Křivka (spotřebitelské) poptávky

Prezentace na téma: "Křivka (spotřebitelské) poptávky"— Transkript prezentace:

1 Křivka (spotřebitelské) poptávky
Křivka spotřebitelské poptávky vyjadřuje závislost mezi cenou (nezávislá proměnná) a poptávaným množstvím (závislá proměnná) Na svislé ose P (cena) na vodorovné ose Q´ (poptávané množství) Rozlišujeme Individuální poptávka = poptávková křivka jednoho spotřebitele Tržní poptávka = součet poptávkových křivek všech spotřebitelů, kteří se vyskytují na daném trhu (pozn. trh je vymezen místně a časově, např. všichni spotřebitelé, kteří v Brně v červnu poptávají chleba)

2 Charakteristika individuální poptávky
Individuální poptávka (poptávka jednoho spotřebitele) po daném statku či službě závisí (mimo jiné) na těchto faktorech: cena daného statku či služby cena ostatních statků či služeb disponibilním důchodu spotřebitele preferencích a očekávání spotřebitele

3 Vliv změny ceny statku na poptávané množství
Mějme linii rozpočtu Předpokládáme, že se mění cena statku Q´1, přičemž cena statku Q´2 je neměnná Nemění se důchod spotřebitele Linie rozpočtu se pootáčí v důsledku změny poměru cen obou statků

4 Změna ceny (P) a BL Pokud cena daného statku klesá, BL se stává plošší (množství daného statku, které spotřebitel může spotřebovávat, se vzdaluje od počátku). Pokud cena daného statku roste, BL se stává strmější.

5 Důchodový efekt Jeden ze dvou efektů vysvětlující, proč je křivka poptávky klesající. Pokud klesá cena nějakého statku, roste spotřebitelův reálný důchod/příjem. Spotřebitel si tak může koupit více jednotek daného statku. Příklad: Můj měsíční důchod/příjem je 1000 Kč, utrácím jej pouze za chleba. Pokud cena jednoho chleba klesne z 10 Kč na 5 Kč, mohu si koupit dvojnásobné množství chleba, můj reálný důchod se tedy, ač se nominálně nezmění, zdvojnásobí. Pozn.: důchodový efekt se netýká tzv. podřadných statků.

6 Substituční efekt Jeden ze dvou efektů vysvětlující, proč je křivka poptávky klesající Pokud klesá cena nějakého statku aniž by klesala cena jeho substitutů, bude spotřebitel preferovat tento statek a nikoliv jeho dražší substituty. Poroste tedy poptávané množství statku, jehož cena klesá, a poptávané množství substitutů daného statku bude klesat. Příklad: pokud se sníží cena jablek, klesne poptávané množství banánů apod.

7 Odvození (individuální) poptávkové křivky z mezního užitku
Spotřebitel bude kupovat danou jednotku statku, pokud mezní užitek z této jednotky je pro něj větší nebo roven ceně statku. Příklad: Jednotka MU TU Cena (Kč) Při ceně 10 Kč koupí spotřebitel 3 jednotky statku. Pokud by cena vzrostla např. na 15 Kč koupil 2 jednotky statku, pokud by klesla např. na 7 Kč, koupil by 4 jednotky statku. Při ceně 20 Kč koupí spotřebitel pouze 1 jednotku statku. Graf: viz následující snímek

8 Křivka individuální poptávky (z MU)

9 Odvození D z BL a IC (1) D = poptávková křivka (zde individuální poptávková křivka) BL = linie rozpočtu IC = indiferneční křivka Q´2 E3 E1 E2 Q´1

10 Odvození křivky individuální poptávky z BL a IC (2)
Pokud se BL posouvá díky změně P jednoho statku, tak se nová BL bude dotýkat jiné IC. Bod dotyku BL a IC vyjadřuje kolik spotřebitel daného statku spotřebovává. Stačí tomuto množství (Q´) přiřadit cenu, a to pro každý bod dotyku BL a IC. Výsledkem je poptávková křivka

11 Odvození křivky individuální poptávky z BL a IC
Q´2 PCC = křivka spojující všechny body dotyku BL a IC (PCC = price competition curve, tj. cenová spotřební křivka) P1 P2 P3 Q´11 Q´12 Q´12 Q´1 P1 P2 D P3 Q´1 Q´11 Q´12 Q´13

12 Konstrukce tržní poptávky
tržní poptávka je horizontálním součtem individuálních poptávek (tj. poptávek jednotlivých spotřebitelů) horizontální součet – součet individuálních poptávek přes všechna množství při dané ceně sledovaného statku

