Demokratická republika Kongo

Prezentace na téma: "Demokratická republika Kongo"— Transkript prezentace:

1 Demokratická republika Kongo
Jiří Řepík Petr Přikryl

2 Afrika je nejbohatší na nerostné suroviny ze sedmi kontinentů a zároveň zde žijí nejchudší lidé na světě

3

4

5 Kongo 2,3 milionu kilometrů čtverečních (třetí největší země Afriky)
60 milionů obyvatel (250 etnických skupin)

6 Kongo Množství nerostných surovin vyváží také ropa nebo káva
téměř polovina všech lesních porostů Afriky diamanty, měd, zlato, kobaltu, uranu a tantal vyváží také ropa nebo káva Kongo bylo tímto bohatstvím jak požehnáno tak i prokleto

7 Belgická nadvláda Prvním státním útvarem v moderním smyslu slova na území dnešního Konga byl Svobodný stát Kongo, založený belgickým králem Leopoldem II roku 1877 1907 Kongo se stává vlastnictvím Belgického státu

8 Belgická nadvláda Belgičané využívají Kongo jako zdroj surovin
Bezohlednost, s jakou bylo Kongo využíváno jen pro ekonomické účely koloniálního impéria, vedla k protikoloniálním povstáním, vrcholícím v padesátých letech minulého století. Díky tomu získalo Kongo v roce 1960 samostatnost

9 Samostatné Kongo Samostatnost od roku 1960
Země však není na samostatnost pŕipravena Povstání podporovaná belgickými důlními společnostmi (Měď, diamanty) Prezidentem zvolen Joseph Kasavubu Centrální vláda dlouho nebyla schopna se s chaosem vypořádat.

10 Josepha-Desiré Mobutu
Dostává se k moci pučem v roce 1965 vytvořil jednostranický systém, kterému vévodilo Lidové revoluční hnutí (MVR) 14. října 1930 – 7. září 1997 Kulturní revoluce – snaží se Kongo „poafričtit“

11 Josepha-Desiré Mobutu
Nechává se přejmenovat na Mobutu Sese Seko Kuku Ngbendu wa za Banga Demokratická republika Kongo -> Zaire

12 Veškeré opoziční strany byly zrušeny
Jedinou povolenou Lidové revoluční hnutí (Mouvement populaire de la revolución – MPR) První opoziční strana Unie pro demokracii a sociální pokrok (Union pour la democratie et le progres social – UDPS) liberalizaci režimu. Mobutu reagoval jejím zákazem

13 Průběh první války Roku 1994 otevřel Mobutu zemi přívalu Hutů, prchajících po genocidě ze Rwandy. Odpůrci Mobutova režimu se spojily, aby vytvořily Spojenectví demokratických sil pro osvobození Konga-Zaire (Alliance des Forces démocratiques pour la Libération du Congo-Zaire, AFDLC)

14 Průběh první války Do čela odporu se postavil dlouholetý odpůrce Mobuty, Laurent-Desiré Kabila. Díky aktivní podpoře ze strany Rwandy, Angoly a Ugandy, postupovaly jednotky pod vedením Kabily podél toku Konga. Cestou se setkávaly většinou jen s váhavým odporem rozpadajícího se Mobutova režimu

15 Průběh první války Jednotky zapojené do konfliktu
Demokratická republika Kongo Spojenectví demokratických sil pro osvobození Konga-Zaire (ADFLC) Podporováni Rwandou a Ugandou Cíl: svrhnout Mobutu a podpořit Kabilu Ozbrojené síly Zaire (FAZ) Armáda podřízená Mobutovi Burundi Rwanda Uganda

16 Průběh první války březnu 1997 zahájily rebelující jednotky pod vedeník Kabily ofenzivu. Začali požadovat kapitulaci Mobutovy vlády. Etiennovi Tshisekedimu, nabídnuta pozice premiéra Kabila kontroluje 25% země 16.května 1997 Mobutu utíká ze země Kabila se sám prohlásil prezidentem

