Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Vyšetřovací metody v porodnictví
Jozef Záhumenský
2
Indikované laboratorní vyšetření
Algorytmus vyšetření ANAMNÉZA KLINICKÉ VYŠETŘENÍ ULTRAZVUK Pracovní diagnóza Indikované laboratorní vyšetření
3
Anamnéza Porodnictví je komunikativní obor Těhotenská PORADNA
Komunikace Získání cenných informací ve prospěch klienta Získání klientovy důvěry Odbourání strachu a napětí Adrenalin je nepřítel porodu
4
Anamnéza Rodinná anamnéza Osobní anamnéza
Pátrat po poruchách srážení v rodině genetická anamnéza partnera (Vrozené vývojové vady a genetické nemoci v rodině neudává) Osobní anamnéza Průběh a výsledek předešlých gravidit P: 1999 v těhotenství preeklampsie, spontánní porod, kluk 3200 g, kojila půl roku, dítě zdravé Ab: 2010 spontánní v 6. týdnu, vykonaná RCUI Předchorobí – dosavadní průběh gravidity
5
Standardní zápis Kontrakce Pohyby Krvácení Plodová voda
Pravidelné á x minut Nepravidelné Nepociťuje Pohyby Cítí Necítí Krvácení Krvácí Nekrvácí Plodová voda Teče čirá/skalená Neteče
6
Porodnické vyšetření Něžně Zevní Vnitřní hmaty
7
Zevní porodnické hmaty
Pavlikovy/Leopoldovy hmaty – 4ks Určení Polohy Postavení Naléhání Držení UZV upřesní
8
Palpace fundu děložního
Velikost dělohy Vzdálenost spona-fundus (SF) Gravidogram (SF v kombinaci s hmotnostním přírůstkem)
9
Palpace děložních hran
Děložní tvar hruškovitý ovoidní kulovitý Děložní verze (DVT, SVT)
10
Pawlikův hmat Obsah dolního děložního segmentu
Velikost, tvar, konzistence naléhající části
11
Pawlikův hmat Průběh krční rýhy (u PPHL)
12
Pawlikův hmat Vztah hlavičky k rovině pánevního vchodu
Vzdálenost krční rýhy od horního okraje spony
13
Poslech akce srdce plodu – po 24. týdnu
Stetoskop Ultrazvukový detektor ozev plodu Kardiotokograf (dokumentace) Vždy spolu s palpací pulzu matky
14
Slyšitelnost ozev Vpravo – post. II Vlevo – post. I PPHL post.II PPHL
15
Slyšitelnost ozev KP Vpravo – post. II Vlevo – post. I PPKP post.II
16
Pelvimetrie Distantia bispinalis 25-26cm Distantia bicristalis 28-29cm
Distantia bitrochanterica 31-32cm Conjugata externa cm
17
Vaginální vyšetření Aspekce – při krvácení Palpace
Zdroj krvácení – pochvy, čípek, dutina děložní Palpace Jemná, šetrná Posoudit – délku čípku, orientaci, konzistenci, prostupnost, poševní klenby Za porodu i naléhájící část plodu
18
AMNIOSKOPIE Posouzení barvy plodové vody
Termínová/potermínová gravidita – perspektiva porodu Kontraindikace – KP, příčna poloha
19
Ultrazvuk Největší „revoluce“ v porodnictví za poslední desetiletí
Umožnil vznik fetální medicíny Morfologická diagnostika Omezeně i funkční diagnostika Pohyby plodu Průtoky cévami
20
Modality M Mód – fetální echokardiografie B Mód Pulzní doppler
Barevný doppler 3D/4D
21
Sondy Čím vyšší frekvence tím přesnější zobrazení na kratší vzdálenost
Vaginální sonda – 7-12 MHz I. trimester gravidity Cervikometrie – posouzení délky a tvaru čípku Abdominální sonda – 3,5 – 5 MHz
22
Skríningový UZV 1. trimestr
Přesné datování gravidity - KRUCIÁLNÍ 1. trimestr – naprostá většina VVV se dá poznat již v I. trimestru Kombinovaný skríning Downova syndromu NT + biochemické hodnoty Možnost navázat biopsií choria – rychlá Dg. Chromozomální aberace U Gemín – možnost posouzení chorionicity
23
Skríning Downova syndromu
Individuální riziko pro konkrétní pacientku Různé metody – přibližně stejná přesnost Negativní – riziko menší než 1:1000 Pozitivní – riziko větší než 1:100 „Šedá zóna“
24
