Ze kterého díla je ukázka? Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Prezentace na téma: "Ze kterého díla je ukázka? Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."— Transkript prezentace:

1 Ze kterého díla je ukázka? Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 Smutný šelest záclon vlaje z hedvábí a ohybá je s hrůzou již jsem do té doby neznal ani přibližně; abych skryl své polekání, říkal jsem si bez ustání: "Je to host, jenž znenadání zaklepal tak neslyšně pozdní host, jenž znenadání zaklepal tak neslyšně jednou jen a pak již ne."

3 ”Je mi velice líto, že mě dopis nezastihl. Vrátím se v deset hodin,” nedbalým písmem psal Vronskij. Tak! To se dalo čekat! Anna se zlostně ušklíbla. ”Dobře, tedy jeď domů,” tiše pravila k Michajlovi. Mluvila tiše, poněvadž jí srdce tak prudce tlouklo, že nemohla dýchat. Ne, nedám se od tebe týrat, pomyslela si, ale hrozba neplatila jemu ani jí samé, nýbrž někomu neznámému, kdo jí působil muka. Vykročila po nástupišti ven ze stanice.

4 Věrný syn jsi Čechů kmene, věrný bratr bratřím svým; jazyk český je i Tobě otců drahým dědictvím. České hory - české doly - české luhy - český háj - šírá vlasť - ta česká země nejmilejšíť Tobě ráj.

5 Konečně se objevil odsouzenec, přivázaný vzadu ke káře. A když byl vytažen na plochu pranýře a když ho mohli ze všech stran náměstí spatřit přivázaného provazy a řemeny ke stolu, propukl na náměstí ohromný řev, smích a jásot. Dav poznal Quasimoda...

6 Jenom jednu slabost ten král dobrý měl, že jest na holiče tuze zanevřel, dal se holit jenom jednou v roce, dlouhé vlasy po krku široce nosil jak roj včel.

7 Holoubátko to nebylo, dcero má, holoubátko to nebylo - líčko se ti proměnilo a potrhán je tvůj vzhled! "Oh, zabila jsem děťátko, matko má, oh, zabila jsem děťátko, své ubohé zrozeňátko - žalostí bych pošla hned!"

8 To bych rád věděl: když mohou být pohádky o všelijakých jiných lidských řemeslech a povoláních, jako o králích a princích a loupežnících, pastýřích a rytířích a černokněžnících a obrech a drvoštěpech a vodnících, proč by nemohla být také jednou pohádka o pošťákovi? Vždyť takový poštovní úřad, to je skoro jako zakleté místo; máte tam samé nápisy, že "kouřiti je zakázáno" a "psy s sebou bráti je zakázáno" a mnoho jiných varovných tabulek - říkám vám, tolik vyhlášek a zapovědí nemají ve svých úřadovnách ani čarodějníci, ani draci.

9 Stříhali dohola malého chlapečka kadeře padaly k zemi a zmíraly kadeře padaly jak růže do hrobu Železná židle se otáčela Šedaví pánové v zrcadlech kolem stěn Jenom se dívali Jenom se dívali Že už je chlapeček chycen a obelstěn V té bílé zástěře kolem krku

10 Než pro Vávru, radši ste mně krkem měla zakrótiť - tak vám to řeknu I ty - kdepak ses naučila tak mluviť? To tě ten---tak mluvit naučil? Eště haňbu nám budeš tropit? Tak mluví ta néhorší z panské kravárny, a ani ta si to nedovolí. Nebojíš se boha? Nebojíš se lidí, že bodó prstem na tebe ukazovat?

11 Byl to synek jako jedle, byla na něj pyšná máti, ale škaredou měl chybu: tu, že nechtěl poslouchati těch, kdož vládli pod Lipinou. A když tak se kantor spustí... víš, jsou hříchy v katechismu, co se nikdy neodpustí. Leta táhnou, vlasy řidnou jako listí před jesení. Halfar pořád za mládence! Pro Halfara místa není. … V horký večer, na klekání když se jednou ve vsi zvoní, vrazí děvče v černou izbu: Kantor visí na jabloni! Bez modlitby, bez slzy ho, jak při hříšné duši jisto, v roh hřbitova zakopali, a tak dostal Halfar místo.

12 Tatínkem to trhlo, takže byl všecek polekaný: "Zatrápený Broučku, copak musíš tak křičet?" - "Ale tatínku, když jsem se tak udeřil!" - "A jakpak?" - "I já jsem spadl z postele." - "Tak sis měl dát pozor!" - "Ale když ono mě to přece bolí."

13 Spi tam, Jene Ratkine včerejší a pošetilý. Ty, který jsi toužil po štěstí a po bolesti – a přece jsi chtěl jenom štěstí. Ty, který jsi volal krásu – a před krásou jsi zastřel oči. Ty, který jsi volal život – a při první jeho písni potrhal jsi struny. Ty, který jsi myslil, že přijde brzy hodina, že staneš a najíš se dosyta! Blouznivý, nezkušený plavčíku v lodním koši, volající: Země, země! – brzy ti zamrzl tento výkřik na rtech. A přece teď, kdy kotvy opět vytaženy, zní zase jen ona píseň: Život, život! – Jeho slávě se pokloňme, jeho chválu zpívejme. Na bližších a bližších kopcích hoří za noci jeho ohně …

14 Kolik ukázek jste poznali?

15 Seznam použitých pramenů: www.cesky-jazyk.cz www.zivotopisy.cz Ze kterého díla je ukázka? Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí