ISLAND (Země ohně a ledu)

Prezentace na téma: "ISLAND (Země ohně a ledu)"— Transkript prezentace:

1 ISLAND (Země ohně a ledu)

2 ZÁKL. INFORMACE Název: Islandská republika (Iceland)
Hl. město: Reykjavík Rozloha: km² Počet obyvatel: (2007) Hustota zalidnění: 3,03 /km² Časové pásmo: UTC + 0 Měna: islandská koruna = 100 aurar (1 CZK = cca 4 ISK) Úřední jazyk: islandština

3 RELIÉF Druhý největší ostrov v Evropě
Většinu území tvoří náhorní plošina (nad 1000 m); nejvyšší bod Hvannadalshnjúkur (2 119 m n. m.) Nížiny se vyskytují jen při členitém pobřeží (hluboké zálivy a fjordy). Na ostrově se nachází asi 140 vulkánů, z nichž asi 30 je dosud činných (např. Hekla, Askja). Zhruba 14 % území pokrývají ledovce. Největším ledovcem je Vatnajökul (8 % plochy ostrova) Na Islandu je okolo 800 horkých alkalických pramenů. Největším je Deildartunguhver. Nejznámějším gejzírem je Stóri Geysir (60 m).

4 Hekla (jedna z nejaktivnějších sopek na světě)

5 Gejzír

6 Vatnajökul

7 PODNEBÍ Podnebí je chladné oceánské, příznivě je však ovlivňuje golfský proud. Díky tomuto proudu přístavy ležící na jihozápadním pobřeží nikdy nezamrzají. Převažují větry, mlhy, vydatné deště (srážky až mm/rok) Průměrná roční teplota: 4,3°C (v červenci 10,6°C a v lednu 0,5°C).

8 VODSTVO Hodně řek, které jsou dlouhé a prudké, většinou nesplavné. Některé se využívají na výrobu elektrické energie (např. Laxá, Sog). početné vodopády - největší je Dettifoss, Gullfoss; jezera: Thingvallavatn, Mývatn (Komáří jezero). Horké prameny v zemi (až 75°C) vytápí domy a skleníky

9 POLITICKÝ SYSTÉM Forma vlády: parlamentně prezidentská
Státní zřízení: republika Správní členění: 8 regionů Datum vzniku: 1918 (odčlenění od Dánska), 1944 (republika) Hlava státu: Ólafur Ragnar GRÍMSSON Předseda vlády: Geir H. HAARDE Členství: NATO, OSN, CE, OBSE, OECD, EFTA

10 OBYVATELSTVO Počet obyvatel: 312 000 Hustota zalidnění: 3,03/ km²
Islanďané 96%, Skandinávci 1,5%, Američané 0,5%, ostatní 2% Náboženství: protestanti 96%, římští katolíci 1%, bez vyznání 1,4%, ostatní 1,4% Průměrný věk dožití obyvatel: 80,31 let (2006) Gramotnost: 99,9 % Roční přirozený přírůstek: 0,94 % Střední délka života: 77,3 let (muži – 2. místo na světě); 81,9 let (ženy)

11 EKONOMIKA Patří mezi nejbohatší a také velmi drahé země světa.
Hlavní odvětví ekonomiky: rybolov (3. v Evropě), průmysl, cestovní ruch HDP (na 1 obyv. v USD): Struktura HDP: zemědělství, lesnictví a rybolov 12%, těžba a průmysl 21,5%, stavebnictví 8,5%, služby 58% Zaměstnanost: 62 % služby, 28 % průmysl, 10 % zemědělství Doprava: 0 km železnice,  km silnice

12 PŘÍŘODNÍ BOHATSTVÍ Těžba: vápenec, zemní plyn, diatomit (křemenina, která má značné izolační a absorpční schopnosti – světové zásoby na Islandu) Nevyčerpatelný zdroj vodní a tepelné energie představují horké prameny a gejzíry. → Geotermální energie

13 PRŮMYSL Hl. odvětví: zpracování ryb (sušírny a udírny ryb, výroba konzerv, rybí moučky, rybího tuku apod.). výroba hliníku, cementu, umělých hnojiv, zpracování vlny a kůží, mlékárenství Průmysl - energetika (podíl elektráren): tepelné 0,07 %, vodní 84,64 %, ostatní 15,29 % Vývoz: ryby a rybí produkty, hliník Dovoz: stroje, ropa, potraviny, textilní zboží Odběratelské země: VB, Německo, Nizozemsko, USA Dodavatelské země: USA, Německo, VB, Dánsko, Švédsko, Norsko

14 ZEMĚDĚLSTVÍ Živočišná výroba: chov ovcí, skotu, koní, rybolov
Rostlinná výroba: výroba masa, mléka; brambory, krmná řepa, zelenina, pícniny, oves, ječmen Využití plochy: pastviny (24 %), lesy (1,8 %), orná půda (0 %), ostatní (74,2 %) Obyvatelstvo v zemědělství: 10 %

15 MĚSTA REYKJAVÍK – Kouřová zátoka (115 000 ob.)
Je nejsevernějším a - v rámci Evropy nejzápadněji položeným hlavním městem.

16 MĚSTA KEFLAVÍK – ( obyvatel) Mezinárodní letiště

17 MĚSTA Hafnarfjörður – ( obyvatel)

18 ZAJÍMAVOSTI: Během léta jsou jasné noci po celém Islandu. Na severu Islandu během června slunce nikdy nezapadá celé pod obzor. Na celé viditelné půlnoční slunce se pořádají výlety na ostrov Grímsey v Severním ledovém oceánu. Pozorování velryb Termální koupaliště Modrá Laguna

19 ZAJÍMAVOSTI: Islanďané nemají rodinná jména jako my. Neříkají si pane inženýre, dokonce ani slečno či pane. Nejdůležitější jsou u nich křestní jména. Ženy sňatkem nemění svá příjmení. Na ostrově není zvykem používat kapesník Vypracovala Martina Vaverková