trojklonná Kosočtverečná Klencová Čtverečná Šesterečná Krychlová

6 Soustava trojklonná * Tato soustava je nejméně souměrná. Nemá ani jednu rovinu souměrnosti, je souměrná pouze podle středu souměrnosti. Každá plocha má svou odpovídající protiplochu. Krystaly tvoří zpravidla samé dvojplochy. * Osní kříž této soustavy tvoří tři osy, které spolu svírají kosé úhly. Předozadní a pravolevá osa je ukloněná. Krystalové plochy utínají na osách nestejně dlouhé úseky a, b, c. * albit, skalice modrá – chalkantit c b a skalice modrá – chalkantit albit

7 Jednoklonná soustava Krystaly této soustavy jsou souměrné podle jedné roviny souměrnosti (dělí krystal na dvě zrcadlově stejné poloviny). * Osní kříž jednoklonné soustavy má předozadní osu ukloněnou. Zbývající osy - svislá a pravolevá - jsou vzájemně kolmé. Všechny osy jsou nestejně dlouhé. * Amfibol, sádrovec, biotit, muskovit. c b a augit amfibol

8 Kosočtverečná soustava
Minerály této soustavy mají v průřezu tvar kosočtverce (nebo se tvar průřezu kosočtverci blíží). Krystaly kosočtverečné soustavy jsou souměrné podle tří na sebe kolmých rovin souměrnosti. Převládajícím krystalovým tvarem bývá kosočtverečný hranol. * Osní kříž: Všechny tři osy - předozadní (osa a), pravolevá b i svislá c jsou navzájem kolmé (svírají pravé úhly) a jsou také nestejně dlouhé. * olivín, síra, topaz c b a olivín síra

9 Čtverečná soustava Krystaly čtverečné soustavy mají pět rovin souměrnosti. Otáčíme-li svisle orientovaným krystalem čtverečné soustavy, dostaneme se do polohy shodné s výchozí polohou 4x. Svislá osa je tedy čtyřčetná. Krystaly mívají čtvercovitý průřez a zpravidla na nich převládají čtyřboké hranoly. * Osní kříž čtverečné soustavy je tvořen třemi vzájemně kolmými osami. Vodorovné osy jsou stejně dlouhé a nazývají se a1, a2. Osa c bývá většinou delší. * chalkopyrit, kassiterit, rutil. c a2 a1 kassiterit rutil

10 Šesterečná soustava Na krystalu šesterečné soustavy můžeme zjistit větší počet (7) rovin souměrnosti. Svislá osa je šestičetná. Otáčíme-li krystalem, dosáhneme shodné polohy s výchozí polohou 6x. Krystaly mívají šestiúhelníkový příčný průřez  a často na nich převažuje šestiboký hranol. * Osní kříž šesterečné soustavy tvoří tři vodorovné osy, které jsou stejně dlouhé a značíme je a1, a2, a3. Čtvrtá, svislá osa c je k nim kolmá. * apatit, beryl, grafit. c a2 a3 a1 apatit beryl

11 Klencová soustava Tato soustava mají stejný typ osního kříže a liší se četností svislé osy. (U šesterečné soustavy je svislá osa šesterečná a u klencové trojčetná.) Pro kalcit a další hojné uhličitany je typickým tvarem klenec. * Osní kříž klencové soustavy tvoří tři vodorovné osy, které jsou stejně dlouhé a značíme je a1, a2, a3. Čtvrtá svislá osa c je k nim kolmá. * kalcit, křemen, turmalín c a2 a1 a3 kalcit křemen

12 Krychlová soustava * Nejvíce rovin souměrnosti (9). Na krystalech se často uplatňuje krychle, 8 stěn, 12ti stěn kosočtverečný nebo 12 stěn 5 úhelníkový. Najdeme zde i tvar s největším počtem ploch - 48 stěn - a různé typy 24 stěnů. V horninách mívají zrna krychlových minerálů kruhovitý průřez (například granát). * Osní kříž krychlové soustavy je tvořen třemi osami, která jsou na sebe kolmé a všechny jsou stejně dlouhé. Stejně dlouhé osy u této soustavy nazýváme a1, a2, a3. * diamant, halit, galenit, pyrit a2 a3 a1 diamant halit

13 Albit - plagioklas chalkantit amfibolit síra kassiterit kalcit Akvamarín - beryl