Sopečné jevy.

Prezentace na téma: "Sopečné jevy."— Transkript prezentace:

1 Sopečné jevy

2 Termální prameny Výrazným a turisticky oblíbeným doprovodným projevem vulkanismu jsou termální prameny a gejzíry. Oblasti bohaté na tuto aktivitu se často využívají k rekreačním či dokonce léčebným účelům, nebo k získávání tepelné energie. Výstřiky horkých vod jsou ve více či méně pravidelných intervalech a mohou dosahovat výšky až několika desítek metrů. Takovými je například geotermální oblast Yellowstone, Kamčatka, Island, Nový Zéland aj. (viz budoucí články).

3 Termální prameny

4 Tsunami Tsunami jsou velké mořské vlny, které vznikají díky zemětřesení, jež mohou být vyvolána i vulkanickou činností – nejčastěji podmořskou. V hluboké vodě se tsunami šíří neuvěřitelnou rychlostí až 800 km/hod., ale na hladině se neprojeví. Teprve u pobřeží nabírají výšku a při kontaktu s pevninou ničí vše, co jim stojí v cestě.

5 Tsunami

6 Fumaroly Fumarola je forma projevu sopečné činnosti, která vypouští do svého okolí plyn. Jedná se o otevřenou spojnici zemského povrchu a zemského podloží, která produkuje páru a plyny. Plyn je převážně složen z HCL, v menší míře je tvořen SO, H2S, SO3 a přehřátou vodní párou. Teplota unikajícího plynu je v rozmezí 200 až 800 stupňů. Jedná se o doprovodné jevy vulkanismu, které vypovídají o stále aktivní magmatické činnosti. Sopečné plyny se uvolňují při odplynění magmatu.

7 Fumaroly

8 Solfatary Solfatara - je typem fumaroly. Stejně jako ona je projevem sopečné činnosti, puklinou v zemi, z níž unikají páry. Hlavními složkami těchto par jsou vodní pára a oxid uhličitý. Od fumarolových se solfatarové páry liší zejména podstatně vyššími obsahy sirovodíku a elementární síry. Oxidací sirovodíku s kyslíkem vzniká oxid siřičitý, který je vodou rozpouštěn na kyselinu siřičitou. Ta okyseluje půdu okolo a spolu s horkou vodou způsobuje rozklad minerálních složek. Prostřednictvím tohoto rozkladu a pomocí kondenzace vodní páry vznikají často celé sírové homole, nebo bahnová jezírka.

9 Solfatara

10 Mofety Vznikají probubláváním minerálních vod, nebo častěji suchého oxidu uhličitého s povrchovou vodou a bahnem. Tento jev je někdy nesprávně označován jako bahenní sopky. Plynný oxid uhličitý je projevem postvulkanické činnosti. Z rozpukané zvětralé žuly krystalinického podloží uniká oxid uhličitý a hromadí se ve vrstvách terciérních sedimentů (Hrubozrnné křemičité písky, porovinové jíly a kaolinitické jíly). Puklinami ve svrchních vrstvách křemeliny vyvěrá na povrchu v malých cm širokých a skoro stejně hlubokých kráterech.

11 Mofety

12 Lapilli Lapilli (jinak též sopečná struska či škvára) jsou nejčastěji bazická tělesa řadící se do pyroklastického materiálu vznikajícího při explozivních erupcích magmatu. Svojí velikostí od 2 mm do 64 mm tvoří přechod mezi vulkanickým pískem a sopečnými pumami. Lapilli bývají součástí sopečných mračen, kdy jsou společně s pumami transportovány spíše při povrchu. Zatímco horní část mračna je tvořena převážně sopečným popelem a prachem. Následně se po erupci lapilli hromadí v okolí sopek a dávají základ pyroklastickým horninám.

13 Lapilli

14 Vulkanismus Vulkanismus nebo také sopečná činnost je souhrn projevů vnitřní energie planety, který se projevuje sopečnou činností, zemětřesením, tepelnou metamorfózou či případně dalšími projevy, a to jak na povrchu tak i na mořském dně. Vulkanimus se projevuje stoupáním teplejšího magmatu od spodních do svrchních částí planetárních obalů, až dojde občas k jejich průniku na povrch, kde se magma vyvalí ven a začne ve formě lávy vytvářet nová tělesa jako například: štítové sopky, stratovulkány, lávové proudy, lávová jezera, či výrony plynů ve formě fumarol či solfatar nebo projevy geotermální energie.

15 Vulkanismus

16 Vulkanismus

17 Konec Vypracoval: David Kúřil