Václav Urbánek Převzdělanost a výdělky absolventů VŠ Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 1.

Prezentace na téma: "Václav Urbánek Převzdělanost a výdělky absolventů VŠ Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 1."— Transkript prezentace:

1 Václav Urbánek Převzdělanost a výdělky absolventů VŠ Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 1

2 Známá pravda: Vzdělání vynáší, a to nejenom peníze – např. střední délka života: Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 2

3 Ale o peníze jde až v první řadě... Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 3

4 I když ženy na to mírně doplácejí: Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 4

5 Vysvětlení rozdílů v příjmech podle vzdělání je mnoho. V posledních desetiletích se hodně pracuje s teorií lidského kapitálu – americký ekonom Gary S. Becker byl jedním ze zakladatelů (jeho kniha Human Capital: A Theoretical and Empirical Analysis, with Special Reference to Education, 1964) Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 5

6 6

7 7 Nejznámější výpočet – Mincerova rovnice (rok 1974)

8 Zjednodušeně řečeno, člen b v Mincerově rovnici je přírůstek platu za jeden rok vzdělání – také se označuje jako návratnost investice do vzdělání. Člen b byl změřen mnohokrát, výsledky dost rozmanité. Pro Českou republiku se uvádí v hodnotě 14.3% pro muže a 14.1% pro ženy (OECD 2012). Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 8

9 9

10 Co se však stane, když vysokoškolák nenajde místo odpovídající jeho vzdělání (ať už ihned po absolvování nebo v dalším profesním životě)? Kvalifikační nesoulad (nejčastěji JOB MISMATCH) má formu horizontální – vysokoškolák pracuje v povolání, které se nekryje s jeho vystudovaným oborem (viz graf na dalším obrázku) vertikální – vysokoškolák je více kvalifikovaný než je požadovaná úroveň – překvalifikovanost nebo častěji převzdělanost (overqualification, overeducation); analogicky podkvalifikovanost... Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 10

11 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 11

12 Důvody kvalifikačního nesouladu: poptávka po kvalifikovaných pracovnících na trhu je nižší než nabídka takových pracovníků (v celé ekonomice, v odvětvích/oborech, místně, v skupinách pracovníků) – je příliš velký růst počtu vzdělaných nebo technologický rozvoj nestačí? dlouhodobý, krátkodobý nebo cyklický fenomén? může vzdělání nahrazovat jiné schopnosti (u převzdělaných) nebo naopak – heterogeneita schopností, ale i vzdělání? … a mnoho dalších otázek Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 12

13 Nejvíce se studuje vertikální kvalifikační nesoulad, převzdělanost a podvzdělanost. Převzdělanost je nákladná – pro ekonomiku, pro podnik i pro jednotlivce Na úrovni ekonomiky – zbytečně vynaložené prostředky na vzdělání ze strany domácností i státu Na úrovni firem – zejména nižší produktivita, vysoká fluktuace, nespokojenost s prací Na úrovni jednotlivce – nižší návratnost investice do vzdělání (nižší mzda), nespokojenost s prací, změna místa Podvzdělanost – podobné jevy s opačným znaménkem Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 13

14 Výskyt pod- nebo převzdělanosti – intuitivně víme, že existuje, ale problémem je, jak ji změřit z dostupných dat. TŘI MOŽNOSTI 1. Objektivní měření: pomocí katalogů zaměstnání a povolání (ISCO...). Potíž – do povolání se obtížně vřazuje požadované vzdělání 2. Subjektivní měření: pracovník posuzuje, zda jeho vzdělání odpovídá požadovanému 3. Statistické měření: průměr nebo medián let vzdělání v určitém povolání je označen za požadované vzdělání, menší nebo větší počty let (např. o 1 standardní odchylku) jsou pod- nebo převzdělanost Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 14

15 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 15 Výskyt převzdělanosti (z meta-analýzy 33 studií v různých zemích OECD, McGuinness 2006) – subjektivní měření

