Www.zlinskedumy.cz Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.1007 AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2.

Prezentace na téma: "Www.zlinskedumy.cz Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.1007 AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2."— Transkript prezentace:

1 www.zlinskedumy.cz Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.1007 AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuOdchov selat Stupeň a typ vzděláváníStřední vzdělání s maturitou Vzdělávací oblastChov zvířat PředmětChov zvířat Tematický okruhChov velkých hospodářských zvířat Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 3. ročník AnotacePotřeby selete po narození, nároky selat Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaAnémie, starter, ČOS I Datum14.3. 2014

2 Odchov selat jejich nároky na prostředí a krmiva

3 FYZIOLOGICKÉ ODLIŠNOSTI SELAT Selata se rodí na nižším stupni vývoje, a to v porovnání například s telaty nebo jehňaty. Nedostatečně jsou vyvinuty: imunita, krvetvorba, termoregulace, trávení. Aby byl chovatel při odchovu selat úspěšný, je nezbytné znát tyto fyziologické zvláštnosti. Pouze perfektně zvládnutý management odchovu selat má šanci být konkurenceschopný.

4 Imunita - selata se rodí bez dostatečné hladiny protilátek v krvi. To je zapříčiněno typem placenty, která neumožňuje prostupovat zejména imunoglobulinům z těla matky do krevního oběhu selat vyvíjejících se v děloze. Aby selata mohla přežít, je nezbytné, aby po narození co nejdříve přijala první mléko tzv. mlezivo. Mlezivo obsahuje velké množství protilátek, které zajistí seleti po dobu několika týdnů tzv. pasivní imunitu (pasivní imunita - jde o takovou imunitu, kdy mláďata přijímají již hotové protilátky, které prostupují v prvních 24 hodinách stěnou střeva; aktivní imunita - je taková imunita, kdy organismus selete se setká s infekcí a imunitní systém aktivně začne tvořit vlastní protilátky). Jak již bylo napsáno, přežití selete a jeho následná odolnost proti mnoha chorobám je závislá na včasném příjmu mleziva. Pokud sele nepřijme mlezivo do 24hodin, pak riziko úhynu v následujících hodinách se rovná téměř 100 % (sele uhyne na celkovou sepsi). Slabší selata je nutné proto přikládat ke struku matky.

5 Krvetvorba - selata se rodí s relativně dobrou hladinou hemoglobinu, jehož hladina však několik dní po narození výrazně klesá a postupem času opět roste. Stejná situace bývá tedy logicky i s červenými krvinkami. Nízká hladina hemoglobinu u selat může vést k poruchám krevního oběhu, chudokrevnosti - anémii, snížení odolnosti vůči chorobám apod. Základní složkou hemoglobinu je železo. Mlékem, které sele po narození saje dokáže pokrýt pouze malou část potřeby železa. Aby bylo zabráněno chudokrevnosti selat a zhoršení zdravotního stavu, je nutné selatům zajistit náhradní zdroj železa. Naši předci dávali selatům do misek hlínu - často se sháněla červenozem, která obsahuje železo. Hnědozem obsahuje 1 až 2 % železa. V chovatelské praxi je však jednodušší zabezpečit dostatek železa injekční formou do gluteální svaloviny mediální plochy stehna. Selatům se aplikuje 3. až 5. den po narození 1 - 2 ml Ferribionu, Gafervitu aj.

6 Termoregulace - selata se rodí s nedokonale vyvinutým termoregulačním systémem (termoregulace - jde o mechanismus těla zvířete jak vytvářet teplo, tak i se jeho nadbytečného množství zbavovat). Selata jsou na rozdíl od telat nedostatečně osrstěná, což jim brání efektivně udržovat jejich stálou tělesnou teplotu. Velmi časté jsou problémy s podchlazením selat, kdy produkce tepla nedokáže krýt ztráty tepla, které je z organismu odváděno. Pokud jsou selata podchlazena, projevuje se to nejčastěji: sníženou vitalitou, nechutí k sání mléka od matky, choulením se a ježením se, kvičením apod. Podchlazená selata hynou většinou okolo 2 a 3 dne, a to nejen na následky samotného podchlazení, ale ve snaze se zahřát, ulehávají do blízkosti prasnice, která je často zalehne. Aby bylo podchlazení zabráněno, musí chovatel zajistit selatům přídavné zdroje tepla. Teplota v prvních dvou týdnech by měla dosahovat 27 - 32 °C. V praxi jsou používána: doupata s infrazářiči, kotce s vytápěnou podlahou, elektrické výhřevné desky apod. Jednoznačně nejlepší jsou doupata, kde teplo sála odspodu. Proč? Selata, která zalehávají na tyto desky absorbují teplo značnou částí svého těla - břicho, končetiny apod. Naopak u infrazářičů se prohřívá zejména hřbet, zatímco břišní krajina se často podchlazuje. Podchlazené břicho je rizikové i z pohledu následného možné rozvoje průjmových onemocnění.

7 Trávení - trávení selat je po narození omezeno jeho celkovou kapacitou. Prvním krmivem, které sele přijímá je mateřské mléko, které je tráveno zejména v tenkém střevě, a to za spolupůsobení trávicích enzymů slinivky břišní a žluče. Trávení v žaludku začíná být funkční okolo 3. týdne věku selete, plně je rozvinuto po 2. měsíci věku. V žaludku se uvolňuje kyselina solná (chlorovodíková), která aktivuje pepsinogen na enzym pepsin. Kyselina chlorovodíková má velmi důležitou funkci: aktivuje neaktivní formy enzymů v žaludku a zároveň snižuje pH žaludku, takže brání mnoha patogenům proniknout do střeva. Enzymy jsou nezbytné pro trávení živin.

8 KRMENÍ SELAT Po narození, musí být selatům zajištěn příjem dostatečného množství mleziva (to je u prasnice produkováno cca 24 až 36 hodin). Mlezivo poskytuje selatům nejen základní příjem živin, ale zejména protilátky, které je chrání první 3. týdny před infekcemi. Z pohledu krytí požadavků selat na živiny je mléko dostačující pouze prvních 10. dní. Již v průběhu prvního týdne věku je doporučováno podávat selatům velmi malé dávky prestarterového krmiva. Přijímané množství prestarteru je zpočátku velmi malé, ale v této fázi je rozhodující, aby si na něj selata navykla. Každý den se proto velmi malé dávky podávají selatům do čistých misek.

9 Krmná směs ČOS 1 je obvykle selatům zkrmována do jejich hmotnosti 8 kg, poté je zkrmována krmná směs ČOS 2. Toto samozřejmě je vždy závislé na době odstavu. V produkčních chovech jsou selata běžně odstavována od matky mezi 20 až 35 dnem věku selat. V drobnochovech pak obvykle okolo mezi 40 a 60 dnem. Krmná směs ČOS 2 se dává selatům většinou odstaveným, což v intenzivních chovech je mezi 8 až 20 kg ž.hm. Pak jsou selata krmena krmnými směsmi pro předvýkrm tzv. krmná směs A 1, a to od 20 kg. ž. hm. do živé hmotnosti 35 kg ž. h.m. Poté následuje již výkrm prasniček a vepříků (kanečků) směsí A 2 od 35 kg ž. hm. do 66 kg ž. hm, poté se dieta mění a zbytek výkmu do porážkové je podávána tzv. CDP cereální dieta prasat do konce výkrmu (115 až 120 kg).

10 ZDROJE A PRAMENY 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnica pre študentov študij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadenia poľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN 80-070-0417-3 2) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1981. ISBN 07-076-81.