Neomarxismus - na západě se souběžně s reálným komunismem vyvíjel moderní marxismus, tzv. neomarxismus - méně deterministický, více ovlivněný Hegelem raným.

Prezentace na téma: "Neomarxismus - na západě se souběžně s reálným komunismem vyvíjel moderní marxismus, tzv. neomarxismus - méně deterministický, více ovlivněný Hegelem raným."— Transkript prezentace:

1 Neomarxismus - na západě se souběžně s reálným komunismem vyvíjel moderní marxismus, tzv. neomarxismus - méně deterministický, více ovlivněný Hegelem raným Marxem. - zaměřoval více na ideologické a kulturní, než na ekonomické souvislosti. - tzv. Frankfurtská škola (Adorno, Horkheimer, Marcuse), která svou „kritickou teorií“ kombinovala marxismus, hegelianismus a freudismus, ovlivnila tzv. Novou levici (tzv. 60. léta).

2 Neomarxismus - Podle koncepce neomarxismu jde o to, ne již zničit liberální kapitalistickou ekonomiku, ale západní kulturu, její hodnoty, náboženství – poté se Západ rozloží sám. - původní ekonomický determinismus je nahrazen kulturním determinismem - Inspirace pro studentské revoluce 60. let, sexuální revoluce, drogová revoluce

3 Herbert Marcuse, Eros and Civilization, 1955
Syntéza Marxe a Freuda Univerzální přijetí principu slasti Odmítnutí kulturního a morálního řádu MARCUSE, H. Psychoanalýza a politika. Praha, Svoboda, 1969. Kapitola Teorie pudů a svoboda (s ).

4 Současné typy socialismu
Sociální demokracie a Třetí cesta Rigidní stalinistické režimy Socialismus s čínskými rysy Socialismus 21. století (21st Century Socialism) Anarchosocialismus (část antiglobal. hnutí) Ekosocialismus Socialistický feminismus

5 Čínský socialismus Specifikum „asijských hodnot“, Konfuciánství
Teng Siao-pchingova éra Kombinace komunistické vlády a některých prvků svobodné ekonomiky Kritika: 5200 USD HDP na hlavu, stálé zásadní porušování lidských práv, podhodnocení jüanu, zásadní rozdíly v blahobytu obyvatel, demografický trend

6 Teologie osvobození – má původ v Jižní Americe (G. Guttieréz - Peru, 1971, Leonardo Boff - Brazílie) je inspirována evropským obratem teologů (Moltmann, Johann B. Metz – politická teologie) k marxistické inspiraci... 21st Century Socialism venezuelského prezidenta Hugo Cháveze

7 Kritika socialismu Liberalismus (etatismus, eliminace individua) Konzervatismus (absence morálky, porušování práv, revoluce) Anarchismus (panství)

8 Socialismus jako „kmenová společnost“
Již nikdy se nebudeme moci vrátit k údajné nevinnosti a kráse uzavřené společnosti. Náš sen o nebi nemůže být na zemi uskutečněn. Jakmile se začneme spoléhat na svůj rozum a užívat svých kritických schopností, jakmile pocítíme volání osobní odpovědnosti a s ním i odpovědnost za pomoc pokroku poznání, nemůžeme se vrátit do stavu bezvýhradného podřízení se kmenovému kouzlu. Pro toho, kdo okusil ze stromu poznání, je ráj ztracen. POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé I. Uhranutí Platónem, s. 180.

9 Socialismus jako „dílo spásy“
„V parusitické gnózi jde o to zničit nedokonalý a jakožto nespravedlivý zakoušený řád bytí a lidskou stvořitelskou mocí ustanovit řád dokonalý a spravedlivý“. VOEGELIN, E. Wissenschaft, Politik und Gnosis „Do té míry, nakolik imanentizace postupovala zkušenostně dopředu, stávala se civilizační činnost mystickým dílem vlastní spásy člověka“. VOEGELIN, E. Nová věda o politice

10 Socialismus jako „dílo intelektuálů“
Opium intelektuálů (1955) socialistický přístup je „založený na poezii neznáma, budoucnosti a absolutna“

11 Paroubkův socialismus
"Jaký je rozdíl mezi leninskou, stalinskou a Paroubkovou cestou k socialismu? Leninská cesta k socialismu je jako letenský tunel; všude kolem tma, zima a sychravo a někde vpředu svítí malé světélko. Stalinská cesta k socialismu je jako pražská tramvaj; pár lidí sedí, ostatní visí. Paroubkova cesta k socialismu je jako zaoceánská loď; pár lidí u kormidla, ostatní zvrací."