17 Poválečný vývoj Předpokládaly se velké změny v rozpadlém Mobutově režimu Poté, co se Kabila dostal k moci, se brzy ukázalo, že očekávání byla přehnaná. Kabila brzy obviěn z korupce a autoritatismu

18 Druhá válka v Kongu V září 1997 nařídil prezident Laurent-Désiré Kabila stažení rwandských jednotek z Konga a v červenci roku 1998 vypověděl všechny příslušníky rwandské armády země Rwanda se naoko stahuje,ale domlouvá se s Ugandou o novém napadení země. Rwanda a Uganda začíná podporovat povstalecké jednotky

19 Druhá válka v Kongu 1998 – 2003 Někdy nazývána Africká světová válka nebo také Velká africká válka Podle odhadů až 3,8 milionů obětí Jeden z nejkrvavějších konfliktů od 2. světové války

20 Druhá válka v Kongu Příčiny Boj o nerostné suroviny Etnické faktory

21 Druhá válka v Kongu Cíl: svrhnout Kabilu a nahradit ho nově zformovanou povstaleckou skupinou nazývanou Konžské shromáždění za demokracii RCD RCD podporuje Rwanda

22 Druhá válka v Kongu Kabila žádá o pomoc Jihoafrické rozvojové společenství postavila se za něj Namibie, Zimbabwe a Angola RCD nucena se stáhnout do východní části Konga

23 Druhá válka v Kongu Únor 1999
Uganda začíná podporovat povstaleckou skupinu Hnutí za osvobození Konga – MLC Uganda společně s MLC získává podporu nad severní částí Konga. Díky své jednotě se MLC stala nejsilnější povstaleckou skupinou v občanské válce Kontroluje asi třetinu rozlohy DRK.

24 Druhá válka v Kongu RCD se pod vlivem sporů o přílišnou závislost na vládách Rwandy a Ugandy rozpadá na RCD-G (spojenec Rwandy) RCD-ML (spojenec Ugandy a MLC)

25 Druhá válka v Kongu Původní spojenectví Rwandy a Ugandy se v srpnu 1999 vlivem podpory pro rozdílné povstalecké skupiny a soupeření o kontrolu nerostných surovin rovněž rozpadlo, což vedlo ke střetům mezi těmito zeměmi i mezi povstaleckými skupinami MLC a RCD, které tyto země podporovaly.

26 Druhá válka v Kongu V červenci 1999 bylo v Lusace v Zambii navrženo příměří (stabilizaci konfliktních linií) Smlouva podepsána Kongo Zimbabwe Angola Namibie Uganda Rwanda

27 Druhá válka v Kongu Smlouva ovšem existovala jen na papíře
Postupně ji porušili všechny strany konfliktu

28 Druhá válka v Kongu 16. ledna 2001 byl prezident Laurent – Désiré Kabila zavražděn členem své ochranky nástupcem se stává jeho syn Joseph Kabila Říjen 2001 – v Addis Abeba mezikonžský dialog pod záštitou Ketumily Masire (prezident Botswany) neúspěch

29 Druhá válka v Kongu V červenci a v srpnu 2002 pak bylo v Pretorii a v Luandě pomocí dvoustranných dohod mezi Kongem Rwandou, Ugandou a Angolou vyjednáno stažení zahraničních jednotek z Konga

30 Druhá válka v Kongu Smlouva z Pretorie (Jižní Afrika) byla formálně ratifikována všemi stranami 2. dubna 2003 v Sun City v Jižní Africe a tak došlo k oficiálnímu ukončení druhé konžské války. Byla rovněž vytvořena prozatímní vláda a plán, jak dovést zemi ke svobodným demokratickým volbám.

31 Poválečný vývoj V roce 2005 proběhlo referendum, které vedlo k přijetí nové ústavy. Ústava zaručila nové rozdělení země na 25 provincií. První svobodné volby prezidenta se konaly v roce 2006 a stal se jím Joseph Kabila

32 Literatura Lacina, K. a kolektiv: Nejnovější dějiny Afriky, Svoboda, Praha 1987 Gedlu, M.: Subsaharská Afrika, Ústav mezinárodních vztahů, Praha 1998 Congo Civil War Výsledky voleb v Kongu