Skríningový UZV 2. trimestr
VVV – zejména VVV srdce I tzv. MINOR MARKERY Podrobný zápis – i negativní nálezy Množství plodové vody Placenta – umístnění Růst plodu – včasná IUGR
25
Skríningový UZV 3. trimestr
Zejména růst plodu VVV Placenta Množství plodové vody
26
Indikované UZV Sledování růstu plodu Termínová gravidita BFP Průtoky
27
Regulace frekvence srdeční akce
Intrakardiální mechanizmy Frank Starlingův zákon Extrakardiální mechanizmy Humorální Metabolické Neuronální
28
Variabilita frekvence
Po 20. týdnu nitroděložního vývoje – dozrávání VNS Dominantní adrenergní systém Variabilita frekvence závisí na Diurnální změny (spánek plodu) – v noci největší aktivita, ráno do 9.00 klesá Dýchací pohyby plodu – respirační arytmie Defekace matky, zvracení matky – zvýšený intraabdominální tlak Sexuálny styk – snížená variabilita Námaha matky – tachykardie plodu Zvuk, hudba, hluk
29
Variabilita frekvence
Farmaka – atropín, adrenalín, hyponotiká, anestetiká, diazepam Kouření – 1 cigareta zvýší frekvence o 13% a klesá variabilita na 50 minut
30
Princip metody Pohyby plodu, hluk, změna polohy matky, kontrakce přes CNS plodu mění frekvenci srdce Krátkodobá a dlouhodobá variabilita Hypoxie plodu – snížení pO2 v krvi způsobuje reflexivně bradykardii – zpomalení toku placentou lepší výměna plynů – dvojitý Bohrův efekt Tlak na hlavičku plodu – zvýšení intrakraniálního tlaku – bradykardie
31
CTG Variabilita ozev srdce plodu v závislosti od děložní činností KardioToko grafie Non stress test (NST) Stress test – monitorování za porodu Zátěžový oxytocinový test „umělý“ stress test – indikované vyšetření
32
CTG indikace NST Skríningové vyšetření Indikované vyšetření
po 38. týdnu jednou týdně po termínu obden Indikované vyšetření Růstová restrikce plodu IUGR Preeklampsie Podezření na ohrožení plodu
33
CTG indikace Porod Odtok plodové vody bez kontrakcí á 3 hodiny
Pravidelné kontrakce á 2 hodiny Nebo kontinuálně (indikuje lékař)
34
CTG NST – snižuje mortalitu u plodů s chronickou placentární insuficientí Monitorování porodu
35
Hodnocení Bazální frekvence (BF) Spojnice nečastějších přechodů
Norma
36
Hodnocení Variabilita Zvýšená variabilita Snížená variabilita
Krátkodobá – beat to beat Dlouhodobá – během 1 minuty Normální variabilita – od 6 do 25 bpm Zvýšená variabilita Pohyby plodu, dýchací pohyby plodu Snížená variabilita Spánek Hypoxie
37
Normální variabilita 6-25 bpm Reakce akce srdce na podněty přes CNS
Za 40 minut alespoň dvě akcelerace nad 10
38
Zvýšená variabilita Saltatorní křivka Pohyby plodu
Dýchací pohyby plodu Pupečníková komplikace
39
Snížená variabilita Snížená undulatorní 2-5 Nereaktivní 0-2 Sínusoidní
Těžká hypoxie Anémie
40
Akcelerace Vzestup aktivity nad 20 bpm v trvaní minimálně 30 vteřin – začátek – peak Dobrá kondice plodu Reakce na kontrakci Komprese a. umbilicalis
41
Decelerace Včasné vrchol decelerace na vrcholu kontrakce
Tlak na hlavičku – reflexivně bradykardie Pozdní – posun vrcholu decelerace o 40 s Pokles pH v krvi – glomus caroticum Variabilní – nejprve akcelerace pak decelerace Pupečníková komplikace Stlačení v. umbilicalis – pokles návratu krvi k pravému srdci– tachykardie Stlačení a. umbilicalis – vzestup tlaku krvi v těle plodu - bradykardie
42
CTG Nepřímý obraz fetální acidózy přes centrální regulaci srdce – vliv mozku na variabitlitu srdeční frekvence Méně než 50% plodů s patologickým CTG je v acidoze (Miller a spol. 1982) Jenom 26% plodů má „fyziologický“ CTG v čase půl hodiny před porodem