12

13 Člověk jako „živočich náboženský“ „homo religiosus“ (Homo sapiens, Homo faber, Homo oeconomicus, Homo ludens, Homo interpretans) Eliade, M. Dějiny náboženského myšlení I. Pro Eliada je člověk homo religiosus (člověk náboženský) bez ohledu na to, zda skutečně je stoupencem určitého náboženství, nebo se naopak prohlašuje za ateistu. „Jinak řečeno, být, či spíše stát se člověkem znamená být náboženský“.

14 Vzestup náboženství Boží pomsta - „La Revanche de Dieu“ (1991)
Gilles Kepel Boží pomsta - křesťané, Židé a muslimové znovu dobývají svět 1977 – Izrael (průnik náboženských sionistických stran do politiky) 1978 – Jan Pavel II. papežem 1979 – Írán (ájatolláh Chomejní vyhlašuje Islámskou republiku v Íránu)

15 Střet civilizací ? „The Clash of Civilizations ?“ - „Střet civilizací ?“ (1993) Samuel Huntington: Střet civilizací - Boj kultur a proměna světového řádu (2001) Huntington říká: „Ústřední teze této knihy zní, že kultura a kulturní identity, které jsou v nejširším ohledu zároveň identitami civilizačními, utvářejí ve světě po studené válce vzorce soudržnosti, rozpadu a konfliktu.“ „Ze všech prvků objektivně definujících civilizaci je však nejdůležitější náboženství... Lze říci, že do značné míry jsou hlavní světové civilizace totožné s největšími světovými náboženstvími“ „...na globální úrovni probíhá hlavní rozdělení mezi „Západem a zbytkem světa“, kdy k největším konfliktům dochází mezi Západem na jedné straně a muslimskými a asijskými společnostmi na straně druhé. Nebezpečné střety budoucnosti patrně vzejdou ze západní arogance, islámské netolerance a čínské asertivity.“

16 Křesťanství 2,1 miliardy Islám 1,5 miliardy Judaismus 14 milionů Hinduismus 900 milionů Buddhismus 400 milionů

17 Pojem „fundamentalismus“
tento pojem se zrodil v USA na počátku 20.století slovem „fundamentalismus“ se označovalo hnutí vzešlé z tamějších protestantských církví - jeho stoupence spojoval především odpor k tehdejší moderně, odmítali zvláště historicko-kritickou metodu zkoumání Bible a Darwinovu evoluční teorii vývoje druhů své postoje, spočívající na doslovně chápaném výkladu Bible, vyjádřili v řadě dvanácti knih, které vyšly v letech pod názvem „The fundamentals“. Stoupenci těchto idejí se v roce 1919 sdružili v organizaci „World´s Christian Fundamentals Association“

18 Psychologické hledisko
„Proměny dnešní doby i ohrožení dosud platných norem a životních perspektiv mohou vyvolat vývoj dvěma směry, které jsou vůči sobě v určitém napětí. Jeden směr můžeme charakterizovat jako akceptovanou paralelní existenci světových názorů, náboženských směrů a životních stylů ve společnosti, jako mnohostrannost možných životních forem vůbec, jak vyplývá ze současné existence starého a nového. Proměna může být zažívána jako osvobozující a může být přijímána jako šance na lepší budoucnost. Druhý směr je obranou proti této paralelní existenci, odmítnutím současné platnosti různých forem víry a života v rozhodujícím boji starého proti novému. Mnohostrannost nechápe jako osvobozující, ale prožívá ji jako zvrhlou a ohrožující.“ HOLE, G., Fanatismus, Praha: Portál , 1998, s. 11.

19 Modernita a sekularizace
Sekularizační teze – v důsledku modernizace společnosti, pokroku ve vědě, technice a blahobytu bude hrát náboženství jako relikt minulosti stále menší úlohu, bude zatlačováno do soukromí a nakonec zanikne (viz. opium lidu) Realita desekularizace reakce na „modernitu“ (rozpad morálního řádu, rozmělnění identity, krize modernity, neuspokojení člověka) produktem modernity (není návratem k minulosti, ale vizí budoucnosti)

20 Velký rozvrat? Vývoj, jímž v posledním půlstoletí prošly Spojené státy a postupně i další hospodářsky vyspělé země bývá nazýván přechodem k "informační společnosti", "třetí vlnou", která může mít stejně zásadní důsledky jako přechod od společnosti zemědělské ke společnosti průmyslové. Vymoženosti, jimiž nás obdařil hospodářský systém spočívající na informacích, měly negativní vliv na náš společenský život a morálku. Věc má ale i kladnou stránku: rozvrácený společenský řád se obvykle začne opravovat, a z mnoha náznaků lze usoudit, že to se právě dnes děje. Kniha se zabývá tím, jak společenský řád vzniká, jak se vyvíjí a odkud pocházejí jeho zdroje. Francis Fukuyama The Great Disruption: Human Nature and the Reconstitution of Social Order (2000)

21 Agresivní ateismus Richard Dawkins Boží blud

22 Křesťanství Křesťanství je poněkud více individualistické, zaměřené na jednotlivce a jeho osobní cestu k Bohu. Revoluční se stala jeho myšlenka etiky nenásilí a nekonfliktní přijetí stávajících společenských a politických struktur - „Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu“ (Mt 22:21) či „...takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se proti Božímu řádu“ (Ř 13:2) Křesťanské obce v prvních staletích byly převážně bez jakýchkoli politických ambic.