13 Konstrukce tržní poptávky
Individuální poptávky bílého a červeného spotřebitele Tržní (agregovaná, horizontálně sečtená) poptávka bílého a červeného spotřebitele P P DB 6 6 DT 3 3 DČ 4 8 15 Q 8 23

14 Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku
Předpokládáme pouze změnu disponibilního důchodu, ceny statků a ostatní faktory jsou neměnné. změní-li se důchod, posouvá se linie rozpočtu ↑I → posun BL a bodu optima od počátku, ↓I → posun BL a bodu optima k počátku ICC (Income Consumption Curve, tj- důchodová spotřební křivka) = množina bodů optima spotřebitele při různých úrovních důchodu (alternativně: Income Epansion Path, IEP – důchodová stezka expanze) = křivka spojující všechny body, kde se dotýká BL a IC.

15 Důchodová spotřební křivka – standardní tvar
Q´2 ICC S růstem důchodu roste rovnoměrně spotřeba obou „dobrých“ statků E3 E2 E1 Q´1

16 Důchodová spotřební křivka – nezbytný a luxusní statek
Q´2 Q´2 ICC ICC E2 E2 E1 E1 Q´1 Q´1 Statek Q´1 je nezbytný – jeho spotřeba roste pomaleji než důchod Statek Q´1 je luxusní – jeho spotřeba roste rychleji než důchod

17 Důchodová spotřební křivka – méněcenný (podřadný) statek
Q´2 ICC E2 E1 Q´1 Statek Q´1 je méněcenný – s růstem důchodu jeho spotřeba klesá

18 Důchodová spotřební křivka – změna poměru cen statků Q´1 a Q´2
ICC ICC' Q´1 Změní-li se poměr cen obou statků (například zlevní statek Q´1), bude ICC plošší. Pokud by zlevnil statek Q´2, ICC by byla strmější

19 Engelova křivka vyjadřuje závislost nakupovaného množství daného statku na důchodu u normálních statků s růstem důchodu jejich spotřeba roste: - u nezbytných pomaleji než důchod, - u luxusních rychleji než důchod u statků méněcenných s růstem důchodu jejich spotřeba klesá

20 Engelova křivka - odvození
Q´2 ICC E3 E2 E1 Q´ Y3 Y2 Y1 EC Q´1 Q´2 Q´3 Q´1 Q´1 Q´1 Q´1 Y1 Y2 Y3 Y

21 Engelova křivka pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek
Q´ Q´ Q´ EC EC EC Y Y Y Statek Q´ je nezbytný - spotřeba roste pomaleji než důchod Statek Q´ je luxusní - spotřeba roste rychleji než důchod Statek Q´ je méněcenný - spotřeba s růstem důchodu klesá

22 Engelova výdajová křivka
vyjadřuje závislost výdajů na nákup statku Q´ podle důchodu spotřebitele vyjadřuje tedy závislost PQ´* Q´ (tj. celkových výdajů na statek Q´ = kolik spotřebitel za statek Q´ celkem zaplatí) podle Y

23 Engelova výdajová křivka pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek
PQ´*Q´ PQ´*Q´ PQ´.Q´k EEC EEC EEC Y Y Y Statek Q´ je nezbytný – výdaje na jeho spotřebu rostou pomaleji než důchod Statek Q´ je luxusní – výdaje na jeho spotřebu rostou rychleji než důchod Statek Q´ je méněcenný – výdaje na jeho spotřebu s růstem důchodu klesají

24 Důchodová elasticita poptávky
vypovídá o citlivosti reakce spotřebitele při nákupu daného statku na změnu jeho disponibilního důchodu vyjadřuje procentní změnu poptávaného množství statku Q´ ku procentní změně disponibilního důchodu spotřebitele

25 Důchodová elasticita poptávky
eID = (ΔQ´/Q´)/(ΔY/Y) eID> 0 pro normální statky, eID < 0 pro méněcenné statky eID > 1 pro luxusní statky, 0 < eID < 1 pro nezbytné statky součet důchodových elasticit všech spotřebovávaných statků násobených podílem těchto statků na důchodu je roven jedné → μX.eIDX + μY.eIDY = 1, čili: nakupujeme-li luxusní statek, nutně musíme nakupovat i statek nezbytný nebo méněcenný

26 Substituční a důchodový efekt – Hicksův rozklad
substituční efekt (SE) = změna poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším: pokud klesá cena jednoho statku ve srovnání s cenami substitutů tohoto statku, spotřebitel preferuje statek, jehož cena klesá důchodový efekt (IE) = změna poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu: pokud klesá cena jednoho statku, má spotřebitel větší důchod (více peněz) jak na nákup statku, jehož cena klesá, tak na nákup ostatních statků. celkový efekt (TE) je dán součtem SE a IE