43
CTG Nepřímý obraz fetální acidózy přes centrální regulaci srdce – vliv mozku na variabitlitu srdeční frekvence Méně než 50% plodů s patologickým CTG je v acidoze (Miller a spol. 1982) Jenom 26% plodů má „fyziologický“ CTG v čase půl hodiny před porodem
44
CTG Hodnocení CTG – často velice subjektivní – zejména znalci vědí výsledek porodu Byly veliké rozdíly v hodnocení CTG u jednotlivých kapacit, interobserver, intraobserver (Akolisa a spol.1994) Nepodařilo se udělat počítačový model CTG, který by našel analogie s výsledkem porodu
45
CTG a DMO Incidence DMO 2/1000 porodů
Výskyyt mozkového poškození dětí po porodu (DMO) se za posledních 30 let nezměnil CTG výrazné snížení peripartální mortality Není rozdíl v CTG křivce u zdravých dětí a dětí s DMO (Nelson a Grether 1998) Více než 70% mozkových poškození vzniká před začátkem porodu (ACOG 2003) Neexistuje prenatální neurologické vyšetření
46
Salingova metoda Odběr kapilární krve z hlavičky plodu Stanovení pH
nad 7,25 stačí běžná observace 7,20-7,25 opakovat za 30 minut Pod 7,20 ad císařský řez
47
IPFO Stejný princip jako u dospělých OxyHb/Hb – v procentech
Pokles pod 30% na dobu delší 2 minuty ad s.c.
48
ST analýza Změny ST segmentu EKG plodu při hypoxii myokardu
Výhody – snížení počtu císařských řezů kvůli hypoxii Nevýhody – poměrně dlouhá příprava a dlouhý čas při zpuštění
49
Laboratorní vyšetření
Skríningové Vyhledávání poměrně častých jevů, které se dají příznivě ovlivnit, v bezpříznakové populaci (1-10%) Celá populace vs. Selektovaná (riziková) populace Indikované Doplnění, upřesnění pracovní diagnózy stanovené na základě klinického nálezu
50
Laboratorní vyšetření
Podmínka – výsledek vyšetření musí ovlivnit naše rozhodování a konání Cena vyšetření, cena materiálu, cena práce Traumatizace pacienta – odběrem, čekáním na výsledek Invazivní a neinvazivní vyšetření Kde je hranice ? Příklad Odběr venózní krve Odběr plodové vody Odběr arteriální krve na astrup Odběr moči necévkované Odběr moči cévkované
51
Druhy laboratorních vyšetření
Hematologické Biochemické Mikrobiologické Sérologické Histologické
52
Skríningové vyšetření
Bezpříznaková populace Prevence následků jinak nepoznaného stavu Výsledek musí změnit náš postup a ovlivnit přístup k pacientovi
53
Skríningové vyšetření
Cytologie čípku u bezpříznakové populace žen Dobrý skríning Fyziologický nález – kontrola za rok Suspektní nález – opakování za nějakou určitou dobu Patologický nález – histologizace, léčba HPV testace u bezpříznakové populace žen Zbytečný „skríning“ Pozitivní nález – cytologická kontrola Negativní nález – cytologická kontrola HPV testace by měla význam, kdyby po HPV negativitě bylo možné přesunout/zrušit cytologický skríning
54
Skríningové vyšetření
Nemá význam, když v případě pozitivity nenásleduje nějaká aktivita Nemá význam genetický skríning v graviditě, když žena odmítá ukončení gravidity v případě pozitivního nálezu
55
Indikované vyšetření Přinese objasnění k diferenciální diagnóze
Více pracovních diagnóz – příklon k některé z nich HPV testace u ASCUS Pozitivita – brát jako dysplazii Negativita – bez dysplastických změn
56
Hodnocení výsledků „Norma“ – průměrná hodnota +- dvě standardní odchylky (95% populace) 5% populace mimo normu i ve zdraví ! Falešně pozitivní Falešně negativní Zpřesnění Více parametrů (např. urea + krea, ALT+AST) Čemu věřit Klinický obraz vs. Laboratorní výsledky ????