23 Náboženství a politika
Křesťanství je poněkud více individualistické, zaměřené na jednotlivce a jeho osobní cestu k Bohu. Revoluční se stala jeho myšlenka etiky nenásilí a nekonfliktní přijetí stávajících společenských a politických struktur - „Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu“ (Mt 22:21) či „...takže ten, kdo se staví proti vládnoucí moci, vzpírá se proti Božímu řádu“ (Ř 13:2) Křesťanské obce v prvních staletích byly převážně bez jakýchkoli politických ambic. Judaismus a islám ve své podstatě usilují o sociální reformu společnosti, o změnu dosavadní kvality společenské struktury - o jednotu sociálního a náboženského života. Cílem judaismu i islámu je totálně prosadit vládu Božího zákona (halacha, šarí´a), ideálem je tedy čistá „teokracie“. Vnímají společnost monisticky, předpokládají přirozené sepětí duchovní a světské roviny života společnosti.

24 Paradox katolicismu Křesťanství je zásadní dějinně-tvornou silou, která ovlivnila a stále ovlivňuje svět a jeho směřování (+řecká filosofie, +římské právo) Křesťanské hodnoty rovnosti lidí před Bohem, důstojnosti každého, svobody jako základu mravního jednání, odpovědnosti za svůj osud Specifický vývoj politických institucí na Západě (svoboda, lidská práva, demokracie, kapitalismus, prosperita) Oddělení náboženské a politické moci Dualita duchovní a světské autority je považována za jeden z hlavních faktorů a podmínek vzniku západního chápání svobody a demokracie Katolická církev systematicky oslabovala moc státu a panovníka, „z jiskérek těchto bojů pak vzplály první plamínky svobody“ (Fareed Zakaria, Budoucnost svobody)

25 Katolická revoluce lidských práv
Podle historika Sira Michaela Howarda z Oxfordu byly ve 20. století byly jen dvě skutečně velké revoluce Leninova bolševická v roce 1917 a právě katolická, kdy došlo k „transformaci římsko-katolické církve z bašty ancien régime na předního světového obhájce lidských práv“ DEMOKRACIE (Pius XII.) LIDSKÁ PRÁVA (Jan XXIII.) TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ (Jan Pavel II.)

26 Islámský fundamentalismus
Islámský svět utrpěl za posledních sto let mnoho porážek - rozklad jeho politické moci, podkopání autority islámu v důsledku invaze cizích idejí, zákonů a způsobů života, oslabení tradičních patriarchálních rodinných vazeb. „V tomto smyslu je obrození nezápadních náboženství nejvýznamnějším projevem protizápadního postoje nezápadních společností. Toto obrození neznamená odmítnutí modernity jako takové, pouze odmítnutí Západu a sekularismu, degenerované kultury spojované se Západem.“ Je to boj proti „westoxifikaci“, někdy se též hovoří o „západním moru“ či „okcidentóze“.

27 „Bojujte proti těm, kdož nevěří v Boha a v den poslední a nezakazují to, co zakázal Bůh a jeho posel...“ (Korán 9:29) „Vy, kteří věříte ! Bojujte proti těm z nevěřících, kteří jsou poblíže ! Nechť ve vás naleznou tvrdost a vězte, že Bůh je na straně bohabojných !“ (Korán 9:123) „Jestliže nevytáhnete do boje, Bůh vás potrestá trestem bolestným...“ (Korán 9:39)

28 „Izrael“ - „Bůh bojuje“
„Budu stíhat nepřátele, dopadnu je. Nevrátím se zpět, dokud je neudolám. Rozdrtím je, že už nepovstanou, pod nohy mi padnou. Opásals mě statečností k boji, ty, kdo povstávají proti mně, sám srazíš. Obrátil si na útěk mé nepřátele, navždy umlčím ty, kdo mě nenávidí. Budou volat o pomoc, a nespasí je nikdo, volat k Hospodinu, ale neodpoví. Roztluču je, budou jako prach ve větru, smetu je jako bláto z ulic.“ (Ž 18:38-43)