27 Hicksův rozklad na SE a IE – normální statky
Q´2 Posun z A do B – substituční efekt, nemění se úroveň užitku Posun z B do C – důchodový efekt, přechod na vyšší IC A Posun z A do C – celkový efekt, součet SE a IE C B U2 U1 Q´1 SE IE TE

28 Hicksův rozklad na SE a IE – méněcenný statek
Q´2 Důchodový efekt působí proti substitučnímu – celkový efekt je potom menší než v případě normálních statků C A B U2 U1 Q´1 SE IE TE

29 Giffenův statek jde o podmnožinu méněcenných statků
s poklesem ceny klesá jeho spotřeba a naopak → křivka poptávky je pozitivně skloněná jde o statky, které se značně podílí na výdajích spotřebitele, slouží k uspokojení základních potřeb a současně k nim neexistují blízké substituty důležitou roli hrají očekávání do budoucna např. základní potraviny, pohonné hmoty v době ropných krizí

30 Hicksův rozklad na SE a IE – Giffenův (podřadný) statek
Y Důchodový efekt působí proti substitučnímu a dokonce jej převáží – výsledný celkový efekt je potom kladný, tzn. s poklesem ceny statku X klesá i jeho poptávané množství C A B U2 U1 X SE IE TE

31 Cenová elasticita poptávky
udává procentní změnu poptávaného množství ku procentní změně ceny e=(ΔQ´/Q)/(ΔPQ´ /PQ´) Pozn: z hlediska matematiky platí: Procentuální změna je změna dělená aritmetickým průměrem veličin, tj. Q´ lomeno 1/2(Q´2 + Q´1), respektive P lomeno 1/2(P2 + P1). Koeficient elasticity je pak vyjádřena následujícím vzorcem: e = Q/ (1/2 (Q´2 + Q´1)) / (P/(1/2(P2 + P1)) Kde: Q = Q´2 - Q´1, P = P2 - P1,,  = znak pro změnu,

32 Cenová elasticita poptávky
Cenová elasticita poptávky říká, o kolik vzroste poptávané množství, pokud cena klesne o jedno procento, respektive o kolik klesne poptávané množství, pokud cena vzroste o jedno procento. Cenová elasticita zajímá zejména pro firmy, a to z důvodu, že změna ceny může v důsledku příslušné elasticity poptávkové křivky firmám zvýšit nebo snížit celkový příjem. Snadno si přitom odvodíme následující závislosti (viz tabulka): Růst ceny Pokles ceny Elastická poptávková křivka (e  1) Růst ceny o 1 % vyvolá pokles poptávaného množství o více než 1 %, firmám se tedy sníží celkový příjem Pokles ceny o 1 % vyvolá růst poptávaného množství o více než 1 %, firmám se tedy zvýší celkový příjem Neelastická poptávková křivka (e  1) Růst ceny o 1 % vyvolá pokles poptávaného množství o méně než 1 %, firmám se tedy zvýší celkový příjem Pokles ceny o 1 % vyvolá růst poptávaného množství o méně než 1 %, firmám se tedy sníží celkový příjem

33 Změna cen ostatních statků a její vliv na poptávku
budeme zkoumat, jak ovlivní poptávku po statku Q´2 změna ceny statku Q´1, neboli co se bude dít se sledovaným statkem, změní-li se cena jeho substitutu nebo komplementu křížový SE (substituční efekt) – změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího levnějším – je pozitivní - ↑PQ´2 → ↑Q´1 křížový IE (důchodový efekt) – jak změna ceny statku Q´2 ovlivní reálný důchod a tedy poptávku po statku Q´1– je negativní - ↑PQ´2 → ↓ Q´1 celkový efekt je dán součtem křížového SE a křížového IE

34 Rozklad na křížový SE a IE - komplementy
Q´2 Posun z A do B – křížový substituční efekt Posun z B do C – křížový důchodový efekt Posun z A do C – celkový efekt cenové změny statku Q´2 na poptávané množství statku Q´1 C U komplementů převáží důchodový efekt, tzn. zlevní-li komplement (Q´2), zvýší se poptávané množství statku Q´1 B U2 A U1 Q´1 SE IE TE

35 Rozklad na křížový SE a IE - substituty
Q´2 Posun z A do B – křížový substituční efekt Posun z B do C – křížový důchodový efekt Posun z A do C – celkový efekt cenové změny statku Q´2 na poptávané množství statku Q´1 C B U substitutů převáží substituční efekt, tzn. zlevní-li substitut (Q´2), sníží se poptávané množství statku Q´1 U2 A U1 Q´1 SE IE TE