57
Lékař důkladně vyšetřil pacienta na lůžku a otočil se k jeho manželce: Paní Nováková, mám pro vás smutnou zprávu. Váš manžel zemřel. Pacient pootevře oči a slabým hlasem říká: Ale já ještě žiju. Žena se k něm otočí a poví: Ty mlč, pan doktor se v tom vyzná lépe.
58
CAVE Normy jsou dělané pro konkrétní populaci
Nemusí zcela platit všude Ideál Tabulky pro danou populaci Příklad – americké růstové křivky plodů ne zcela platí v Evropě (UZV biometrie)
59
Skríningové vyšetření v graviditě
Provádějí se ty, kterých výsledek ovlivní další vedení gravidity, způsob porodu nebo poporodní ošetření novorozence Příklad Skríning hepatitidy B – v případě pozitivity pasivní imunizace novorozence Hepatitida C – imunizace neexistuje – skríning neprováděn
60
Skríningové laboratorní vyšetření v graviditě
I. trimestr KO Krevní skupina + Rh + protilátky Syphilis HIV HBsAg Genetický skríning I. trimestru II. trimestr Genetický skríning II.trimestru oGTT III. trimestr HIV a HBsAg u rizikové populace
61
Krevní obraz Skríning těhotenské anemie Trombocytopenie
Skrining pozitivní: Ferroterapie eventuálně hematologické vyšetření Trombocytopenie Skríning pozitivní – další diagnostika (HELLP) Hemodiluce – v graviditě norma Hb 115 CAVE: Preeklampsie hemokoncetrace
62
Krevní obraz v graviditě
V termíně – 3 litry vody Hemodiluce % krevního objemu „relativní“ anemie, norma Hb 115 Prevence strát krevních elementů při krvácení za porodu Zvýšený krevní objem – děloha, placenta Zlepšené hemoreologické poměry Neléčená anemie v graviditě– zvýšené riziko předčasných porodů, IUGR, intrauterinní smrti plodu
63
Krevní obraz v graviditě
Relativní leukocytosa Normální do /ul Nárůst hlavně CD8 leukocytů a neutrofilů Během porodu do /ul Včasné šestinedělí do /ul Při dg zánětu spíše dynamika nárůstu, než jedna hodnota
64
Trombocyty Relativně nižší koncentrace Tc – hemodiluce
Netěhotné průměr – /ul Těhotné průměr – /ul Trombocytopenie (-2,5%) Netěhotné pod /ul Těhotné pod /ul
65
Skríningové vyšetření moči Heptaphan – každou poradnu
Bílkovina Kontaminace výtokem Proteinurie (preeklampsie, onemocnění ledvin) Uroinfekce (klinický obraz) Glucosa Těhotenská glykosurie Diabetes Ketony Hladování Cave u DM I. typu Urobilinogen Prehepatální ikterus /hemolýza/ Hepatální ikterus /jaterní leze/ Cave ne cholestatický ikterus! Krev Kontaminace výtokem Uroinfekce Konkrement Primární onemocnění ledvin pH moče Zvýšené pH - uroinfekce
66
oGTT Skríning …… ……….24.-28. týden
Riziková populace….. Konec I. trimestru 75 g glukózy - glykémie nalačno, 1 hod, 2 hod Nalačno: 3,6……….5,5 mmol/l Za 1. hodinu …..do 11,1 mmol/l Za dve hodiny …… do 7,7 mmol/l Doporučení České diabetologické společnosti: Patologická hodnota v I. hodině již znamená GDM
67
Syphilis (BWR, RRR) BWR – pozitivita ještě neznamená syphilis