16 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 16 Výskyt vzdělanostního nesouladu v evropských zemích (European Social Survey, Round 5 (2010) – subjektivní měření

17 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 17 Výskyt vzdělanostního nesouladu v České republice (European Social Survey, Round 5 (2010) – subjektivní měření

18 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 18 EU CountriesAllMaleFemale Underqualified 29.3432.4026.43 Adequately qualified 22.4321.3623.42 Overqualified 48.2446.2450.14 Czech Republic Underqualified 41.8541.0342.86 Adequately qualified 19.1016.9221.74 Overqualified 39.0442.0535.40 Years of over schooling Years of under schooling Years of education necessary for job Years of full- time education Age of respondent Years of experience EU COUNTRIES All N=11137 Mean (Std.deviation) 2.86 (1.63) 1.95 (1.29) 12.51 (2.58) 12.70 (2.44) 41.94 (11.66) 20.12 (11.94) Males N=5393 Mean (Std.deviation) 2.79 (1.58) 1.98 (1.38) 12.44 (2.61) 12.53 (2.43) 41.69 (11.87) 20.77 (12.26) Females N=5744 Mean (Std.deviation) 2.93 (1.66) 1.92 (1.18) 12.58 (2.55) 12.86 (2.53) 42.18 (11.44) 19.52 (11.61) CZECH REPUBLIC All N=544 Mean (Std.deviation) 2.76 (1.55) 1.37 (.81) 11.89 (2.44) 12.11 (1.69) 41.26 (10.67) 19.39 (11.11) Males N=295 Mean (Std.deviation) 2.59 (1.46) 1.23 (.59) 11.59 (2.28) 11.99 (1.66) 40.86 (10.99) 19.76 (11.25) Females N=249 Mean (Std.deviation) 3.01 (1.66) 1.54 (.99) 12.25 (2.58) 12.25 (1.72) 41.73 (10.29) 18.95 (10.95) Výskyt adekvátní vzdělanosti, pod- a převzdělanosti v EU (ESSRound 5, 2010)

19 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 19 Pro měření mzdového rozdílu mezi pracovníky s požadovaným, větším a menším vzděláním se používá rozšířená Mincerova rovnice (ORU rovnice) při čemž platí, že:b r ≠ b o ≠b u (nebo b r >b o >|b u |)

20 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 20 Výsledky regrese pro vybrané země EU, ESS Round 5, 2010

21 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 21

22 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 22 Výpočet výdělků podle Mincerovy původní rovnice (před logaritmováním): Potom, jestliže K o =1 (přímé náklady = 0), pro Českou republiku poměr mezi výdělkem vysokoškoláka (5 let university) na místě s požadovaným vzděláním a výdělkem středoškoláka kde Eu a Es jsou výdělky vysokoškoláka a středoškoláka

23 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 23 Obdobně, pro Českou republiku poměr mezi výdělkem vysokoškoláka (5 let university) na místě s požadovaným středoškolským vzděláním a výdělkem středoškoláka kdeE o je výdělek převzdělaného vysokoškoláka. Jeho výdělek je sice vyšší než výdělek kolegy středoškoláka, ale nižší, než kdyby byl na místě odpovídajícím jeho kvalifikaci.

24 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 24 A dále, pro Českou republiku poměr mezi výdělkem středoškoláka na místě s požadovaným vysokoškolským vzděláním a výdělkem vysokoškoláka na tomto místě kde E R výdělek vysokoškoláka na odpovídajícím místě a E SU je výdělek podvzdělaného středoškoláka. Jeho výdělek je sice vyšší než výdělek kolegy středoškoláka na středoškolském místě, ale nižší, než kdyby měl odpovídající VŠ vzdělání:

25 Rozvoj lidských zdroj ů ve v ě d ě a výzkumu 2014 25 DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST A TRPĚLIVOST