Lues latens seropositiva 2x v graviditě + 1 x pupečníková krev Riziko serokonverze během gravidity ???? Zřejmě lepší – 1 odběr I. trimestr, druhý odběr u rizikové populace Zajišťovací léčba – snížení rizika vertikálního přenosu
68
HBsAg, HIV I. trimestr Riziko serokonverze u nás malé
U rizikových skupinách – opakovat ve III. trimestru Narkomani Nízký socioekonomický statut Lepší HIV I. trimestr Pozitivita vede k započatí léčby HBsAg ve III. trimestru – zachycení i čerstvých infekcí USA – Lamivudín v graviditě snižuje riziko vertikálního přenosu HBsAg
69
Genetický skríning - interpretace
Vyhledávání trizomii CVS a AMC zatížené rizikem potratu (cca. 1:200) Hodnocením biochemických + ultrazvukových parametrů + věku + anamnézy – stanovení individuálního rizika Upravené vzhledem k věku – věk není automatický indikace AMC Jednotlivé laboratorní hodnoty nemají význam Riziko srovnat s rizikem potratu po AMC – rozhodnutí rodičů na základě kompletních informací Riziko větší než 1:100 vysoké riziko Riziko mezi 1:100 a 1:1000 střední riziko (šedá zóna) Riziko menší než 1:1000 nízké riziko CAVE Negativní skríning vlastně zde neexistuje !!!!!!!!
70
Genetický skríning Přesnost – redukce počtu zbytečných AMC
Dnes ČR: 80 negativních AMC/ na 1 plod s DS Na 2 plody s DS/1 zdravý plod se potratí Minulost: 200 negativních AMC/ na 1 plod s DS Na 1 plod s DS/1 zdravý plod se potratí
71
Skríning GBS Streptococcus agalactiae
KOMENZÁL v pochvě – ženě neškodí ! Léčba v graviditě zbytečná – návrat do 6 týdnů Léčí se jenom přítomnost v moči Nejedná se o skríning poševní infekce ale o skríning GBS – jiný nález u bezpříznakové pacientky neléčit Za porodu ATB – prevence včasné neonatální GBS infekce
72
Skríning protilátek Zavedením rutinní anti Rh profylaxe se nejčastější příčinou HON stal AB0 systém Většina žen se skupinou 0 má nepravidelné protilátky proti A a B (některé baktérie mají podobné atigeny) Nejčastější u primipar Mírná hemolyza Nezhoršuje se v další graviditě 62% postižených novorozenců potřebuje fototerapii
74
Skríning protilátek Nepřímý Coombsův test
Při pozitivitě – specifikace systému protilátek IgM - nepronikají placentou IgG – stanovení titru Kritický titer – ten který již způsobuje fetální anemii Anti D – 1:16 Anti Kell 1:8 Stanovení Rh statusu plodu Genotyp otce – když je DD heterozygot – plod Rh+ Testování Rh plodu s volných fragmentů DNA v mateřské krvi
75
Některé vyšetření kterých skríning se zvažuje nebo doporučuje
Toxoplazmoza Rubeolla pH pochvy
76
Toxoplazmosa Jenom akutní onemocnění v graviditě může poškodit plod
Riziko poškození je relativně nízké Důležité UZV známky – kalcifikace mozku Protilátky chrání celoživotně Sérologická diagnostika Pozitivita IgM – ještě rok po akutní infekci !!! Množstvo zbytečných AMC Povinný skríning Toxo – upouští se (Francie, Dánsko) Jenom rizikové (?)
77
Rubeolla Přeočkovaná populace- od ročníku 1970
Poslední potrat ve Velké Británii pro rubeollu 1990 Ukrajina, Rusko – očkují Vietnam, Čína – neočkují Skríning Rubeolly v graviditě nemá význam
78
pH pochvy Bakteriální vaginosa – asociovaná s rizikem předčasného porodu Mechanizmus ne zcela známý pH pochvy – nad 5,5 znak BV Levné, jednoduché vyšetření Léčba BV nesnižuje riziko předčasného porodu
79
Indikované vyšetření Diagnostika komplikací gravidity, které se klinicky projevili CAVE: specifiká některých nálezů v graviditě Fyziologické změny
80
Koagulační parametry Gravidita – hyperkoagulační stav – estrogeny stimulují v játrech produkci všech faktorů kromě XI a XIII 6x vyšší riziko TEN Zároveň aktivovaná fibrinolysa Křehkejší rovnováha mezi prokoagulačními a antikoaguloačními faktory Zvýšené riziko DIC Hladiny fibrinogenu do 6g/l D diméry můžou být v graviditě pozitivní Po porodu ještě stoupají
81
Průměrné hodnoty koagulačních parametrů
Parameter Nonpregnant Pregnant (35–40 weeks) Activated PTT (sec) Thrombin time (sec) Fibrinogen (mg/dL) 2, ,73 Factor VII (%) Factor X (%) Plasminogen (%) tPA (ng/mL) Antithrombin III (%) Protein C (%) Total Protein S (%)
82
Lipidové spektrum v graviditě
Od II. trimestru postupný nárůst koncentrace lipidů v plazmě Progesteron ovlivňuje hormonální regulaci lipidů v hypotalamě Zvýšená aktivace lipolýzy v tuku Snížené aktivity lipoproteinové lipázy Estrogeny zvyšují produkci lipidů v játrech Zvýšené celkové lipidy, cholesterol, TAG, VLDL, LDL, HDL Tuky ovlivňují funkci endotelu – vazodilatace
83
Laboratorní známky zánětu
Febris nejčastější příznak zánětu Laboratorní testy Odlišení bakteriálního zánětu – ATB Leukocytosa – nepřesná – sledovat dynamiku CRP – nejpřesnější Za porodu může stoupat i bez zánětu Po porodu a po operaci – zvýšený Prokalcitonín – přesná dg bakteriálního zánětu FW – v graviditě nepoužitelná – zvýšené plazmatické hladiny globulínů a fibrinogenu
84
Laboratorní známky preeklampsie
KO – hemokoncentrace – relativně vyšší koncentrace hemoglobínu (často přes 140 mg/l) KM – vyšší hladiny Důležitá spíše dynamika Cave – porucha vylučování v ledvinách, ne zvýšená tvorba !!! Cave – po porodu a po s.c. přirozená hyperurikemie Proteinurie – odpad bílkovin v moči za 24 hodin Norma 0,5 g Mírná do 2 g Závažná nad 2 g Jaterní testy – HELLP nebo preeklamptické postižení jater
85
HELLP Elevace JT LDH – jaterní a erytrocytární frakce (hemolyza)
Pokles Tc Hemolyza – pokles Ht, schistocyty
86
Falešná pozitivita Automat Ručně Le 10,1 Hb 118 Ht 32% Ery 4,32 Tc 93
87
Intrahepatální cholestaza těhotných
Elevace žlučových kyselin Norma do 10 umol/ Nad 40 umol/l intenzivní sledování Nad 80 umol/l zvážit porod Cholestáza – žlučové kyseliny se nevylučují do žluče ale ukládají v játrech – následně nárůst koncetrace v krevní plazmě – ukládání do kůže – svědění Hepatocelulární poškození nemusí být přítomné ani u závažné cholestázy JT nejsou ukazatelem závažnosti onemocnění ALP – ukazatel cholestázy – norma u těhotné do 4 ukat/l (cave placentární frakce ALP) Žloutenka /elevace bilirubinu/ jenom v 10% případů Nejlepší klinický ukazatel – svědění
88
Závěr Některé laboratorní hodnoty v těhotenství mají jistá specifika
Neučí se to během pregraduální výuky Lékaři jiných oborů – falešně pozitivní nálezy Hyperurikémie, hyperfibrinogenémie, leukocytosy, FW Laboratorní vyšetření jsou vždy jenom pomocné Jsou zatížené chybou Vždy v souvislosti s klinickým stavem ženy
89
4. celostátní konference
Sekce infekčních nemocí v gynekologii a porodnictví ČGPS a Sekce venerických nemocí ČDS Téma: Sexuálně přenosné nemoci Praha, Hotel Clarion,
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.